Jiřina Štěpničková v knize Jindřicha Černého ožívá jako velká postava prken, která znamenají svět a později jako filmová herečka mnoha rolí. Její osobní život však postihla velká tragédie, která formovala zbytek jejího života i život jejího syna, dnes velmi známého syna a dabéra, Jiřího Štěpničky. Kniha samotná je však hlavně o něčem jiném. Mapuje profesní život velké herečky a velmi detailně se zaobírá i její předválečnou kariérou v divadle. O osobním životě herečky je zde opravdu nezbytné minimum, kniha je hlavně profesním životopisem, jež smutnou událost zmiňuje spíše jako vysvětlení k hereckému pádu a později k opětovnému vzkříšení.
Author Archives: kniznikocka
Když jste si místo dítěte měli přát hysterektomii
Musíme si promluvit o Kevinovi autorky Lionel Shriver je šokujícím souborem dopisů manželky manželovi. Eva a Franklin si kdysi přáli mít dítě a narodil se jim Kevin. Mělo to být završení jejich lásky a štěstí, vykročení na novou společnou cestu. Kevin se však stal nakonec jejich prokletím. A to zdaleka ne „pouze“ tím, že zastřelil ve škole několik svých spolužáků spolu s učitelkou.
Kevin svou existencí dokázal zničit mnohem víc.
Čítanková erotika
Ostře sledované vlaky autora Bohumila Hrabala jsou již takovou čítankovou klasikou, příběh je na první pohled nenáročný a mladý Miloš Hrma, ve filmu s tváří mladého Václava Neckáře, je alespoň povědomý většině. Stejně jako lačná tvář Josefa Somra, hrajícího výpravčího Hubičku, jež otiskuje kulatá razítka na pozadí mladé telegrafistky Zdeničky. I o tom je život a práce na malé železniční stanici Kostomlaty za druhé světové války.
Slovenský Blair Witch
Dobrý horor je dobrý kamarád, zvláště pro nadcházející prodlužující se večery. A jestli je někdo umí psát opravdu výborně, je to slovenský spisovatel Jozef Karika. Jeho poměrně nová kniha Smršť je toho skvělým příkladem. A jestli něco dokáže, je to udržení blbého pocitu ještě dlouho po jejím dočtení.
Mnoho povyku… ale pro co?
V roce 2020 vyšla pro mnohé velmi kontroverzní kniha mapující život a osudy jedné z velkých českých literárních osobností, Milana Kundery. O tom, zda se jedná o oběť režimu či jeho nadšeného přizvukovatele, se vedou spory v odborné obci stále a dle tohoto postoje je také nahlíženo na knihu Jana Nováka, která život, dílo a působení Milana Kundery mapuje. Svazek vyvolal mnoho vášně i zloby a knižní recenze této knihy byly plné odborných výkřiků. Otázkou je, čím Milan Kundera dokáže zaujmout i dnes a zda jeho život byl skutečně natolik kontroverzní záležitost, jak je v knize předkládáno.
Vyzrálé verše zkušených
Nedávno jsem slyšela v nejmenovaném pořadu zpěváka Tomáše Kluse si povzdechnout, že prý už poezie nemá v dnešním světě místo, lidé ji nečtou a s verši to jde celkově do kytek. To může. Ale když se jeden ohne a mezi ony rostliny hrábne, může zde najít velmi zajímavou sbírku básní, veršů či volných asociací. A přímo v ní samotné najít dokonce ještě něco více. I odraz sama sebe.
Zdivočelá česká země
Naše země stála na křižovatce mnohokrát. Někdy zvolila stezku dobrou, jindy horší… Projít si tuto cestu po 20. století je důležité, abychom předešli opakovaním již získaných zkušeností. Protože neznalostí dějin se odsuzujeme k jejich opakování a to zvláště v rámci 20. století už rozumný člověk nechce.
„Ani jsem mu neřekla, že ho mám ráda….“
České dějiny, a nejenom ty, jsou plné rozporuplných osobností. Některé je jednoduché nesnášet už od prvního pohledu stejně tak, jako jiné obdivovat od první zmínky. Ale jsou také lidé, kteří se ne vlastní vinou ocitli v „šedé zóně“. Kteří byli poblíž těch, kterými je stále opovrhováno pro jejich bezcitnou vypočítavost. Ale lze vinit někoho jen proto, že se zamiloval do nesprávného člověka nebo se narodil do odmítané rodiny? Zpověď manželky Rudolfa Slánského poskytuje na některé z těchto otázek odpověď.
Bojíte se tmy?
Mrazení v zádech. Nadskočení při každém náhlém zvuku či zasuštění. Nervózní ohlížení při noční cestě na záchod. Tyto pocity může vyvolat konkrétní psychický problém nebo dobrý horor a právě o tom druhém je recenze knihy výborné islanské spisovatelky s těžko zapamatovatelným příjmením.
Pamatujete si seriál „Bojíte se tmy?“ Generace stanice SuperMax z devadesátých let si možná matně vzpomene.
Dobrodošli i ne razgovarajte o genocidu
Zločiny na území bývalé Jugoslávie v 90. letech jsou v povědomí většiny z nás a přitom se o nich zde nemluví téměř vůbec. Jedná se však o černou kapitolu dějin mnoha zemí a temné svědomí velkého množství dosud žijících lidí. Čech Vladimír Dzuro neváhal ve své knize odhalit svou práci na rozplétání pohnutých časů několika národů, ke kterým nikdy nemělo dojít. A o kterých nebyl nikdy zájem vyprávět.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 