Recenzovat knihu, která existuje jen v online podobě, není dnes zase taková vzácnost. Když pominu svět fanoušků, kteří si vytváří svá vlastní alternativní pokračování milovaných příběhů, tak tu také existují autoři, kteří se rozhodnou knihy mít pouze v elektronické podobě, jelikož tisk se jim zkrátka nevyplatí. A pak existují autoři jako Milada Střítezská, která se rozhodla napsat knihu jako projekt, kdy denně čtenářům napíše kapitolu. Co začalo jako odpor proti světu přehlceným AI břečkou přerostlo v něco většího. V něco, co předčilo očekávání všech.
Author Archives: kniznikocka
A kde zbyla naděje
Telegram autora Mausera de Vadera není jen další sbírkou příběhů. Jedná se o odkaz osudů, fotografií a snů. Autor se ani tentokrát nezastaví před vyznáním citů, ovšem také poukáže na absurdní realitu dneška. Mauser není vykastrovaným předkladačem samozřejmých veršů a zpívánek. Slovy proniká hluboko a přesně. Neváhá ukázat bez obav prstem a poté rozevřít dlaň s trsátkem a nabídkou smíru hudby. O nic se ani tentokrát neprosí. Společenská sonda slov a vyznání je stále aktuální a já mohu opět s potěšením konstatovat, že autor nepostává před žádným tématem. A to i přes svá telegramová STOP.
Slzy vysušené sluncem
Na nitce světla je drobnou sbírkou velké síly. Autorka AliBean ve své druhé knize opět ukazuje možnosti temnoty, zároveň se však u tohoto sdělení nezastavuje. Pomocí jednotlivých slov a veršů vykresluje svět kolem nás i v nás. Přiznává, že nic nemusí být světlé a rozprostře temný závoj. Ten však pomalu zvedá další silou svých slov. Prosvítá skrze něj nalezené slunce. V útlém svazku básní a kreseb tak čtenář nalezne krok po kroku cestu. Může procházet i tmou, ale je hnán nadějí, krásnou vzpomínkou i láskou. Ta může být již vyhaslá, ale stále víme, že existovala. Jednotlivé básně jsou tak podanou rukou nejen do dnešních dnů, ale také do našich jednotlivých strachů a jasným vzkazem, že světlo lze nalézt stále. I v té největší temnotě sebe sama.
Šťastně nešťastný delfín Lucky
Delfín Lucky je malý a slabý proti svým spolužákům, kteří jej nešetří. Najde v sobě však sílu postavit se rozhodnutím dospělých a odhalit příčinu tajemství kolem něj. Spolu se svými přáteli bude čelit nejen temnotě a zlu, ale také nutnosti smíru a tolerance. Příběh o odvaze a cestě mořských tvorů je určen mladším dětem, fungující příběh však trpí neduhy začínajících autorů. Příliš složitá slova, nedětské obraty či myšlenky tlačené na sílu mohou děj zbytečně rozmělnit. Naštěstí autorka dokáže vždy navázat a příběh dovést do zdárného konce. I tak doporučuji odhadnout schopnosti případných malých čtenářů, protože u nás doma u významu slova „propaganda“ ještě nejsme. A právě tyto chvíle působí v jednotlivých kapitolách rozpačitě.
Jen stereotypy už naštěstí nestačí
Kniha Trampoty probačního služebníčka autora Ondřeje Vaculíka nabízí svým názvem násobně více než skutečně v knize naleznete. Jestli hledáte zajímavé skutečné příběhy probační služby, jděte jinam. Jestli hledáte inteligentní humor, jděte jinam. A jestli prahnete po libovolném inteligentním sdělení, rovnou utíkejte. Nic z toho v knize nenajdete. Je to soubor libovolně navazujících misogynních a rasistických průpovídek, nevtipných narážek na sex a debilních přehnaných příhod s dětmi. U ničeho z toho se nebudete smát, ale zase budete chvíli trpět (naštěstí to není moc tlustý) a nakonec si vážit o to více dobrých knih. Nevím, co autorovi udělala probační služba, úředníci nebo rodina, ale nikdo z nich si nezasloužil být takto zobrazen.
Výprava za Velikonocemi a ještě dál
Děti a Velikonoce autorky Martiny D. Moriscoové jsou jednoduchým vyprávěním o třech dětech, putování za Velikonocemi a přání poprvé zkusit přípravy na svátky sám. Děti však nemají představu, jak se co k Velikonocům připravuje a potřebují poradit. Nejprve tak navštěvují zajíčka v lese pro tajemství pomlázky, později se připojí i jejich rodiče a pomohou dětem třeba s přípravami malovaných kraslic. Přitom jim vypraví o tradicích a jejich významu. V knížce tak sledujeme cestu dětí ke svátkům a jejich snahu pochopit, proč se co dělá. Kniha je vhodná pro předškoláky a mladší školní děti a může dát i návod rodičům, jak s dětmi přistoupit k velikonočním svátkům, aby všichni měli šanci jejich poselství pochopit a nikdo se přitom nemusel trápit složitostmi.
Zahořet pro věc
Ivo Skopal dokázal rozehrát zajímavou hru o přežití ve zdánlivě poklidném pohraničním městečku, která i když má být určitou morální dystopií, působí jako popis reality. I když je v knize několik slepých míst a zápletku považuji z několika důvodů za nešťastnou, doporučuji knihu k přečtení, protože každý v ní najde něco jiného. Ať queer téma nebo jen prosté hledání kořenů, je důležité vnímat hrozbu rostoucí z malých náznaků. A to považuji za důležité poselství knihy.
Dívej se
Když jen plynoucí slova nestačí, užij jeden z mnoha stylů a možností básně. Protože na život jsou často všechna prostá slova krátká.
Mistře, dýchejte
Vladimír Menšík byl bouřlivák a jeho předčasná smrt v roce 1988 je stále bolestivou záležitostí. Tento herecký velikán se propsal do mnoha srdcí a jeho rozsáhlá herecká tvorba je dodnes reprízována na televizních obrazovkách. Kapitolu po kapitole se seznámíte s životem velkého herce. Rodina, herečtí kolegové a přátelé vzpomínají na život s ním, zdaleka ne všechny vzpomínky jsou však veselé. Druhou polovinu života herce sužovaly závažné zdravotní komplikace. Jeho boj nejen s nimi předkládají desítky vyprávění a fotografií. I když kniha sama by potřebovala ověření některých faktů, je jedním z velice zajímavých svědectví o životě Vladimíra Menšíka, velikána filmové a televizní zábavy i dramatu a rozervaného člověka.
Morální apel s potřebou pořádné redakce
Helena si z naivní lásky vzala Karla, který se změnil v průběhu let ve zrůdu. Celé roky systematicky svou ženu týral, okrádal a když mu osud pomohl, že přišla o svou vlastní rodinu a neměla kam utéct, přitvrdil. Poštval proti ní děti, které mu jako malé byly na obtíž, a nakonec nechal svou ženu v situaci, kterou jí způsobil svým týráním. Zlomená žena skončí sama na podlaze prázdného bytu bez prostředků. Kontext doby devadesátých let, kdy ochrana obětí domácího násilí byla jen v těžkých počátcích, nepřál nikomu. Kniha je velmi silná a s vypravěčkou prožijete léta hrůzy bez východiska. V knize se však vyskytují primitivní chyby, úprava textu je příšerná a sráží celé dílo. Vyznění příběhu a morální apel jsou na místě, o domácím násilí je třeba stále mluvit a odsuzovat jej. Činit tak formou slohu na úrovni prvního stupně základní školy však v důsledku může uškodit všem.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 