Když se lež převlékne za naději: proč zdravotnické dezinformace z internetu zabíjejí

Rakovina je slovo, které dokáže během jediné vteřiny změnit lidský život. Člověk hledá naději, vysvětlení, zkratku, jak uniknout strachu. A právě v téhle chvíli se objevují ti nejnebezpečnější obchodníci s iluzemi: influenceři, samozvaní léčitelé, podcastoví proroci, prodejci „zázračných“ kapek, odčervovadel, diet a doplňků, kteří se tváří jako odvážní bojovníci proti systému. Ve skutečnosti často prodávají něco mnohem temnějšího: nedůvěru k medicíně, pohrdání vědou a falešnou naději, která může stát lidský život. WHO upozorňuje, že infodemie — tedy nadbytek informací včetně falešných a zavádějících tvrzení — vede ke zmatku, rizikovému chování, nedůvěře ve zdravotnické autority a může poškozovat zdraví.

Další

Friendica: recenze

Decentralizované sítě už několik let mění způsob, jakým lidé komunikují online. Větším impulsem k jejich používání bylo převzetí Twitteru Elonem Muskem a též chovámí společnosti META, kdy se z uživatelů těchto sítí stalo zboží k dalšímu prodeji a cíl nenávistné propagandy. Vzhledem k tomu, že důvěra v centralizované korporátní sociální platformy stále klesá, uživatelé hledají alternativy, které nabízejí větší kontrolu, transparentnost a skutečné propojení. Výsledkem je rostoucí migrace směrem k Fediverse – síti propojených open-source platforem, které komunikují prostřednictvím sdílených protokolů namísto algoritmů nebo reklam. V tomto novém prostředí již sociální sítě neslouží korporacím; jejich smyslem je posílit jednotlivce a komunity, aby si znovu získali své digitální prostory.

Další

Přizpůsobení se změně klimatu v zemědělství: Agrolesnictví chrání půdu a biologickou rozmanitost

Globální oteplování se znatelně a měřitelně zrychluje v důsledku neustálého uvolňování skleníkových plynů z fosilních paliv a dostává náš život i infrastrukturu na hranici možností. Střídají se vlny veder, sucha a přívalové deště. Důsledkem jsou povodně, lesní požáry, ztráty v zemědělství způsobené suchem, sesuvy půdy a bleskové povodně. Zemědělství, které je již tak závislé na počasí, stále častěji přestává fungovat za obvyklých podmínek.

Další

Proč Británie tlačí na Google, Metu a další platformy: demokracie nemůže záviset na „náladě“ algoritmu

Možná tenhle text neuvidíte. Ne proto, že by nebyl důležitý. Ne proto, že by vás nezajímal. Ale proto, že mezi autorem, médiem a čtenářem dnes stojí několik obřích soukromých bran: Facebook, Google, YouTube, Instagram, TikTok, síť X a stále častěji také odpovědi generované umělou inteligencí. Přesně tuto únavnou realitu popisuje náš včerejší článek Proč kvalitní obsah nezískává pozornost nejen na sociálních sítích, který upozorňuje na to, že autoři už nepíší jen pro lidi, ale zároveň pro vyhledávače, feedy, náhledy, doporučovací systémy a proměnlivou logiku dosahu sociálních sítí, která dnes něco odmění a zítra totéž potrestá.

Další

Proč kvalitní obsah nezískává pozornost nejen na sociálních sítích

Možná jste to zažili také. Napíšete nebo nasdílíte článek, který má lidem pomoci: vysvětluje phishing, upozorňuje na falešné zprávy, radí, jak poznat manipulaci, nebo varuje před sdílením dětských fotografií na internetu. Není to bulvár, není to výkřik do tmy, není to provokace. Je to přesně ten typ textu, který by měl být vidět. Jenže často není.

Další

Proč se nám sociální sítě snaží namluvit, že se svět zbláznil

Stačí pár minut na sociálních sítích a člověk může snadno nabýt dojmu, že zdravý rozum už patří mezi ohrožené druhy. Otevřete komentáře pod nějakým virálním videem, přečtete si několik sebejistých výkřiků bez důkazů, pár konspiračních poznámek, několik rozhořčených reakcí — a najednou to vypadá, jako by většina společnosti ztratila schopnost přemýšlet. Jenže právě tady je háček: sociální sítě nám neukazují svět takový, jaký skutečně je. Ukazují nám hlavně to, co je nejhlasitější, nejvýbušnější a nejvíc schopné vyvolat reakci.

Další