Když je přání otcem myšlenky

Měj mě rád/a čtenáři přiblíží běh 20. století v české kotlině i příběhy těch, kteří se rozhodli odejít více na východ do Tuzly, poté se zase v průběhu let vraceli a takto se osudy míchají přes problémy i rozpory naší společnosti.

Čtenář se podívá na procesy s českými spisovateli a nahlédne do svědomí předobrazu prokurátora Urválka, sleduje duševní pochody Heydrichovy vdovy Liny nebo se otřese v ději popisujícím současnost. Kniha ukazuje osudy rodin krátkými zápisky z daného dne i roku, ovšem autorka množství postav míchá více, než je pro čtenáře při čtení udržitelné. Při sledování 3. generace se čtenáři jen těžko spojí jednotlivé děti s jejich dědy a rodiče už taky pomalu odplouvají jinam v nejasných vazbách. I tak se jedná o pozoruhodné dílo a každý, kdo má zájem se podívat na českou historii zbeletrizovaným pohledem a nahlédnout do pocitů lidí žijících v rámci totality a naříkajících na generační rozdíly, je kniha výbornou příležitostí. Ale oddechové ani jednoduché čtení to opravdu není.

Další

Putlerův krtek kam se podíváš

„Oslepil“ USA a pomohl Putinovi chopit se moci: ve vedení CIA by mohl být ruský špión

Na počátku osmdesátých let provedla CIA sérii ohromujících zatčení. Odhalení tří prominentních ruských špionů – Aldricha Amese, Edwarda Lee Howarda a Roberta Hanssena – bylo jedním z nejničivějších úniků, jaké kdy agentura poznala. Jak však ve své knize vylíčil bývalý důstojník CIA Robert Baer, ​​krátce poté začalo vyšetřování „čtvrtého muže“ pracujícího pro CIA. Pomohl poskytovat informace Vladimiru Putinovi a usnadnil jeho nástup k moci.

„Příběh uprchlého ruského dvojitého agenta ze CIA se může zdát jako nedokončená záležitost ze studené války,“ poznamenává Baer v rozhovoru ke své knize pro organizaci národní bezpečnosti ve Washingtonu The Intercept.

Další

Jak knihtisk změnil svět a společnost? A proč jeho strůjce zemřel chudý?

Jméno Johannes Gutenberg patří díky tradiční školní otázce „kdo vynalezl knihtisk“ mezi ta, jež většina lidí zná. Nezaslouží si ale, abychom o něm věděli více než jen jednu větu?

Gutenberg a jeho místo v historii

Všemožné žebříčky „nejvýznamnějších historických událostí“ jsou poněkud bulvární metodou, jak v lidech vzbudit zájem o historii, a je třeba brát je s velkou rezervou. Pokud se ale nějaká událost objevuje prakticky ve všech, asi skutečně stojí za pozornost. A vynález knihtisku v roce 1436 je přesně takovou historickou událostí zásadního významu.

Je na místě přiznat, že jde o poněkud „europocentristickou“ interpretaci historie, neboť určité způsoby tisku knih znala Asie již 500 let před Gutenbergem. Vzhledem k technické úrovni jeho vynálezu ale většina historiků věří, že věta „knihtisk vynalezl Johannes Gutenberg“, je v zásadě ospravedlnitelná.

Další

Jer Thorp a jeho příběh o chobotnici z vancouverského akvária

Jer Thorp je jedním z nejvýznamnějších světových datových expertů a předním zastáncem etického využívání velkých dat.

Byl prvním stálým spolupracovníkem deníku The New York Times v oblasti dat a působil jako stálý spolupracovník Kongresové knihovny (Library of Congress). Jeho tvorba inspirovaná daty byla vystavována po celém světě a jeho práce se objevily v nejrůznějších publikacích. Je externím spolupracovníkem renomovaného programu Interaktivní telekomunikace na Newyorské univerzitě a spoluzakladatelem Kanceláře pro tvůrčí výzkum (The Office for Creative Research).

Další

Ruská vlastenka, která žila 30 let v Itálii, se vrátila do Ťumeně

Jmenuje se Jekatěrina a jí 50 let.

Z toho posledních 30 let prožila v Itálii, kde se vdala a má dceru, která vystudovala v Londýně obor mezinárodní vztahy. Káťa si založila baletní školu a Itálie a Miláno se staly jejím novým domovem. Z Ruska odešla ve složité době (a toto, co si zkuste zapamatovat).

Jekatěrina: „V moskevském divadle jsem se věnovala baletu, ale na život nebyly peníze. Pak přišel puč a já jsem odešla. Ne kvůli puči, chtěla jsem lepší život.“

Jenže po útoku putinovského Ruska na Ukrajinu, se v ní „ozval duch vlastenectví“, prodala v Itálii byt a odjela zpět do rodné ruské země. A odjela do Ťumeně.

Další

Když je Rus v zahraničí, zjišťuje, že ho klid a bezpečí unavují

Dmitrij Zachvatov: Mám na kontě stovky případů, ale jen jednou v životě se mi podařilo dosáhnout zproštění viny.

Dmitrij Zachvatov, moskevský advokát, v rozhovoru s Wiktorií Bieliaszynovou z deníku Gazeta Wyborcza. Přeložil Luděk Vašta.

Wiktoria Bieliaszynová (GW): V Rusku prý jen méně než 1 % případů končí osvobozujícím rozsudkem.

Dmitrij Zachvatov (DZ): Máme-li být přesní, tak 0,63 procenta. Mně se podařilo dosáhnout zproštění viny jednou v životě, ačkoliv mám za sebou stovky správních a desítky trestních případů, hlavně politických. Obhajoval jsem mj. Mášu Aljochinovou z Pussy Riot, Marinu Ovsjannikovovou, bývalou novinářku státní televize, která se v březnu postavila proti vizi války, nebo Allu Gutnikovovou, redaktorku nezávislé redakce Doxa. Za zmínku stojí, že dnes všechny pobývají v zahraničí a je na ně vydán zatykač.

Další

Zábava trochu na sílu

Kniha Darwinovy ceny s podtitulem Odpočítávání konce autorky Wendy Northcutt je již její čtvrtou knihou pojednávající o tomto tématu, sdružující příběhy úmrtí s nádechem debility a pro úplnost také příběhy s tím lepším koncem, kdy v kritickou chvíli nemyslící člověk stihl ještě vyváznout živý.

Za daných podmínek sice nemohl dostat pojednávané ocenění, to však zjevně dotyčného mrzet nebude. Zatím. Kniha samotná je poněkud rozporuplná. Samotné příběhy samozřejmě fungují a jsou sranda, zbytek knihy, kde již lze autorství rozpoznat jasně, protože příběhy psal život sám, tak jednoznačný není. Komentáře čtenářů, doplňující většinu příběhů, jsou trapné až debilní a pokus o vědecké uchopení fenoménu v jedenácti kapitolách příliš nebaví. Zajímavé to je, ale příběhy mrtvých nešťastníků táhnou více. Jako nenáročnou četbu s poněkud morbidní tématikou určitě doporučuji, je však nutné počítat, že svazek na některých místech poněkud drhne a pravděpodobně v něm budete hodně přeskakovat.

Další

Povídej, ne já se nevrátím, jdi domů spát.

Tak trochu jiné rozhovory o dopadech druhé světové války na životy lékařů, umělců, lidí politicky aktivních.

Každý z nich měl své sny, touhy a přání a to vše bylo přerušeno uprostřed snah tvrdou pěstí konfliktu a zvůle. Potřeba přežít a ochránit sebe a svou svobodu přerostla nade vše. Cesty k přežití byly různé. Exil. Ilegalita. Železná vůle v koncentračním táboře. O tom všem vypovídají lidé z různých společenských vrstev, s odlišnými názory, rozmanitými osudy. Spojuje je jediné. Zpětná touha vypovědět o svém životě, obhájit svá rozhodnutí a předat dále své vzpomínky, aby už nikdo nemusel prožít, co museli oni. Otevřeli svá srdce kameře, mikrofonu a diktafonu a stojí za to si je vyslechnout. A nezapomenout.

Další

Mise nový domov

Sarah a Patrick tvoří nesourodý pár. Ona se svými vnitřními démony a sesypaným světem po smrti matky, on s pevným krokem, jasnou myslí a daným cílem. A snem. Celé roky sní o návratu do svého rodného domu, alfy a omegy svého života, kde prožil dle svých vyprávění nejkrásněji chvíle v životě. Nakonec se mu podaří svůj rodný dům i získat. Vše kalí jen malá nepříjemnost. Minulí majitelé byli brutálně zavražděni, ale na tom přece nesejde. Popadne tedy svou mírně labilní rodinu a přestěhuje se do zhmotnění svých snů. A zhmotní tím noční můry své rodiny. A Sarah je každým dnem blíže poznání, že nic není tak, jak mělo být a nikdy nebude mít šanci takové být…

Další

Český Grand Canyon a Český Mauthausen

Lomy Velká Amerika a Mexiko nedaleko obce Mořina v Českém krasu prochází od 11. prosince 2022 nová naučná stezka Český Grand Canyon a Český Mauthausen. Historie lomu Mexiko, který fungoval jako místo výkonu nelidské práce trestanců, je spojena s pracovně výchovnými tábory (AEL = Arbeitserziehungslager) za Protektorátu Čechy a Morava, s nucenými pracemi vězňů po Druhé světové válce i s nástupem krutého komunistického vězeňského systému po Únoru 1948 a s budováním a obnovováním táborů nucených prací v okolí Prahy.

AOPK ČR: Český kras má novou naučnou stezku. Vede kolem lomů Velká Amerika a Trestanecký lom.

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

Její název Český Grand Canyon a Český Mauthausen odkazuje na časté označení těchto lomů. Naučná stezka přibližuje přírodovědné hodnoty zdejší krajiny, historii těžby vápence a tzv. pracovní útvar Mořina v Trestaneckém lomu. Dlouhá je necelé tři kilometry, má jedenáct panelů a interaktivních prvků. 

Další