Existují okamžiky, kdy se abstraktní debaty o digitální bezpečnosti náhle zhmotní do jediné tragické události. Ne do akademické studie, ne do parlamentní rozpravy, ale do příběhu dítěte, které se ocitlo v online prostoru, kde selhaly ochranné mechanismy, lidská blízkost i odpovědnost platformy. Právě tak působí brazilský zásah proti živým přenosům na Discordu.
Nestačí napsat „nejsem člověk“. Bezpečná AI potřebuje lepší design
Umělá inteligence se rychle stává součástí běžných rozhovorů, rozhodování i osobních situací. Chatboti už nejsou jen nástroje pro hledání informací nebo psaní textů. Často působí jako společníci, rádci nebo emocionální opora. Právě proto už otázka bezpečnosti AI není jen technická. Je také otázkou designu, odpovědnosti a toho, jak produkty reagují ve chvílích, kdy se uživatel dostává do zranitelné situace.
Když extremisté říkají, co chtějí udělat, věřme jim
Existuje jedna zvláštní slabina demokratických společností. Neprojevuje se jen v tom, že nedokážou včas rozpoznat nebezpečí. Ještě častěji spočívá v tom, že ho rozpoznat nechtějí. Že se samy uklidňují větou: „To přece nemohou myslet vážně.“ Právě tahle věta je možná jedním z nejnebezpečnějších politických uklidňovadel naší doby. Text článku Fascists Really Believe It na webu Liberal Currents nestojí jen na kritice fašismu a neofašismu, ale především na kritice této společenské neschopnosti brát ideologické výroky extrémistů vážně.
Nic z toho není naše vina: Hudební žurnalistika po konci starých časů
Před pár víkendy jsem se na večírku v Greenpointu v Brooklynu ocitla v půlkruhu kuřáků vzadu na zahradě. Všichni jsme byli „lidé od hudby“ a mluvili jsme o nedávné minulosti a pochmurné budoucnosti našich profesních i společenských světů. Byli tam freelance kritici s denními zaměstnáními, hudebníci s děsivými historkami o tom, jak se na turné protloukají od výplaty k výplatě, publicista z indie labelu, kterého propustili, učitel na druhém stupni, který by raději dělal hudbu na plný úvazek, a pár redaktorů z médií, které by nepřekvapilo, kdyby je kdykoli vyhodili z kolotoče. Po chvíli společného bědování a vyprávění o „starých dobrých časech“ (které podle mě skončily někdy kolem roku 2018) jsem z nějakého důvodu považovala za nutné říct tu zjevnou věc: Nic z toho není naše vina. Na to jsme si mohli všichni připít.
Technologické firmy v roli kulturního barbara aneb Staré knihy jako krmení pro umělou inteligenci
Existují věci, které nelze převést jen na data. Starý dopis. Rukopis s poznámkami na okraji. Kniha, jejíž zažloutlé stránky přežily desetiletí nebo staletí lidských rukou, knihoven, stěhování, válek, domácností a zapomnění. Taková kniha není pouze nosičem textu. Je svědectvím. Je stopou lidské snahy porozumět světu. A právě proto působí tak znepokojivě zprávy, že některé technologické firmy kupují tištěné knihy ve velkém, rozřezávají jejich vazby, skenují stránky a fyzické originály následně likvidují, aby získaly trénovací data pro systémy umělé inteligence
Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
Jen několik týdnů poté, co svět obletěla zpráva o vynálezu daguerrotypie, se začal o novou zobrazovací metodu zajímat i rakouský kancléř Klemens V. L. kníže Metternich-Winneburg. Slavný politik a diplomat totiž patřil k prvním aristokratům, které fotografie nadchla. Díky svému postavení navázal kontakt přímo se spoluvynálezcem Louisem J. M. Daguerrem a získal od něj velkoformátovou daguerrotypii s motivem zátiší.
Spotřeba soli a zdraví: proč záleží na množství
Sůl patří mezi základní součásti lidské stravy. Obsahuje sodík, který je nezbytný pro správnou funkci nervů, svalů a udržování rovnováhy tekutin v organismu. Bez sodíku bychom nemohli žít. Problém však nevzniká z její přítomnosti ve stravě, ale z jejího nadměrného příjmu, který je v moderních společnostech velmi častý.
Plísňové infekce mohou být větším zdravotním rizikem, než se dosud předpokládalo
Nová studie amerického CDC (Centers for Disease Control and Prevention) naznačuje, že invazivní plísňové infekce mohou být častější a nebezpečnější, než se dosud odhadovalo. Výzkum, který analyzoval data ze čtyř nemocnic v oblasti Atlanty v letech 2020–2024, identifikoval přibližně 450 potvrzených případů. Přibližně třetina pacientů během hospitalizace zemřela, což podtrhuje závažnost těchto onemocnění.
Trump mění dětské očkování. Co to znamená pro děti – a jak je na tom Česko?
Americká administrativa v roce 2026 zásadně mění doporučený dětský očkovací kalendář. Z dosavadního širokého systému se nově jako univerzálně doporučená ochrana ponechává očkování proti 11 nemocem.
Pravé neštovice se do Ameriky dostaly s Evropany. Potvrdila to první genetická analýza
Nová studie přináší dosud nejsilnější genetický důkaz o tom, že virus pravých neštovic (Variola virus) byl do Ameriky zavlečen evropskými kolonizátory. Vědcům se poprvé podařilo získat kompletní genomy viru z mumifikovaných lidských ostatků nalezených v severním Chile.