Včera večer ve 21:23 (16. března 2024) došlo na poloostrově Reykjanes k další erupci. Puklina, ze které vytéká láva se otevřela ve stejné oblasti jako 8. února, tedy mezi kopci Hagafell a Stóra-Skógfell a je dlouhá přibližně 3.5km. Podle odborníka na přírodní hrozby Bjarki Kaldalóns Fris (IMO – Islandský meteorologický institut) je erupce výjimečná tím, že jí předcházela velmi slabá seismická aktivita a nebylo možné ji s dostatečným předstihem předpovědět. Evakuace termálních lázní Modrá laguna a Grindavíku probíhala až po jejím počátku. Včerejší erupce je doposud nejmohutnější ze všech v dané oblasti. Láva proudí přibližně rychlostí 1.5km/h a blíží se k ochranným bariérám, které na severu chrání město Grindavík. To je kompletně evakuováno. Podle islandského meteorologického institutu je možné, že láva doputuje až k moři východně od Grindavíku pokud erupce výrazně nezeslábne.
Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody
Ekologická obnova nížinné krajiny: přirozená pastva velkých kopytníků v hotspotu biodiverzity
Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.
Počet případů spalniček v Evropě neustále roste, přibývají i úmrtí
Od 1. ledna do 31. prosince 2023 nahlásilo 23 zemí do Evropského systému dozoru (TESSy) celkem 2 361 případů spalniček, přičemž nejvíce případů nahlásilo Rumunsko (1 755), Rakousko (186), Francie (118), Německo (82), Belgie (69), Itálie (44), Polsko (37), Španělsko (13) a Švédsko (11). Zbývající země s hlášenými případy (Chorvatsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Litva, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a Slovensko) hlásily v roce 2023 méně než 10 případů.
Studujete na UK nebo ČVUT a chcete se vzdělávat v AI? Prg.ai MINOR je tu pro vás
Chtěli byste přístup k pečlivě zpracovanému výběru špičkových předmětů z Fakulty elektrotechnické a Fakulty informačních technologií ČVUT a Matematicko-fyzikální fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy? Máte chuť rozšířit své technické znalosti a dovednosti? Chcete také porozumět etickým a bezpečnostním důsledkům umělé inteligence a strojového učení a jejich uplatňování v praxi?
V Evropě přibývá případů pohlavně přenosných infekcí
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zveřejnilo své nejnovější výroční epidemiologické zprávy, které osvětlují stav pohlavně přenosných infekcí v Evropské unii/Evropském hospodářském prostoru (EU/EHP).
Zjištění odhalují znepokojivý nárůst případů syfilis, kapavky a chlamydií, což ukazuje na naléhavou potřebu zvýšit povědomí o přenosu pohlavně přenosných infekcí a na nutnost posílit důslednou prevenci, přístup k testování a účinnou léčbu, aby bylo možné řešit tento problém v oblasti veřejného zdraví.
Velikost genomu ovlivňuje růst rostlin
Brněnští botanici objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý trend. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která zásadně ovlivňuje růst rostlin, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal významné rozdíly mezi severní a jižní polokoulí, které jsou dány tím, jak velikost genomu ovlivňuje rozšíření rostlin ve vztahu k místnímu klimatu.
Tuberkulóza již nereaguje na antibiotika
Léčba odolné varianty trvá až dva roky a často nebývá úspěšná
Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.
Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
Hořavky jsou ryby s výjimečným způsobem rodičovství. Podobně jako kukačky, které snášejí vejce do cizích hnízd, také hořavky kladou vajíčka k jinému druhu – k mlžům. Jikry se uvnitř mlže vylíhnou po jednom či dvou dnech, přetočí se kolem žloutkového váčku, prorazí vaječný obal a speciální kotvičkou se uchytí v žaberním aparátu hostitele. Unikátní způsob vývoje embrya popsal mezinárodní tým Martina Reicharda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v článku uveřejněném v časopise americké akademie věd PNAS.
Buňky sítnice pěstované na nanovláknech pomohou v léčbě slepoty
Vědci objevili způsob, jak využít nanotechnologii k tvorbě 3D matrice pro pěstování buněk sítnice. Otevřeli tím cestu pro nové postupy léčby běžného typu slepoty v pokročilém věku.
Sloučenina z hortenzie omezuje rozvoj Alzheimerovy choroby
V současné době se řada výzkumných projektů soustředí na vývoj léčby, která by zpomalila postup Alzheimerovy choroby. Podle dřívějšího výzkumu hrají významnou roli plaky amyloidu beta, proto se na tento protein soustředí mnoho vyvíjených léčebných postupů.
Badatelé jihokorejské Sahmyook University nedávno zjistili, že přírodní látka z hortenzie velklisté (Hydrangea macrophylla) slibně účinkuje proti plakům amyloidu beta.