Sociální sítě jsou plné dokonale vyrýsovaných postav. Mnohé fotografie jsou upravené, jiné ukazují výsledky dosažené pomocí anabolických steroidů. Přesto mohou vytvářet dojem, že podobný vzhled je běžný a snadno dosažitelný.
Chřipka nekončí za týden. Únava a kašel mohou přetrvávat i měsíc
Mnoho lidí očekává, že chřipka odezní během několika dnů. Nová americká studie ale ukazuje, že i když nejhorší příznaky většinou ustoupí během prvního týdne, některé obtíže mohou přetrvávat ještě celé týdny.
Obří genetická studie poprvé odhalila genetické stopy hraniční poruchy osobnosti
Vědcům se poprvé podařilo identifikovat konkrétní genetické varianty spojené s hraniční poruchou osobnosti (Borderline Personality Disorder, BPD). Přináší to dosud největší genetická studie tohoto závažného psychiatrického onemocnění, která představuje významný krok k lepšímu pochopení jeho biologických příčin.
Když už nejde strašit konkrétní vakcínou, začnou být „jedem“ všechny
V internetovém prostředí můžeme sledovat zajímavý posun v rétorice části antivakcinačního hnutí.
Ještě donedávna se někteří odpůrci očkování prezentovali slovy, že „nejsou proti vakcínám“, ale pouze chtějí více informací, více bezpečnostních dat nebo kritizují konkrétní očkovací látky. Dnes však stále častěji zaznívá mnohem radikálnější tvrzení: všechny vakcíny jsou nebezpečné, škodlivé nebo dokonce jedovaté.
Proč se nové vakcíny a léky testují proti placebu – a proč to není vždy možné?
Když se hovoří o vývoji nových vakcín nebo léčiv, často se objevuje otázka: Proč nejsou všechny testovány proti placebu? Někteří lidé považují skutečnost, že novější studie často porovnávají nový přípravek s již schválenou vakcínou nebo léčbou, za důkaz nižší kvality výzkumu. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Tento přístup odráží vývoj medicíny i etických pravidel, jejichž hlavním cílem je chránit účastníky klinických studií.
Varovný přehled dopadů omezování přístupu k interrupcím
Právo žen rozhodovat o vlastním těle a těhotenství je v Česku zatím právně chráněno. Přesto se v posledních měsících množí signály, že konzervativní organizace usilující o omezení přístupu k interrupcím získávají v české politice stále větší vliv – prostřednictvím poradních funkcí ve státní správě, dozorčích rad zdravotních pojišťoven i sněmovních usnesení. Jaká jsou konkrétní rizika, která s sebou omezování práva na interrupci přináší? Odpovědi najdeme v zemích, kde k tomu již došlo.
HPV se netýká jen žen. Očkování chrání i muže
Lidský papilomavirus (HPV) si mnoho lidí stále spojuje především s rakovinou děložního hrdla. Méně se však ví, že významně ohrožuje také muže. Podílí se na vzniku řady závažných nádorových onemocnění, mimo jiné i v oblasti hlavy a krku, jejichž výskyt v posledních letech narůstá. Právě u mužské populace je přitom přibližně 85 % případů spojeno s infekcí HPV. U příležitosti Světového dne povědomí o HPV proto Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje na význam prevence a připomíná, že očkování proti HPV chrání obě pohlaví.
Skutečná síla lásky a hvězd
Recenzovat knihu, která existuje jen v online podobě, není dnes zase taková vzácnost. Když pominu svět fanoušků, kteří si vytváří svá vlastní alternativní pokračování milovaných příběhů, tak tu také existují autoři, kteří se rozhodnou knihy mít pouze v elektronické podobě, jelikož tisk se jim zkrátka nevyplatí. A pak existují autoři jako Milada Střítezská, která se rozhodla napsat knihu jako projekt, kdy denně čtenářům napíše kapitolu. Co začalo jako odpor proti světu přehlceným AI břečkou přerostlo v něco většího. V něco, co předčilo očekávání všech.
Může prodělaný covid zvýšit riziko spánkové apnoe? Nová studie naznačuje, že ano
Výzkumníci z amerického zdravotnického systému Montefiore analyzovali zdravotní záznamy více než 910 tisíc dospělých pacientů, aby zjistili, zda prodělání onemocnění COVID-19 souvisí s pozdějším vznikem obstrukční spánkové apnoe – poruchy, při níž během spánku opakovaně dochází k zástavám dechu.
Motýlci v břiše – aneb láska začíná ve střevech
Myšlenka, že o tom, do koho se zamilujeme, nerozhoduje jen srdce nebo mozek, ale i bakterie v našich střevech, zní jako science fiction. Přesto se právě tímto propojením dnes věda vážně zabývá – v rámci výzkumu tzv. střevně–mozkové osy.