Vlna veder, která v létě 2026 zasáhla Německo, nebyla jen mimořádnou meteorologickou událostí. Stala se také zkouškou zdravotního systému, politické odpovědnosti a schopnosti médií vysvětlit veřejnosti, proč extrémní horko zabíjí. Bilance naznačuje, že Německo touto zkouškou prošlo jen částečně.
Moderna a Merck hlásí průlom: personalizovaná mRNA vakcína proti melanomu uspěla ve 3. fázi studie
Farmaceutické společnosti Moderna a Merck oznámily úspěch své experimentální personalizované mRNA vakcíny proti melanomu. Ve velké klinické studii fáze III pomohla kombinace vakcíny intismeran autogene (V940) a imunoterapie Keytruda (pembrolizumab) významně snížit riziko návratu rakoviny i jejího šíření do dalších orgánů u pacientů s vysoce rizikovým melanomem po chirurgickém odstranění nádoru.
Ivermektin, antiparazitika a protiinfekční léky: není infekce jako infekce
Slovo „protiinfekční“ může znít, jako by označovalo jednu konkrétní skupinu léků. Ve skutečnosti jde o mnohem širší pojem. Protiinfekční léky jsou přípravky určené k léčbě infekcí způsobených různými mikroorganismy nebo parazity. Podle původce infekce se pak dělí na několik základních skupin – například antibiotika proti bakteriím, antivirotika proti virům, antimykotika proti houbám a antiparazitika proti parazitům.
Smrtelná houba přenášená kočkami se šíří Jižní Amerikou. Odborníci varují před rizikem dalšího rozšíření
Plísňová infekce způsobená houbou Sporothrix brasiliensis představuje stále větší veterinární i veřejně-zdravotní problém v Jižní Americe. Onemocnění, známé jako sporotrichóza, se od svého objevení v Brazílii v 90. letech rozšířilo do dalších zemí regionu a podle odborníků může představovat hrozbu i pro další části světa. Výjimečná je tím, že se na rozdíl od většiny podobných hub účinně přenáší z koček na člověka.
COVID-19 může mít dlouhodobý dopad i na sexuální zdraví mužů
Téměř každý pátý muž hospitalizovaný s COVID-19 v jedné japonské studii uvedl přetrvávající erektilní dysfunkci až dva roky po prodělané infekci. Výsledek upozorňuje na méně známý možný dlouhodobý následek onemocnění, zároveň je však nutné čísla interpretovat s opatrností.
Když se přeruší pomoc, začnou umírat matky a děti
Příběh z Nepálu ukazuje, jak rychle se může zhroutit zdravotní péče, která byla budována desítky let. Rozsáhlé škrty v americké zahraniční pomoci po rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa zasáhly také programy zaměřené na zdraví těhotných žen a novorozenců. Podle reportáže Associated Press se jejich důsledky v některých oblastech začínají projevovat v podobě komplikací a úmrtí.
Politické zásahy mohou brzdit výzkum Alzheimerovy choroby
Výzkum Alzheimerovy choroby se dostává do středu dalšího sporu o směřování americké vědy. Podle aktuálního článku deníku The Guardian byly zrušeny některé granty financující výzkum Alzheimerovy choroby a zdraví mozku na Emory University a University of Pittsburgh. Celková hodnota dotčených projektů se odhaduje na přibližně 15 milionů dolarů.
Demokracie neumírá vždy jen při převratu. Někdy odchází po malých krůčcích bez většího zájmu společnosti, médií i politiků
Autoritářství jednadvacátého století nemusí pochodovat ulicemi v uniformách. Může přijít prostřednictvím voleb, sociálních sítí, politického marketingu a postupného zvykání si na to, co bylo ještě včera nepřijatelné. Jak rozpoznat společnost, která se začíná vzdalovat demokracii, a co s tím může dělat občanská společnost?
Mohou městské květnaté louky sloužit jako opatření na změnu klimatu?
S postupující změnou klimatu a rostoucí urbanizací nabývá městská zeleň stále většího významu. Jednou z možností, jak tradiční městskou zeleň obohatit, jsou květnaté louky. Vedle podpory biodiverzity mohou přispívat i k estetické kvalitě veřejných prostranství a psychické pohodě obyvatel. Zároveň se nabízí otázka, zda a do jaké míry mohou přispívat také k adaptaci města na horko a sucho. Právě na tuto otázku se zaměřila pilotní studie pracovníků katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP, která vznikla ve spolupráci s Udržitelnou univerzitou a porovnávala květnatou louku se sousedním pravidelně sečeným trávníkem v univerzitním kampusu Envelopa. Výsledky publikoval odborný časopis Urban Ecosystems.
Když město začne chutnat: co nás může naučit „jedlý“ Andernach
Představte si město, kde se na veřejné zeleni neobjevuje cedule „Nevstupujte na trávník“, ale naopak „Trhání povoleno“. Místo sterilních záhonů a okrasných keřů rostou v ulicích rajčata, fazole, bylinky, fíky nebo jahody. Lidé se u záhonů zastavují, dívají se, co dozrálo, občas si něco utrhnou a často se přitom dají do řeči se sousedy. Přesně takový obraz nabízí německý Andernach nad Rýnem, město, které už od roku 2010 proměňuje část svých veřejných zelených ploch v jedlé zahrady přístupné všem.