Když „pozitivní zpětná vazba“ brzdí šíření nových myšlenek

Na první pohled to zní paradoxně: co když to, že neustále posilujeme „osvědčené“ vazby (lidé ve skupině, společné znalosti a zkušenosti či nervové dráhy v mozku), ve výsledku zhoršuje šíření nových informací? Přesně k tomu dochází v novém teoretickém modelu, který ukazuje, že Hebbovské učení – rincip, že „neurony, které se aktivují společně, se propojují“ – ve skutečnosti brání šíření aktivity.

Co vědci zkoumali

Fyzici z Northwestern University doplnili klasické modely šíření aktivity v sítích o jednoduché „učící“ pravidlo: když mezi dvěma uzly (lidé/neurony/zvířata) proběhne úspěšná interakce, vazba se může buď posílit (pozitivní posilování), nebo oslabit (negativní posilování).

Zatímco pozitivní posilování upevňuje stávající vazby, zároveň však může uvěznit myšlenky v uzavřených smyčkách. Naopak „negativní“ posilování, tedy oslabování vazeb, umožňuje informacím vymanit se a prozkoumávat nové oblasti sítě.

„Efekt „mravenčího mlýna“

Vedoucí výzkumník István Kovács přirovnává pozitivní zpětnou vazbu k „mravenčím mlýnům“, v nichž mravenci krouží po feromonových stopách, dokud nezemřou vyčerpáním. V sociálních nebo neuronových sítích může pozitivní posilování vytvářet podobné „smrtící spirály“, v nichž se myšlenky neustále vrací ke stejným lidem nebo neuronům.

Účinnost skrze slabost

Aby se myšlenka, infekce nebo signál mohly účinně šířit, musí se systém vyhýbat starým cestám. Oslabení stávajících spojení (negativní posilování) nutí aktivitu hledat a „prozkoumávat“ nové uzly.

Universal Dynamics

Tento model lze aplikovat na jakýkoli systém, v němž se šíří aktivita, včetně „echo chambers“ na sociálních sítích, šíření virových infekcí a způsobu, jakým se signály šíří lidským mozkem.

Echo chamber

je situace, kdy se člověk nebo skupina lidí opakovaně setkává jen s názory a informacemi, které potvrzují jejich vlastní přesvědčení, zatímco odlišné názory jsou ignorovány, potlačovány nebo vůbec nedorazí. Pro „echo chamber“ se používá český výraz „bublina“, „ocitnout se v bublině“.

Jak to funguje

• Lidé vyhledávají zdroje, které s nimi souhlasí
• Algoritmy sociálních sítí zobrazují obsah podobný tomu, s čím uživatel souhlasil dříve
• Odlišné názory jsou vnímány jako „špatné“, „nebezpečné“ nebo „hloupé“, a tak jsou odmítány

Tím pádem se názory v bublině neustále zesilují a opakují – podobně jako ozvěna.

Kde se s echo chamber setkáš

• sociální sítě (Facebook, X/Twitter, TikTok, YouTube)
• online fóra a uzavřené komunity
• politické a ideologické skupiny
• někdy i v pracovním nebo akademickém prostředí

Proč je to problém

• zkresluje to pohled na realitu
• posiluje to polarizaci ve společnosti („my vs. oni“)
• ztěžuje to kritické myšlení
• může to vést k šíření dezinformací

Jednoduchý příklad

Člověk, který věří určité politické myšlence, sleduje jen média a lidi, kteří ji podporují. Postupně nabude dojmu, že „všichni normální lidé si to myslí taky“, i když realita je mnohem pestřejší.

Zdroj a další podrobné informace

Tento text je stručným souhrnem článku Neuroscience News: Positive Feedback Traps New Ideas. Původní odborná studie vyšla v Communications Physics: Activity propagation with Hebbian learning (DOI: 10.1038/s42005-026-02638-z).

⚠️ Důležité upozornění: Tento článek byl vytvořen za pomoci AI COPILOT