Pepik Hipik

Chemie lásky

Možností, jak nahlížet na lásku, je opravdu nespočet. Může to být láska k sobě samému, láska jako vztah k životu a všemu, co je součástí našeho bytí, láska k druhému člověku, mateřská láska, ale také láska nezbytná ve vztahu k dalším lidem. I když máme pocit, že je láska něčím nadpozemským, zamilování se je z velké části biochemickým procesem, během něhož nás doslova pohltí vliv biologicky aktivních látek a hormonů, které na nás mohou mít podobné účinky jako opiáty. Vědci také přirovnávají pochody spojené se zamilovaností k těm, které se v těle odehrávají při chemické intoxikaci. Z velké části tyto látky vznikají v mozku a dalších místech v těle, například v pohlavních žlázách. Jak je to tedy s podstatou lásky?

Další

„Umělá inteligence a robotizace vezme lidem práci. Nahradí mnoho profesí, přibude nezaměstnaných!“ Fakt?

Tím, že AI převezme určité rutinizovatelné části lidské práce, cena lidské práce neklesne, ale naopak stoupne. To je banální (byť verejností nepříliš vnímaný) poznatek klasické ekonomie, který platí stovky let, minimálně celou industriální éru.

Hodina kopáče, který před sto lety ručně lopatou kopal základy stavby, stála méně, než hodina bagristy, který totéž dnes zvládne rychleji a efektivněji. Když se od 18. století postupně zaváděla mechanizace a na stejný jednotkový úkon bylo potřeba stále méně lidské práce, nezaměstnaní se nám tu kupodivu nehromadili, ale naopak – zaměstanost s efektivitou rostla a rostla i cena lidské práce.

Další

Proč lidé věří konspiračním teoriím?

Mezi lidmi panuje mylná představa, že konspirační teorie jsou doménou méně inteligentních lidí. Skutečnost je ale krapet složitější.

Na otázku, proč lidé věří konspiračním teoriím, neexistuje jednoduchá opověď a jistě se jí budeme v budoucnu zabývat do hloubky a podíváme se na jednotlivé aspekty této problematiky. Nejdříve je ale třeba vyjasnit si jednu věc.

Víra v konspirační teorie, dezinformace atp. často nijak nesouvisí s mírou inteligence, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Jistě jste někdy slyšeli větu jako „tomu může věřit jen naprostý hlupák“ a podobné. Lidé rádi zjednodušují a toto je přirozený přístup, jak zjednodušením získáme dojem, že „máme jasno“, a proto se tím nemusíme déle zabývat. Realita je ale trošičku složitější a vyžaduje hlubší poznání.

Co na to věda?

Další

Neúspěšní

Koncem loňského léta se pozemek na okraji malé zemědělské obce na jihu Ruska začal plnit desítkami čerstvě vykopaných hrobů bojovníků zabitých na Ukrajině.

Místa jejich posledního odpočinku byla ozdobena jednoduchými dřevěnými kříži a pestrobarevnými věnci, které nesly znaky soukromé žoldnéřské skupiny Wagner.

Další

Putlerův krtek kam se podíváš

„Oslepil“ USA a pomohl Putinovi chopit se moci: ve vedení CIA by mohl být ruský špión

Na počátku osmdesátých let provedla CIA sérii ohromujících zatčení. Odhalení tří prominentních ruských špionů – Aldricha Amese, Edwarda Lee Howarda a Roberta Hanssena – bylo jedním z nejničivějších úniků, jaké kdy agentura poznala. Jak však ve své knize vylíčil bývalý důstojník CIA Robert Baer, krátce poté začalo vyšetřování „čtvrtého muže“ pracujícího pro CIA. Pomohl poskytovat informace Vladimiru Putinovi a usnadnil jeho nástup k moci.

„Příběh uprchlého ruského dvojitého agenta ze CIA se může zdát jako nedokončená záležitost ze studené války,“ poznamenává Baer v rozhovoru ke své knize pro organizaci národní bezpečnosti ve Washingtonu The Intercept.

Další

Jak knihtisk změnil svět a společnost? A proč jeho strůjce zemřel chudý?

Jméno Johannes Gutenberg patří díky tradiční školní otázce „kdo vynalezl knihtisk“ mezi ta, jež většina lidí zná. Nezaslouží si ale, abychom o něm věděli více než jen jednu větu?

Gutenberg a jeho místo v historii

Všemožné žebříčky „nejvýznamnějších historických událostí“ jsou poněkud bulvární metodou, jak v lidech vzbudit zájem o historii, a je třeba brát je s velkou rezervou. Pokud se ale nějaká událost objevuje prakticky ve všech, asi skutečně stojí za pozornost. A vynález knihtisku v roce 1436 je přesně takovou historickou událostí zásadního významu.

Je na místě přiznat, že jde o poněkud „europocentristickou“ interpretaci historie, neboť určité způsoby tisku knih znala Asie již 500 let před Gutenbergem. Vzhledem k technické úrovni jeho vynálezu ale většina historiků věří, že věta „knihtisk vynalezl Johannes Gutenberg“, je v zásadě ospravedlnitelná.

Další

Jer Thorp a jeho příběh o chobotnici z vancouverského akvária

Jer Thorp je jedním z nejvýznamnějších světových datových expertů a předním zastáncem etického využívání velkých dat.

Byl prvním stálým spolupracovníkem deníku The New York Times v oblasti dat a působil jako stálý spolupracovník Kongresové knihovny (Library of Congress). Jeho tvorba inspirovaná daty byla vystavována po celém světě a jeho práce se objevily v nejrůznějších publikacích. Je externím spolupracovníkem renomovaného programu Interaktivní telekomunikace na Newyorské univerzitě a spoluzakladatelem Kanceláře pro tvůrčí výzkum (The Office for Creative Research).

Další

Ruská vlastenka, která žila 30 let v Itálii, se vrátila do Ťumeně

Jmenuje se Jekatěrina a jí 50 let.

Z toho posledních 30 let prožila v Itálii, kde se vdala a má dceru, která vystudovala v Londýně obor mezinárodní vztahy. Káťa si založila baletní školu a Itálie a Miláno se staly jejím novým domovem. Z Ruska odešla ve složité době (a toto, co si zkuste zapamatovat).

Jekatěrina: „V moskevském divadle jsem se věnovala baletu, ale na život nebyly peníze. Pak přišel puč a já jsem odešla. Ne kvůli puči, chtěla jsem lepší život.“

Jenže po útoku putinovského Ruska na Ukrajinu, se v ní „ozval duch vlastenectví“, prodala v Itálii byt a odjela zpět do rodné ruské země. A odjela do Ťumeně.

Další

Když je Rus v zahraničí, zjišťuje, že ho klid a bezpečí unavují

Dmitrij Zachvatov: Mám na kontě stovky případů, ale jen jednou v životě se mi podařilo dosáhnout zproštění viny.

Dmitrij Zachvatov, moskevský advokát, v rozhovoru s Wiktorií Bieliaszynovou z deníku Gazeta Wyborcza. Přeložil Luděk Vašta.

Wiktoria Bieliaszynová (GW): V Rusku prý jen méně než 1 % případů končí osvobozujícím rozsudkem.

Dmitrij Zachvatov (DZ): Máme-li být přesní, tak 0,63 procenta. Mně se podařilo dosáhnout zproštění viny jednou v životě, ačkoliv mám za sebou stovky správních a desítky trestních případů, hlavně politických. Obhajoval jsem mj. Mášu Aljochinovou z Pussy Riot, Marinu Ovsjannikovovou, bývalou novinářku státní televize, která se v březnu postavila proti vizi války, nebo Allu Gutnikovovou, redaktorku nezávislé redakce Doxa. Za zmínku stojí, že dnes všechny pobývají v zahraničí a je na ně vydán zatykač.

Další

Český Grand Canyon a Český Mauthausen

Lomy Velká Amerika a Mexiko nedaleko obce Mořina v Českém krasu prochází od 11. prosince 2022 nová naučná stezka Český Grand Canyon a Český Mauthausen. Historie lomu Mexiko, který fungoval jako místo výkonu nelidské práce trestanců, je spojena s pracovně výchovnými tábory (AEL = Arbeitserziehungslager) za Protektorátu Čechy a Morava, s nucenými pracemi vězňů po Druhé světové válce i s nástupem krutého komunistického vězeňského systému po Únoru 1948 a s budováním a obnovováním táborů nucených prací v okolí Prahy.

AOPK ČR: Český kras má novou naučnou stezku. Vede kolem lomů Velká Amerika a Trestanecký lom.

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky

Její název Český Grand Canyon a Český Mauthausen odkazuje na časté označení těchto lomů. Naučná stezka přibližuje přírodovědné hodnoty zdejší krajiny, historii těžby vápence a tzv. pracovní útvar Mořina v Trestaneckém lomu. Dlouhá je necelé tři kilometry, má jedenáct panelů a interaktivních prvků.

Další