Výzkumníci se zabývali šesti lidmi ve věku 14 až 30 let, kteří před smrtí trpěli dlouhodobými zdravotními problémy. U všech se objevovaly také sebevražedné myšlenky nebo chování. Čtyři zemřeli sebevraždou, jeden využil lékařskou pomoc při umírání a šestý zemřel na závažnou poruchu spojenou s nadměrnou aktivací imunitního systému.
Category Archives: Věda
Postbiotikum by mohlo snížit riziko poškození mozku po otřesu mozku
Otřes mozku není jen krátkodobá nepříjemnost. Po úrazu se v mozku spouští řada procesů, včetně zánětlivé reakce, změn metabolismu a dalších mechanismů, které mohou přispívat k poškození nervových buněk. A vědci nyní hledají způsob, jak tyto následky zmírnit ještě dříve, než vzniknou.
Když se homeopatie a klimatická krize ocitnou v lingvistickém časopise
Jak poznat, že odborně působící článek nemusí být tím, za co se vydává
Internet nás naučil posuzovat důvěryhodnost informací podle několika rychlých signálů. Text má abstrakt, odborné citace, jméno autora, univerzitní afiliaci, číslo DOI a vyšel v časopise s latinským názvem. Na první pohled tedy vypadá vědecky.
Jenže právě zde by kritické myšlení nemělo končit. Mělo by začít.
Případ článku o homeopatii a zdraví žen, na který upozornil lékař a emeritní profesor Edzard Ernst, ukazuje, že nestačí číst pouze obsah studie. Je nutné prověřit také časopis, jeho odborné zaměření, vydavatele, redakci, internetovou doménu a instituci, ke které se publikace hlásí.
Moderna a Merck hlásí průlom: personalizovaná mRNA vakcína proti melanomu uspěla ve 3. fázi studie
Farmaceutické společnosti Moderna a Merck oznámily úspěch své experimentální personalizované mRNA vakcíny proti melanomu. Ve velké klinické studii fáze III pomohla kombinace vakcíny intismeran autogene (V940) a imunoterapie Keytruda (pembrolizumab) významně snížit riziko návratu rakoviny i jejího šíření do dalších orgánů u pacientů s vysoce rizikovým melanomem po chirurgickém odstranění nádoru.
Ivermektin, antiparazitika a protiinfekční léky: není infekce jako infekce
Slovo „protiinfekční“ může znít, jako by označovalo jednu konkrétní skupinu léků. Ve skutečnosti jde o mnohem širší pojem. Protiinfekční léky jsou přípravky určené k léčbě infekcí způsobených různými mikroorganismy nebo parazity. Podle původce infekce se pak dělí na několik základních skupin – například antibiotika proti bakteriím, antivirotika proti virům, antimykotika proti houbám a antiparazitika proti parazitům.
COVID-19 může mít dlouhodobý dopad i na sexuální zdraví mužů
Téměř každý pátý muž hospitalizovaný s COVID-19 v jedné japonské studii uvedl přetrvávající erektilní dysfunkci až dva roky po prodělané infekci. Výsledek upozorňuje na méně známý možný dlouhodobý následek onemocnění, zároveň je však nutné čísla interpretovat s opatrností.
Politické zásahy mohou brzdit výzkum Alzheimerovy choroby
Výzkum Alzheimerovy choroby se dostává do středu dalšího sporu o směřování americké vědy. Podle aktuálního článku deníku The Guardian byly zrušeny některé granty financující výzkum Alzheimerovy choroby a zdraví mozku na Emory University a University of Pittsburgh. Celková hodnota dotčených projektů se odhaduje na přibližně 15 milionů dolarů.
Mohou městské květnaté louky sloužit jako opatření na změnu klimatu?
S postupující změnou klimatu a rostoucí urbanizací nabývá městská zeleň stále většího významu. Jednou z možností, jak tradiční městskou zeleň obohatit, jsou květnaté louky. Vedle podpory biodiverzity mohou přispívat i k estetické kvalitě veřejných prostranství a psychické pohodě obyvatel. Zároveň se nabízí otázka, zda a do jaké míry mohou přispívat také k adaptaci města na horko a sucho. Právě na tuto otázku se zaměřila pilotní studie pracovníků katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP, která vznikla ve spolupráci s Udržitelnou univerzitou a porovnávala květnatou louku se sousedním pravidelně sečeným trávníkem v univerzitním kampusu Envelopa. Výsledky publikoval odborný časopis Urban Ecosystems.
Technologické firmy v roli kulturního barbara aneb Staré knihy jako krmení pro umělou inteligenci
Existují věci, které nelze převést jen na data. Starý dopis. Rukopis s poznámkami na okraji. Kniha, jejíž zažloutlé stránky přežily desetiletí nebo staletí lidských rukou, knihoven, stěhování, válek, domácností a zapomnění. Taková kniha není pouze nosičem textu. Je svědectvím. Je stopou lidské snahy porozumět světu. A právě proto působí tak znepokojivě zprávy, že některé technologické firmy kupují tištěné knihy ve velkém, rozřezávají jejich vazby, skenují stránky a fyzické originály následně likvidují, aby získaly trénovací data pro systémy umělé inteligence
Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
Jen několik týdnů poté, co svět obletěla zpráva o vynálezu daguerrotypie, se začal o novou zobrazovací metodu zajímat i rakouský kancléř Klemens V. L. kníže Metternich-Winneburg. Slavný politik a diplomat totiž patřil k prvním aristokratům, které fotografie nadchla. Díky svému postavení navázal kontakt přímo se spoluvynálezcem Louisem J. M. Daguerrem a získal od něj velkoformátovou daguerrotypii s motivem zátiší.