Category Archives: Věda

La Grotte Chauvet (pravěká Chauvetova jeskyně)

Navečer 18. prosince 1994, poprvé po dvaceti tisíciletích vstoupil člověk do jedné z nejskvěleji vyzdobených jeskyní světa, – do jeskyně Chauvet. Byla objevena v soutěsce řeky Ardéche (fr. Les Gorges de l´Ardéche). V náhorní plošině Dolního Vivaré (fr. Bas Vivarais) vyhloubily vody řeky Ardéche, v délce více nežli třiceti kilometrů, kaňon o hloubce sto až dvě stovky metrů. Vstup do jeskyně Chauvet se nalézá v blízkosti pozoruhodného, přírodou vytvořeného, skalního oblouku, přemosťujícího vody Ardéche – proslulého Pont d´Arc (pozn. překl.: tento přírodní útvar vznikl pravděpodobně zřícením stropu velké jeskyně, podobně jako podstatně menší tzv. Čertův most na stráni Suchého žlebu v Moravském krasu, zajímavé je, že i zde, v pár set metrů vzdálené Kateřinské jeskyni, byla objevena šachta s množstvím kosterních pozůstatků jeskynních medvědů z období paleolitu).

Další

Jitka Klimešová: Co letos stálo za přečtení?

Loni jsem si na tomto místě dala závazek sledovat více produkci přírodovědeckých knih vydaných v Česku. Toto předsevzetí mě stálo dost místa v knihovně, ale zato jsem mohla zodpovědně přispět do ankety Živy o nejpozoruhodnější přírodovědnou knihu (zde).

Samozřejmě mě potěšilo, že někteří účastníci ankety zmínili moje dílko. Dále mě potěšilo, že jsem se trefila do převládajícího názoru, že za přečtení stojí knihy Pralesy a jezera mladších prvohor. Když uhlí bylo ještě zelené (autoři: S. Opluštil, J. Zajíc, J. Svoboda, Academia) a Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města (J. A. Šturma, O. Sedláček, P. Šípek, D. Storch, Jakost 2022). Obě knihy jsou zajímavé i jako nakladatelské počiny. Ta první je nádherná obrazová publikace, která bude zdobit v knihovně ještě desítky let a pořád bude stát za to v ní listovat. Ta druhá je skromná, brožovaná, vesele napsaná i ilustrovaná a počítá s tím, že ji vyčtete z podoby. Než se tak ovšem stane, očekávám, že vyjde nové doplněné vydání, protože fenomén, který popisuje je měnlivý a bude potřebovat aktualizaci.

Další

Dostávají se do mateřského mléka nadýmavé látky? A co alkohol a kofein?

Na dotaz odpovídá Ing. Mgr. Eliška Koňaříková, Dr. rer. nat. z projektu Zeptej se vědce. Autorka má doktorát z molekulární biologie, inženýra z managementu a obří nadšení pro sdílení vědeckých poznatků. Angažuje se v hodnocení vědy a v iniciativě Czexpats In Science. Ve svém výzkumu se věnuje produkci energie v buňkách. A doma má dvě malé děti.

Další

Vědecké teorie prožitku Déjà vu

Déjà vu (Wikipedie)

Déjà vu (francouzsky „již viděno“, vyslovováno [deʒa vy], často chybně jako „deža ví“) označuje v psychologii jev, kdy má člověk z ničeho nic intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného.

V běžné řeči nebo např. v divadelní kritice může ale znamenat také prostě něco, co „jsme už viděli“, co není originální, původní.

Zdálo se vám někdy povědomé něco, co jste nemohli nikdy prožít? Zažili jste déjà vu? Podle všeho se s ním setkalo až 80 procent zdravých lidí. Proč existuje, ale dlouho nikdo nevěděl. Důležitý krok k vysvětlení jevu teď udělali odborníci z lékařské fakulty a Ceitecu Masarykovy univerzity. Podařilo se jim dokázat, že původ tohoto fenoménu souvisí s velikostí mozkových struktur, které se podílejí na zajištění paměti.

Další

Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Vědci vyřešili sto let starou botanickou záhadu – Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Zkamenělý kmen stromové kapradiny Dernbachia brasiliensis z doby před 250 až 300 miliony let. Vodivé pletivo je zvýrazněné modře.

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.

Vodivá pletiva zajišťují mimo jiné zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je rostlina vystavena suchu, šíří se vodivým pletivem embolie: vzduchové bubliny, které tok vody nevratně přeruší a navozují smrtící vysychání.

Další

AKTUÁLNÍ PROBLÉMY PRAVDY

Petr Krajáč: AKTUÁLNÍ PROBLÉMY PRAVDY (2017) | Filosofická analýza (kráceno)

Lidé chtějí a potřebují znát pravdu, aby se mohli správně rozhodovat, fungovat a rozvíjet vlastní svobodu, smysluplně směřovat svůj život, touží si navzájem věřit, potřebují překonávat konflikty a řešit různé krizové situace.

Téma pravdy je proto, zdá se stále víc aktuální, je vždy nějak přítomné, prolínající se ideovým i praktickým životem. A pokud si kdo z filosofů klade otázku, čím dnes může nejlépe přispět lidem, svému okolí a konsekventně i sobě samému, nikdy by neměl opominout právě toto stěžejní téma života i filosofie. Výzvy pro epistemologii a noetiku jsou tedy vskutku závažné a veřejnost, alespoň ta, jenž se považuje za vzdělanou, od filosofie právem očekává smysluplný a konstruktivní postoj.

Další

Kurkuma není zázračný všelék, naopak může vážně poškodit játra

Přírodní látka s vůbec nejsilnějším protinádorovým působením, tak bývá často popisován kurkumin obsažený v běžně dostupném koření a mnoha doplňcích stravy. Ty jsou běžně prodávány se sliby, že pomohou řešit celou škálu zdravotních problémů, od artritidy, přes trávicí obtíže, nadváhu, až po mnohá onkologická onemocnění. Jenže to, že se jedná o původem přírodní látku, automaticky neznamená, že je bezpečná. Nový článek publikovaný v Americal Journal of Medicine upozorňuje na riziko vážného poškození jater v důsledku užívání kurkuminu.

Další

SARS-CoV-2 infikuje mozek a způsobuje poškození neuronů a zánět

SARS-CoV-2, způsobil podle nové studie významné poškození neuronů a zánět během jednoho týdne po infekci u opic makaka rhesus. Vědci z Kalifornského národního střediska pro výzkum primátů na Kalifornské univerzitě v Davisu také zjistili, že staré opice s diabetem 2. typu zaznamenaly horší neurologické poškození způsobené virem.

Podle nedávné zprávy 80 procent jedinců pozitivně testovaných na COVID-19 hlásilo neurologické příznaky. Studie na lidech nedokázaly potvrdit, zda jsou tyto příznaky způsobeny obecnou zánětlivou reakcí v těle, nebo zda virus přímo infikuje mozek. Pomocí nedávno vyvinutého modelu onemocnění primátů z UC Davis výzkumníci z UC Davis odhalili, že COVID se dostává do mozku transportem přes nos podél čichového nervu, který začíná v mozku a končí v horní vnitřní části nosu.

Další

Jaké jsou nejlepší tuky pro zdraví mozku?

👉Když odeberete váhu vody, váš mozek obsahuje asi 60 procent tuku. Tato ohromující statistika je odrazem klíčové role, kterou hrají tuky ve struktuře, funkci a následně i zdraví našeho mozku.

👉Navzdory zjevné potřebě tuků v našem mozku i jinde strávili odborníci na zdraví desítky let přesvědčováním veřejnosti, aby přijala obecnou „nízkotučnou“ dietu. Nedostatek důkazů pro tato obecná doporučení je nyní mnohem jasnější.

👉A zejména pokud jde o zdraví mozku, nyní chápeme, že upřednostňování určitých typů tuků ve stravě může být ve skutečnosti prospěšné pro naše kognitivní a duševní zdraví.

Další