Duchennova svalová dystrofie (DMD) patří mezi nejzávažnější dědičná svalová onemocnění u dětí. Nová studie ukazuje experimentální možnost, jak u některých pacientů neopravovat jen následky nemoci, ale přímo genetickou chybu, která ji způsobuje.
Category Archives: Věda
Série: Co se stalo s velkými zdravotními strašáky internetu?
„Očkovaní do dvou let zemřou!“
Rok 2021. Sociálními sítěmi se šíří mimořádně děsivá předpověď.
Lidé očkovaní proti covidu mají údajně před sebou už jen několik měsíců nebo maximálně několik let života. Někdy šlo o dva roky. Jindy o tři nebo pět. Termín se začal postupně posouvat.
Ovlivňuje cukr mikrobiom během antibiotické léčby?
Antibiotika mohou výrazně zasáhnout do složení střevního mikrobiomu. Nová studie publikovaná 30. září 2026 v časopise Nature ale naznačuje, že na rozsahu těchto změn může záležet také to, co během antibiotické léčby jíme.
Výzkumníci podrobně zaznamenali 9 419 jídel u 173 pacientů podstupujících transplantaci krvetvorných buněk. U 158 z nich zároveň analyzovali opakované vzorky střevního mikrobiomu. Ukázalo se, že samotná konzumace sladkostí nebyla spojena s významným snížením mikrobiální rozmanitosti. Jiná situace však nastala při současném užívání širokospektrých antibiotik.
Čím vyšší byl v tomto období příjem sladkostí a jednoduchých cukrů, tím větší narušení mikrobiomu model předpovídal. Při zvýšení příjmu skupiny „cukry, sladkosti a nápoje“ o 100 gramů model odhadoval během expozice širokospektrým antibiotikům další pokles průměrné alfa-diverzity o 24,1 % oproti situaci bez předchozí antibiotické expozice. Současně se častěji objevovalo přemnožení bakterií rodu Enterococcus, včetně Enterococcus faecium.
„Krevní test na Parkinsona? AI našla dva kandidátní biomarkery
Představte si, že by k odhalení Parkinsonovy nemoci jednou mohl pomoci obyčejný odběr krve. Nová studie publikovaná v Scientific Reports ukazuje jeden z možných směrů. Pomocí bioinformatiky a několika metod strojového učení vědci vytipovali dva potenciální biomarkery: STX12 a INPP5D.
Výzkumníci nejprve analyzovali několik veřejně dostupných transkriptomických datasetů. Ze 116 genů s odlišnou expresí postupně pomocí metod LASSO, SVM-RFE a Random Forest vybrali právě STX12 a INPP5D.
Pak přišla důležitější část: ověření v krvi skutečných pacientů.
Série: Co se stalo s velkými zdravotními strašáky internetu?
„mRNA vakcíny změní lidskou DNA!“
V roce 2021 patřilo toto tvrzení k největším strašákům spojeným s očkováním proti covidu. Sociální sítě zaplavovaly příspěvky varující, že mRNA z vakcíny pronikne do buněčného jádra, začlení se do chromozomů a očkovaný člověk se stane jakýmsi „geneticky modifikovaným organismem“. Od prvních miliard podaných dávek ale uplynulo několik let. Co se tedy stalo?
Nic takového se nepotvrdilo.
Long COVID a „brain fog“: první malá randomizovaná studie domácí magnetické terapie
„Mozková mlha“ patří mezi nejvíce omezující projevy Long COVID. Lidé popisují problémy s pamětí, pozorností, rychlostí zpracování informací nebo plánováním běžných činností. Nová pilotní studie nyní přináší zajímavý, ale zatím velmi předběžný výsledek: slabé magnetické pole aplikované doma by mohlo některé kognitivní funkce zlepšovat.
CDS proti covidu: Co ukázala randomizovaná studie?
Oxid chloričitý se na internetu často prezentuje jako prostředek, který má pomáhat proti COVID-19. Existuje skutečně randomizovaná klinická studie, která jeho účinek u pacientů s COVID-19 zkoumala. Její výsledky jsou ale podstatně méně přesvědčivé, než by mohl naznačovat samotný fakt, že šlo o „klinickou studii“.
Studie publikovaná v BMC Oral Health zahrnula dospělé pacienty s asymptomatickým nebo mírným COVID-19. Účastníci byli náhodně rozděleni do skupin s ústní vodou obsahující CPC, 0,01% roztok oxidu chloričitého a placebo tvořené čištěnou vodou. Oxid chloričitý tedy nebyl podáván jako nápoj – účastníci jej používali jako ústní výplach.
Výzkumníci sledovali množství SARS-CoV-2 ve slinách po 30 minutách, 2, 4, 10 a 24 hodinách. Oxid chloričitý ve srovnání s placebem nevedl k významnému snížení virové nálože.
Lék vytvořený pro konkrétní dítě? U těžké epilepsie už to není jen sci-fi
Co když je genetická porucha tak vzácná, že pro ni prakticky neexistuje běžný lék? Moderní medicína zkouší úplně nový přístup: vytvořit léčbu podle konkrétní genetické změny pacienta.
Ještě nedávno by to znělo jako medicína vzdálené budoucnosti. V červenci 2026 ale vědci v Nature Medicine popsali léčbu dvou chlapců s mimořádně závažnou geneticky podmíněnou epilepsií. Každý dostal experimentální léčivo navržené individuálně podle jeho genetické výbavy.
AI pomohla vyřešit jednu ze slabin mRNA vakcín. Nová formulace vydržela dva měsíce při 37 °C.
Jednou z největších logistických nevýhod mRNA vakcín je jejich citlivost na teplotu. Molekula mRNA i lipidové nanočástice, které ji dopravují do buněk, mohou během skladování degradovat. Proto byla zejména u prvních covidových vakcín tolik diskutována potřeba chladového řetězce.
Výzkumníci z MIT nyní ukázali, že umělá inteligence může hledání stabilnějších formulací výrazně urychlit.
Antidepresiva v těhotenství a vývoj dítěte: velká studie ukazuje, proč je kauzalita složitá
Když studie zjistí, že děti žen užívajících v těhotenství antidepresiva mají častěji určité vývojové nebo vzdělávací obtíže, nabízí se jednoduchý závěr: způsobily je léky. Jenže právě nová rozsáhlá studie z Walesu ukazuje, proč může být taková interpretace zavádějící. Výzkumníci sledovali více než 167 000 dětí narozených v letech 2009–2016 a pomocí propojených zdravotních a školních záznamů jejich vývoj sledovali až do roku 2022.
