Téměř každý pátý muž hospitalizovaný s COVID-19 v jedné japonské studii uvedl přetrvávající erektilní dysfunkci až dva roky po prodělané infekci. Výsledek upozorňuje na méně známý možný dlouhodobý následek onemocnění, zároveň je však nutné čísla interpretovat s opatrností.
Category Archives: Věda
Politické zásahy mohou brzdit výzkum Alzheimerovy choroby
Výzkum Alzheimerovy choroby se dostává do středu dalšího sporu o směřování americké vědy. Podle aktuálního článku deníku The Guardian byly zrušeny některé granty financující výzkum Alzheimerovy choroby a zdraví mozku na Emory University a University of Pittsburgh. Celková hodnota dotčených projektů se odhaduje na přibližně 15 milionů dolarů.
Mohou městské květnaté louky sloužit jako opatření na změnu klimatu?
S postupující změnou klimatu a rostoucí urbanizací nabývá městská zeleň stále většího významu. Jednou z možností, jak tradiční městskou zeleň obohatit, jsou květnaté louky. Vedle podpory biodiverzity mohou přispívat i k estetické kvalitě veřejných prostranství a psychické pohodě obyvatel. Zároveň se nabízí otázka, zda a do jaké míry mohou přispívat také k adaptaci města na horko a sucho. Právě na tuto otázku se zaměřila pilotní studie pracovníků katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP, která vznikla ve spolupráci s Udržitelnou univerzitou a porovnávala květnatou louku se sousedním pravidelně sečeným trávníkem v univerzitním kampusu Envelopa. Výsledky publikoval odborný časopis Urban Ecosystems.
Technologické firmy v roli kulturního barbara aneb Staré knihy jako krmení pro umělou inteligenci
Existují věci, které nelze převést jen na data. Starý dopis. Rukopis s poznámkami na okraji. Kniha, jejíž zažloutlé stránky přežily desetiletí nebo staletí lidských rukou, knihoven, stěhování, válek, domácností a zapomnění. Taková kniha není pouze nosičem textu. Je svědectvím. Je stopou lidské snahy porozumět světu. A právě proto působí tak znepokojivě zprávy, že některé technologické firmy kupují tištěné knihy ve velkém, rozřezávají jejich vazby, skenují stránky a fyzické originály následně likvidují, aby získaly trénovací data pro systémy umělé inteligence
Šlechta sehrála významnou roli v rozmachu fotografie
Jen několik týdnů poté, co svět obletěla zpráva o vynálezu daguerrotypie, se začal o novou zobrazovací metodu zajímat i rakouský kancléř Klemens V. L. kníže Metternich-Winneburg. Slavný politik a diplomat totiž patřil k prvním aristokratům, které fotografie nadchla. Díky svému postavení navázal kontakt přímo se spoluvynálezcem Louisem J. M. Daguerrem a získal od něj velkoformátovou daguerrotypii s motivem zátiší.
Spotřeba soli a zdraví: proč záleží na množství
Sůl patří mezi základní součásti lidské stravy. Obsahuje sodík, který je nezbytný pro správnou funkci nervů, svalů a udržování rovnováhy tekutin v organismu. Bez sodíku bychom nemohli žít. Problém však nevzniká z její přítomnosti ve stravě, ale z jejího nadměrného příjmu, který je v moderních společnostech velmi častý.
Plísňové infekce mohou být větším zdravotním rizikem, než se dosud předpokládalo
Nová studie amerického CDC (Centers for Disease Control and Prevention) naznačuje, že invazivní plísňové infekce mohou být častější a nebezpečnější, než se dosud odhadovalo. Výzkum, který analyzoval data ze čtyř nemocnic v oblasti Atlanty v letech 2020–2024, identifikoval přibližně 450 potvrzených případů. Přibližně třetina pacientů během hospitalizace zemřela, což podtrhuje závažnost těchto onemocnění.
Trump mění dětské očkování. Co to znamená pro děti – a jak je na tom Česko?
Americká administrativa v roce 2026 zásadně mění doporučený dětský očkovací kalendář. Z dosavadního širokého systému se nově jako univerzálně doporučená ochrana ponechává očkování proti 11 nemocem.
Pravé neštovice se do Ameriky dostaly s Evropany. Potvrdila to první genetická analýza
Nová studie přináší dosud nejsilnější genetický důkaz o tom, že virus pravých neštovic (Variola virus) byl do Ameriky zavlečen evropskými kolonizátory. Vědcům se poprvé podařilo získat kompletní genomy viru z mumifikovaných lidských ostatků nalezených v severním Chile.
Mozek během celkové anestezie možná nikdy úplně „nevypne“. Nová studie odhalila překvapivou aktivitu hipokampu
Celková anestezie je běžně vnímána jako stav úplného odpojení od okolního světa. Pacient nevnímá dění kolem sebe, nereaguje na podněty a po probuzení si na průběh operace nic nepamatuje. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature však ukazuje, že alespoň některé části mozku zůstávají během anestezie překvapivě aktivní.
