Vitamin D je dlouhodobě spojován především se zdravím kostí a imunitního systému. Nová studie však naznačuje, že by mohl hrát významnou roli také při ochraně mozku před změnami souvisejícími s Alzheimerovou nemocí. Výzkum ukazuje, že lidé s vyšší hladinou vitaminu D ve středním věku měli o mnoho let později méně patologických shluků bílkoviny tau, které patří mezi hlavní charakteristické znaky tohoto neurodegenerativního onemocnění.
Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence a postihuje miliony lidí po celém světě. V mozku nemocných se postupně hromadí dvě klíčové bílkoviny – amyloid beta, který vytváří plaky, a tau, jenž vytváří tzv. neurofibrilární klubka. Tyto změny narušují komunikaci mezi nervovými buňkami, vedou k jejich odumírání a postupně způsobují poruchy paměti, myšlení i dalších kognitivních funkcí. Samotné bílkoviny jsou za normálních okolností pro mozek důležité, problém nastává až při jejich patologickém hromadění.
Výzkumníci analyzovali data od 793 dospělých účastníků. Ve věku přibližně 39 let jim byla jednorázově změřena hladina vitaminu D v krvi. Průměrně o 16 let později podstoupili vyšetření mozku pomocí pozitronové emisní tomografie (PET), která umožňuje zobrazit množství amyloidu a tau bílkovin.
Výsledky ukázaly, že vyšší koncentrace vitaminu D ve středním věku byla spojena s nižším množstvím tau klubek v mozku v pozdějších letech. Souvislost byla patrná zejména u lidí s genetickou predispozicí k Alzheimerově nemoci, například u nositelů rizikové varianty genu APOE ε4. Naproti tomu vztah mezi vitaminem D a množstvím amyloidových plaků nebyl tak výrazný.
Podle autorů studie to naznačuje, že dostatečná hladina vitaminu D by mohla představovat ovlivnitelný rizikový faktor. Pokud se tato souvislost potvrdí v dalších výzkumech, mohlo by udržování optimální hladiny vitaminu D přispět ke snížení rizika vzniku patologických změn spojených s Alzheimerovou nemocí.
Je však důležité zdůraznit, že studie neprokazuje příčinnou souvislost. Jedná se o observační výzkum, který pouze ukazuje statistickou asociaci. Nelze tedy říci, že vyšší příjem vitaminu D přímo zabraňuje vzniku Alzheimerovy nemoci nebo že užívání doplňků stravy ochrání mozek před demencí. Účastníkům byla navíc hladina vitaminu D měřena pouze jednou, což nemusí odrážet jejich dlouhodobý stav.
Vitamin D získává organismus především působením slunečního záření na kůži, dále z některých potravin, například tučných ryb, vajec nebo obohacených mléčných výrobků. U části populace, zejména v zimních měsících nebo u seniorů, bývá jeho nedostatek poměrně častý.
Přesto odborníci upozorňují, že současné důkazy zatím neopravňují doporučovat vitamin D jako prostředek k prevenci Alzheimerovy choroby. Přehledové studie i doporučení amerických zdravotnických institucí uvádějí, že žádný vitamin ani doplněk stravy zatím spolehlivě neprokázal schopnost zabránit rozvoji Alzheimerovy nemoci. Největší význam má stále celkově zdravý životní styl – pravidelný pohyb, kvalitní spánek, středomořská strava, kontrola krevního tlaku, cukrovky a dalších kardiovaskulárních rizikových faktorů.
Zdroj: Iniciativa Sníh | ScienceAlert: One Common Vitamin Could Lower Toxic Alzheimer’s Proteins, Research Suggests
