Fokusovaný ultrazvuk pomohl dopravit RNA léčbu do mozku. Nový přístup by mohl změnit terapii glioblastomu

Glioblastom patří mezi nejagresivnější nádory mozku a současně mezi onemocnění s nejhorší prognózou. Přestože pacienti obvykle podstupují kombinaci chirurgického zákroku, radioterapie a chemoterapie, nádor se často vrací a možnosti další léčby jsou omezené. Jedním z hlavních důvodů je hematoencefalická bariéra – přirozený ochranný systém mozku, který sice brání průniku škodlivých látek z krve do nervové tkáně, ale zároveň blokuje i většinu moderních léčiv.

Právě tuto překážku se nyní podařilo překonat vědcům, kteří vyvinuli metodu využívající fokusovaný ultrazvuk k dočasnému otevření hematoencefalické bariéry. Díky tomu mohli do nádoru dopravit terapeutické lipidové nanočástice obsahující mikroRNA (miRNA), tedy krátké molekuly RNA, které regulují aktivitu genů.

MikroRNA hrají důležitou roli při řízení buněčných procesů, jako je růst, dělení nebo programovaná buněčná smrt. U mnoha nádorů, včetně glioblastomu, bývá jejich přirozená funkce narušena. Výzkumníci proto použili terapeutickou mikroRNA, která má obnovit regulační mechanismy potlačující růst nádoru.

Klíčem celé technologie je nízkointenzivní fokusovaný ultrazvuk. Pacientovi jsou nejprve do krevního oběhu podány mikrobublinky a lipidové nanočástice s terapeutickou RNA. Ultrazvuk následně v přesně vymezené oblasti mozku rozkmitá mikrobublinky, což na krátkou dobu zvýší propustnost hematoencefalické bariéry. Léčivo tak může proniknout přímo do nádorové tkáně, aniž by bylo nutné bariéru narušovat chirurgicky nebo trvale.

V preklinických pokusech se ukázalo, že tato metoda výrazně zvýšila množství terapeutické RNA, které se dostalo do nádoru. Léčená zvířata vykazovala pomalejší růst glioblastomu, vyšší aktivitu protinádorových mechanismů a delší přežití ve srovnání se zvířaty, která terapii bez ultrazvuku nedostala. Současně nebylo pozorováno významné poškození okolní zdravé mozkové tkáně.

Význam studie však nespočívá pouze v jedné konkrétní mikroRNA. Autoři upozorňují, že stejný způsob dopravy by mohl být využit také pro další genetické terapie, například malé interferující RNA (siRNA), mRNA nebo jiné biologické léky. Mnoho z těchto moderních terapií totiž naráží právě na problém, že se přes hematoencefalickou bariéru do mozku dostává jen minimální množství účinné látky.

Přestože jsou výsledky velmi slibné, jde zatím o preklinický výzkum provedený na laboratorních modelech. Než bude možné tuto technologii využívat v běžné klinické praxi, bude nutné potvrdit její bezpečnost a účinnost v klinických studiích u pacientů. První studie využívající fokusovaný ultrazvuk k usnadnění průniku léčiv do mozku však již probíhají a naznačují, že tato technologie by mohla v budoucnu rozšířit možnosti léčby nejen glioblastomu, ale i dalších onemocnění centrálního nervového systému.

Nová práce představuje další krok směrem k přesnější a cílenější léčbě mozkových nádorů. Namísto vývoje stále silnějších léčiv se vědci zaměřují na to, jak je bezpečně dopravit tam, kde jsou nejvíce potřeba. Pokud se tento přístup osvědčí i u lidí, mohl by v budoucnu významně zvýšit účinnost celé řady moderních genetických terapií.