Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Takto začíná nejen mnoho vousatých vtipů inspirovaných komedií o tatíncích a jejich dětech z dob normalizace, ale také nemalá část příběhů v knize Geostorky. Ta je nenápadná a může se zdát, že úzce profilovaná pro malý okruh čtenářů.
Poslední aktualizace: Středa 2023_09_06 23:00
We review what could be astronomy from the Moon in the next decades in the visible domain. After a short review observational approaches, from photometry to high contrast and high angular resolution imaging, We essentially focus on some promising scientific objectives, from Solar System to the extragalactic domain. At the end, I add a proposal to use the Earth-Moon system to test fundamental physics. Since this meeting is dedicated to the next decades of Astronomy from the Moon, we consider projects and science objectives for several decades from now.
V roce 1995 bylo v Yellowstonském národním parku vypuštěno 14 vlků.
Nikdo nečekal, jaký zázrak vlci přinesou. Začalo to tím, že vlci lovili jeleny, což sice vedlo k rychlému poklesu populace jelenů, ale přítomnost vlků také způsobila, že se jeleni začali vyhýbat těm částem parku, kde byli snadnou kořistí a díky nepřítomnosti jelenů se tyto části začaly obnovovat. Začaly vzkvétat lesy osik a vrb.
Tehdy se začaly dít i další zajímavé věci. Se stromy a keři přibývalo bobulí a brouků. Jakmile se tak stalo, začaly se sem stěhovat různé druhy ptáků.
Jer Thorp je jedním z nejvýznamnějších světových datových expertů a předním zastáncem etického využívání velkých dat.
Byl prvním stálým spolupracovníkem deníku The New York Times v oblasti dat a působil jako stálý spolupracovník Kongresové knihovny (Library of Congress). Jeho tvorba inspirovaná daty byla vystavována po celém světě a jeho práce se objevily v nejrůznějších publikacích. Je externím spolupracovníkem renomovaného programu Interaktivní telekomunikace na Newyorské univerzitě a spoluzakladatelem Kanceláře pro tvůrčí výzkum (The Office for Creative Research).
Lomy Velká Amerika a Mexiko nedaleko obce Mořina v Českém krasu prochází od 11. prosince 2022 nová naučná stezka Český Grand Canyon a Český Mauthausen. Historie lomu Mexiko, který fungoval jako místo výkonu nelidské práce trestanců, je spojena s pracovně výchovnými tábory (AEL = Arbeitserziehungslager) za Protektorátu Čechy a Morava, s nucenými pracemi vězňů po Druhé světové válce i s nástupem krutého komunistického vězeňského systému po Únoru 1948 a s budováním a obnovováním táborů nucených prací v okolí Prahy.
Její název Český Grand Canyon a Český Mauthausen odkazuje na časté označení těchto lomů. Naučná stezka přibližuje přírodovědné hodnoty zdejší krajiny, historii těžby vápence a tzv. pracovní útvar Mořina v Trestaneckém lomu. Dlouhá je necelé tři kilometry, má jedenáct panelů a interaktivních prvků.
Navečer 18. prosince 1994, poprvé po dvaceti tisíciletích vstoupil člověk do jedné z nejskvěleji vyzdobených jeskyní světa, – do jeskyně Chauvet. Byla objevena v soutěsce řeky Ardéche (fr. Les Gorges de l´Ardéche). V náhorní plošině Dolního Vivaré (fr. Bas Vivarais) vyhloubily vody řeky Ardéche, v délce více nežli třiceti kilometrů, kaňon o hloubce sto až dvě stovky metrů. Vstup do jeskyně Chauvet se nalézá v blízkosti pozoruhodného, přírodou vytvořeného, skalního oblouku, přemosťujícího vody Ardéche – proslulého Pont d´Arc (pozn. překl.: tento přírodní útvar vznikl pravděpodobně zřícením stropu velké jeskyně, podobně jako podstatně menší tzv. Čertův most na stráni Suchého žlebu v Moravském krasu, zajímavé je, že i zde, v pár set metrů vzdálené Kateřinské jeskyni, byla objevena šachta s množstvím kosterních pozůstatků jeskynních medvědů z období paleolitu).
Pravděpodobně jste o ní nikdy neslyšeli, přesto její život plný nejistot a strastí stojí za malé povídání. Bahenka rozhodně nepatří mezi barevné klenoty naší flóry. Jde o nízkou nenápadnou jednoletou trávu sivě zelené barvy, zkrátka dosti obyčejně vypadající „plevel“. Nepotkáte ji však jen tak někde v trávníku za domem. Bahenka se přizpůsobila životu na extrémně slaných půdách, což z naší květeny zvládne jen několik dalších rostlin. Původně se u nás nejspíš vyskytovala jen na březích dnes již dávno zaniklých stepních jezer u Kobylí a Čejče.
Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.
Vodivá pletiva zajišťují mimo jiné zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je rostlina vystavena suchu, šíří se vodivým pletivem embolie: vzduchové bubliny, které tok vody nevratně přeruší a navozují smrtící vysychání.
Přírodní látka s vůbec nejsilnějším protinádorovým působením, tak bývá často popisován kurkumin obsažený v běžně dostupném koření a mnoha doplňcích stravy. Ty jsou běžně prodávány se sliby, že pomohou řešit celou škálu zdravotních problémů, od artritidy, přes trávicí obtíže, nadváhu, až po mnohá onkologická onemocnění. Jenže to, že se jedná o původem přírodní látku, automaticky neznamená, že je bezpečná. Nový článek publikovaný v Americal Journal of Medicine upozorňuje na riziko vážného poškození jater v důsledku užívání kurkuminu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka