Výběr z domácích a zahraničních médií zabývajících se oblastmi popularizace vědy, techniky, zdraví, sociálních sítí, kyberbezpečnosti a boje s dezinformacemi.
Kaleidoskop 2023/12/28
Category Archives: Příroda
Jak pomoci mizejícím koroptvím polním?
Klíčovou roli v ochraně koroptví mají zemědělci a způsob jejich hospodaření v krajině. Někteří z nich stále častěji obnovují meze, zakládají květnaté pásy nebo snižují množství použitých pesticidů.
Od letošního roku s nástupem nového Strategického plánu společné zemědělské politiky navíc mohou vstupovat do agro-environmentálně klimatického opatření kombinované biopásy, které má za cíl podpořit v krajině právě zmíněné koroptve i další polní ptáky. Více o tomto opatření např. na tomto odkazu Kombinovaný biopás pro koroptve.
Klimatická změna narušuje klíčovou spolupráci stromů a hub
Stromy nejsou ostrovy – nemohou fungovat izolovaně, jsou závislé na síti hub, které kolem kořenů tkají složité sítě, jež jim pomáhají přežívat. Umí pro ně zprostředkovat vodu a živiny z půdy, jsou mezičlánkem, bez něhož se stromy jen těžko obejdou. Toto partnerství je staré miliony let – a podle nové studie je ohrožené změnou klimatu.
Co mají společného raci v českých řekách a v tureckém jezeře?
Naděje pro turecké chovy raků
Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které jsou odolné na jimi přenášený račí mor a zároveň mají vysoký rozmnožovací a odolnostní potenciál. Problematikou infekce raků račím morem se zabývala recentní studie, na které pracoval i Adam Petrusek a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Obsahují žahavé trichomy kopřivy kyselinu mravenčí?
Odpovídá RNDr. Veronika Hýsková, Ph.D., katedra biochemie PřF UK
Jaký je mechanismus působení žahavých trichomů kopřivy zajímalo (nejen) vědce už po staletí, uspokojivou odpověď však přinesly až poměrně nedávné výzkumy.
Nepříjemná bolest a dermatitida je způsobena jak mechanickým poškozením, kdy trichomy fungují jako jehličky dopravující jed intra- a sub-dermálně, ale především je důsledkem biochemického účinku. Dlouhou dobu byla bolest spojována s látkami, jako jsou acetylcholin, histamin a serotonin, zánětlivými látkami nebo neurotransmitery, s kyselinou mravenčí, ale také s kyselinou šťavelovou a vinnou.
Pták roku 2024: rehek domácí
Rehek domácí je malý pěvec lidově též zvaný kominíček. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal souputníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní populace přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince. To vše patrně souvisí s oteplováním planety.
Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2024 rehka domácího. Na pomyslném trůnu střídá poláka velkého. Udělením tohoto čestného titulu chtějí ornitologové upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou napomoci porozumění, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jednotlivých populací. Cenná data o zimním výskytu rehků může veřejnost dodat již během této zimy v doprovodné akci Rehci v zimě, která probíhá od začátku prosince 2023 do konce února 2024 na Rehci v zimě.
Čimango falklandský – nový adept na ptačího Einsteina
Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).
„Měla jsem takové tušení, že na těchhle ptácích je něco pozoruhodného,“ řekla behaviorální ekoložka Katie Harringtonová, která působí na veterinární univerzitě ve Vídni. Čimango falklandský (Phalcoboenus australis) podle jejích zjištění dokáže řešit problémy stejně efektivně jako papoušci.
Jak nakládají s půdní vodou buky a smrky
Bukové lesy v porovnání se smrkovými během horkých letních měsíců více vysušují půdu. Strategie hospodaření s vodou v obou typech lesů porovnávali vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. České lesy se začaly postupně druhově obměňovat po kůrovcových kalamitách, které zasáhly významnou část smrkových lesů. Jejich hlavním náhradníkem se staly právě buky.
Bukové lesy přitom nakládají s půdní vodou méně hospodárně než lesy smrkové. Vědci srovnali režim a bilanci půdní vody v bukovém a smrkovém lese a zjistili, že buky i během suchého léta nepřestávají vodu využívat. Vzhledem k častějším výskytům sucha a lesnickým zásahům do skladby lesa je otázka, jak budoucí lesy ovlivní stav půdní vody a její dostupnost.
Co je pravdy na řečech herce Jaroslava Duška o…
Dotaz: Vážení přírodovědci, co je, prosím, pravdy na těchto slovech herce Jaroslava Duška?
Odpověď: Dobrý den, máme pro vás dobrou zprávu! Dotaz, který jste nám zaslal, se nám podařilo rozlousknout.
Bohužel je záznam projevu pana Duška neúplný, a tak nelze než analyzovat jeho výroky bez znalosti kontextu jeho vyjádření. Ale i tak můžeme říci, že pan Dušek některá známá biologická fakta značně zjednodušuje a to až do takové míry, že je možné některé jeho výroky označit za zavádějící a nepravdivé:
Země se zachvěla…
Takto začíná nejen mnoho vousatých vtipů inspirovaných komedií o tatíncích a jejich dětech z dob normalizace, ale také nemalá část příběhů v knize Geostorky. Ta je nenápadná a může se zdát, že úzce profilovaná pro malý okruh čtenářů.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 