Počátek pěstování exotických rostlin z dalekých zemí je možné dát do souvislosti s rozvojem objevitelských výprav raného novověku a značnou odvahou mnoha statečných mužů, kteří na svých cestách po souši i po moři trávili nekonečně dlouhé měsíce nebo i roky. V dosud neprozkoumaných krajinách hledali nové druhy rostlin, které by přivezli s sebou domů, a uspokojili tak stále se zvyšující poptávku jejich obdivovatelů a sběratelů z těch nejvyšších vrstev společnosti. S rozšiřujícím se sortimentem šla ruku v ruce též potřeba vytvářet co nejlepší podmínky pro dlouhodobé uchovávání teplomilných rostlin v chladném podnebí Evropy. Začal se tak psát příběh vědecké zvídavosti a rozvoje nových technologií.
Category Archives: Příroda
Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
Motýli žili už v době dinosaurů, dnes některé druhy zmizely úplně, jiné jsou na pokraji vyhynutí. Dokážou se přizpůsobit měnícím se podmínkám? „Chceme pochopit, proč jsou někteří běžní, zatímco jiní vzácní,“ říká Pável Matos Maraví, peruánský entomolog působící v Biologickém centru AV ČR.
Kolik stříbra je v houbách?
Některé houby dokážou hromadit velké množství kovů ze svého okolí – takovým druhům říkáme hyperakumulátory. Muchomůrka šiškovitá (Amanita strobiliformis) je jednou z těchto hub a dokáže ve svých plodnicích nashromáždit až stovky miligramů stříbra na kilogram sušiny.
O lesních včelařích
První zmínka o včelařství v lesích pochází z roku 1057 a byla zachycena v zakládací listině litoměřické kapituly. Lesní včelaři vybrali si v rozsáhlých lesích příhodné stromy, jež si známkovací sekerou označili a časem vyhloubili. Stromy ty byly od lesních zřízenců chráněny a brtník, jenž je osadil, platil z nich jisté dávky, buď medem, voskem, nebo i penězi.
Nové metody ochrany lesa drží kůrovce na uzdě
Kalamita lýkožrouta smrkového v České republice v posledních několika letech ustupuje a objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit, meziročně významně klesá. Je to nejen díky průběhu počasí, ale také díky zásadním úpravám v postupech ochrany lesa. Na jejich vývoji se podílejí i odborníci z Biologického centra AV ČR (BC AV ČR), kteří dlouhodobě spolupracují s Lesy České republiky a zpřesňují poznatky o chování kůrovců. Nové výzkumné výsledky se uplatňují v lesnické praxi jak v tuzemsku, tak i v zahraničí.
Vědci odhalili tajemství symbiotických vztahů mezi houbami a brouky
Výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přinesl nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci. Studie, publikovaná v časopise Fungal Ecology, odhaluje, jak metabolity produkované houbou Geosmithia eupagioceri ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů, a tím pomáhají broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Překvapivě šlo o látky využívané člověkem ke konzervaci potravin.
KONSPIRAČNÍ TEORIE: Výbuch sopky Mount St. Helens – kam se poděli popálení sasquatchové?
Ničivá erupce sopky Mount St. Helens je dodnes námětem mnoha dokumentů, filmů i odborných článků. Události dne 18. května 1980 dodnes vzrušují veřejnost. Sopka tehdy vzala mnoho životů vlivem neočekávaných okolností, její destrukce je dodnes ukázkou šokující síly přírody. Aby toho však nebylo málo, lidé si vytvořili okolo této katastrofy další příběh ve spojení se stvořeními zvanými sasquatchové nebo tzv. bigfooti. Jakkoliv neuvěřitelně to zní, našli se lidé tvrdící, že kromě popálených lidí se v okolní poničené divočině našli ještě tito tvorové.
Buky, smrky či dřeviny odjinud. Vědci řeší, jakým stromům patří v Česku budoucnost
Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.
Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti
Lesní vegetace v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovuje neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu AV ČR tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa a změnách lesního mikroklimatu.
Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
V Poodří žijí jen samečci skokana zeleného a žádné samičky. Přesto se tyto žabky dále rozmnožují, a to za pomoci partnerek jiného druhu. Pozoruhodnou reprodukci bez míchání genetické informace od obou rodičů aktuálně potvrdili vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR také u dalšího druhu skokana, který se vyskytuje ve Francii a Španělsku. Fenomén popsali v časopise Genome Biology and Evolution.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 