Článek BBC se zabývá vlivem čtyřicet let od havárie v Černobylu na tamní divokou zvěř. Po výbuchu jaderného reaktoru v roce 1986 byla oblast evakuována a lidé ji opustili, ale zvířata zůstala. Vyloučená zóna kolem Černobylu se stala domovem mnoha druhů, které se zdají žít v relativním klidu, i když příroda se zde změnila.
Category Archives: Příroda
Přednáška paraglidisty a „nebeského“ fotografa Jiřího Jirouška a pozvánka na výstavu „Krajina z výšky i tahem štětce“
Od dubna do konce června 2026 vystavuje Jiří Jiroušek své fotografie společně s obrazy malíře Zdeňka Pátka, oba jsou rodáci z Brd, v Kampusu Hybernská v Praze. Ve středu 15. dubna se zde pak uskutečnila vernisáž k této výstavě a její součástí byla také velice poutavá popularizační přednáška fotografa Jiřího Jirouška o jeho létání a focení.
Jak spojení s přírodou zlepšuje duševní zdraví: Co ukazuje výzkum ze 75 zemí?
Co mají společného lidé z Brazílie, Japonska, Nigérie, Německa či Indonésie? Podle rozsáhlého výzkumu, který zahrnul 38 000 lidí ze 75 zemí, je to jednoduché: čím více se cítíme být součástí přírody, tím lépe se cítíme.
A nejde jen o turistiku nebo občasnou procházku. Výzkumníci sledují pojem nature connectedness – psychologické propojení s přírodou, pocit, že jsme její součástí. Účastníci, kteří jej měli vyšší, vykazovali lepší náladu, větší smysl života, optimismus, větší odolnost vůči stresu i více mindfulness. Tento efekt byl pozorován po celém světě a napříč kulturami, a to i po zohlednění věku či pohlaví.
To však není jen jednorázové zjištění. Stále více studií potvrzuje, že příroda má hluboké a měřitelné účinky na lidskou psychiku. Níže se podíváme na to nejzajímavější z vědeckých poznatků.
Byli jsme tam a budem možná zas
Zážitkových průvodců, kdy někdo někam jel a pak o tom něco napsal, není úplně málo. Od nejslavnějších autorů, kteří si na tomto žánru vyrobili popularitu a široké publikum až po drobné cestovatele, kteří pocestovali i s rodinou a pak vytěžili knihu.
Jak požáry ovlivňují lesní ekosystémy v České republice
Být botanikem je mnohem jednodušší než být zoologem, rostliny se vám neschovávají, ani před vámi neutíkají. A stejně jako neutíkají před botaniky, neutíkají ani před zvířaty, teplem, zimou nebo požárem. Drží pozice za každou cenu, brání se trny, chemickými látkami, tlustou kůrou. Když to nepomůže a jsou nad zemí zničeny, regenerují z podzemních orgánů, když nebezpečí pomine. Ale ne vždy, proti některým živlům jsou bezmocné, zvláště když se ty živly vyskytují tak vzácně, že rostliny neměly příležitost se na ně adaptovat.
Univerzitní květnaté louky jsou ostrůvky života po celý rok
Letní počasí představuje náročnou výzvu pro všechny. Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. Jsou ale místa, kde to pořád žije – a mezi ně patří i květnaté louky, které od loňského jara díky Udržitelné univerzitě zpestřují okolí univerzitních kolejí či právnické fakulty. Pestrý porost se postupně proměňuje a v letošním roce postupně rozkvétají i dvouleté a víceleté druhy.
Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva střevlíkovitých brouků v písčitých lesích nacházející se na jihu Moravy. Zjistili, že požár může vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise Agricultural and Forest Entomology.
Do konce století může vyhynout přes 500 druhů ptáků, varují vědci
Pokud se nezmění přístup k ochraně přírody, z oblohy mohou zmizet druhy jako papuchalk, drop velký nebo hrdlička divoká. Vědci varují, že bez aktivního lidského zásahu se z hrozícího kolapsu ekosystémů stane realita.
Biologové objevili na Islandu dosud nezaznamenané druhy plžů
Tým biologů z přírodovědecké fakulty našel v rámci dlouhodobého výzkumu islandské přírody čtyři vzácné druhy suchozemských plžů, které doposud na Islandu nebyly zaznamenány.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 