Mohou městské květnaté louky sloužit jako opatření na změnu klimatu?

S postupující změnou klimatu a rostoucí urbanizací nabývá městská zeleň stále většího významu. Jednou z možností, jak tradiční městskou zeleň obohatit, jsou květnaté louky. Vedle podpory biodiverzity mohou přispívat i k estetické kvalitě veřejných prostranství a psychické pohodě obyvatel. Zároveň se nabízí otázka, zda a do jaké míry mohou přispívat také k adaptaci města na horko a sucho. Právě na tuto otázku se zaměřila pilotní studie pracovníků katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP, která vznikla ve spolupráci s Udržitelnou univerzitou a porovnávala květnatou louku se sousedním pravidelně sečeným trávníkem v univerzitním kampusu Envelopa. Výsledky publikoval odborný časopis Urban Ecosystems.

Další

Nové poznatky o orientaci holubů: role makrofágů v játrech

Jak se holub dokáže vrátit domů i z velké dálky, když nevidí slunce a krajina mu moc nepomáhá? Právě to je jedna z velkých záhad biologie. Nová studie publikovaná v časopise Science přichází s překvapivým vysvětlením: důležitou roli by mohly hrát imunitní buňky v játrech, které obsahují železo a mají zvláštní magnetické vlastnosti.

Další

Metan v přehradách nevzniká jen u dna: nová studie ukazuje skrytá ohniska v Římovské nádrži

Přehradní nádrže nejsou pouze zásobárnami vody, ale také aktivními biogeochemickými systémy, ve kterých vznikají a zanikají skleníkové plyny. Jedním z nejvýznamnějších je metan, plyn s výrazně silnějším oteplovacím účinkem než oxid uhličitý. Nová studie vědců Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Přírodovědecké fakulty Palackého univerzity, publikovaná v prestižním časopise Water Research, ukazuje, že chování metanu v nádržích je mnohem složitější, než se dosud předpokládalo.

Další

Návrat divokých velkých býložravců podporuje rozmanitost hmyzu

Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.

Další

Hrdinství ukrajinských ochránců přírody: Zubři v ohrožení

Článek na webu bioGraphic s názvem „Záchrana zubrů, zatímco padají bomby“ popisuje úsilí ukrajinských ochránců přírody o záchranu evropských zubrů během války na Ukrajině. Od února 2026 se tým snaží přesunout zubřího samce, který byl chycen do pasti v lesním oblasti blízko města Chmilnytske, do národního parku Zalissia, který je asi 300 kilometrů daleko.

Další

Jak repelent DEET přitahuje komáry?

Nová francouzská studie odhalila, že komáři se naučí spojovat DEET, hlavní složku repelentů proti komárům, s potravní odměnou. Vůně, která je za normálních okolností odpuzující, se stává přitažlivou, což dokazuje schopnost učení těchto hmyzích přenašečů nemocí.

Další

Šakali expandují Evropou. Pomáhá jim člověk, zastavit je mohou vlci

Šakal obecný (Canis aureus) patří mezi nejrychleji expandující savce současné Evropy. Ještě v 19. století a velkou část století dvacátého byl jeho výskyt omezen především na Balkán a oblasti kolem Černého moře. Od osmdesátých let minulého století se však začal rychle šířit směrem do střední, západní i severní Evropy. Dnes se objevuje například v Německu, Rakousku, Polsku, Pobaltí, Skandinávii nebo Francii. V České republice byl první doložený výskyt šakala zaznamenán v roce 1998 na jižní Moravě, první rozmnožování pak v roce 2017.

Další