Článek Planting Seeds for Bumblebee Dreams na webu bioGraphic se zabývá uvažováním o krásách přírody a výzkumem spánku včel a čmeláků, konkrétně jejich hlubokého spánku, a jak tento stav ovlivňuje jejich paměť. Vědci zjistili, že když včely spí a jsou vystaveny určitému pachu, který souvisí s učením, lépe si pamatují, co se naučily. Tento efekt je podobný tomu, co bylo pozorováno u lidí, což naznačuje, že hluboký spánek včel může sloužit ke zpracování vzpomínek.
Category Archives: Příroda
Azbest: tichý společník v přírodě i ve městě
Azbest má pověst „zakázané“ látky, ale ve skutečnosti je to především přírodní skupina vláknitých minerálů, která se s námi potkává jak v horninách a půdě, tak ve starších stavbách a odpadech. Problém není v tom, že by azbest byl nebezpečný po chemické stránce – největší riziko představují mikroskopická vlákna, která se mohou uvolnit do vzduchu a být vdechnuta. A právě vdechnutí je cesta, která se u azbestu pojí s nejvážnějšími následky.
Přežití v zamořené krajině: Příroda v Černobylu je jiná, ale ne tak, jak by se mohlo zdát
Článek BBC se zabývá vlivem čtyřicet let od havárie v Černobylu na tamní divokou zvěř. Po výbuchu jaderného reaktoru v roce 1986 byla oblast evakuována a lidé ji opustili, ale zvířata zůstala. Vyloučená zóna kolem Černobylu se stala domovem mnoha druhů, které se zdají žít v relativním klidu, i když příroda se zde změnila.
Přednáška paraglidisty a „nebeského“ fotografa Jiřího Jirouška a pozvánka na výstavu „Krajina z výšky i tahem štětce“
Od dubna do konce června 2026 vystavuje Jiří Jiroušek své fotografie společně s obrazy malíře Zdeňka Pátka, oba jsou rodáci z Brd, v Kampusu Hybernská v Praze. Ve středu 15. dubna se zde pak uskutečnila vernisáž k této výstavě a její součástí byla také velice poutavá popularizační přednáška fotografa Jiřího Jirouška o jeho létání a focení.
Jak spojení s přírodou zlepšuje duševní zdraví: Co ukazuje výzkum ze 75 zemí?
Co mají společného lidé z Brazílie, Japonska, Nigérie, Německa či Indonésie? Podle rozsáhlého výzkumu, který zahrnul 38 000 lidí ze 75 zemí, je to jednoduché: čím více se cítíme být součástí přírody, tím lépe se cítíme.
A nejde jen o turistiku nebo občasnou procházku. Výzkumníci sledují pojem nature connectedness – psychologické propojení s přírodou, pocit, že jsme její součástí. Účastníci, kteří jej měli vyšší, vykazovali lepší náladu, větší smysl života, optimismus, větší odolnost vůči stresu i více mindfulness. Tento efekt byl pozorován po celém světě a napříč kulturami, a to i po zohlednění věku či pohlaví.
To však není jen jednorázové zjištění. Stále více studií potvrzuje, že příroda má hluboké a měřitelné účinky na lidskou psychiku. Níže se podíváme na to nejzajímavější z vědeckých poznatků.
Byli jsme tam a budem možná zas
Zážitkových průvodců, kdy někdo někam jel a pak o tom něco napsal, není úplně málo. Od nejslavnějších autorů, kteří si na tomto žánru vyrobili popularitu a široké publikum až po drobné cestovatele, kteří pocestovali i s rodinou a pak vytěžili knihu.
Požár
Být botanikem je mnohem jednodušší než být zoologem, rostliny se vám neschovávají, ani před vámi neutíkají. A stejně jako neutíkají před botaniky, neutíkají ani před zvířaty, teplem, zimou nebo požárem. Drží pozice za každou cenu, brání se trny, chemickými látkami, tlustou kůrou. Když to nepomůže a jsou nad zemí zničeny, regenerují z podzemních orgánů, když nebezpečí pomine. Ale ne vždy, proti některým živlům jsou bezmocné, zvláště když se ty živly vyskytují tak vzácně, že rostliny neměly příležitost se na ně adaptovat.
Univerzitní květnaté louky jsou ostrůvky života po celý rok
Letní počasí představuje náročnou výzvu pro všechny. Nakrátko sečené městské trávníky neposkytují živočichům téměř žádný úkryt ani potravu a za dlouhého horka a sucha někdy dokonce z části usychají a odumírají. Jsou ale místa, kde to pořád žije – a mezi ně patří i květnaté louky, které od loňského jara díky Udržitelné univerzitě zpestřují okolí univerzitních kolejí či právnické fakulty. Pestrý porost se postupně proměňuje a v letošním roce postupně rozkvétají i dvouleté a víceleté druhy.
Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy – ale ne všude stejně
Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu – dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin. Ve své přehledové studii, která vyšla na začátku července v prestižním časopise Nature Communications, hledali odpověď na otázku, proč někdy větší počet druhů rostlin ukládání uhlíku výrazně podporuje, jindy však téměř vůbec.
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva střevlíkovitých brouků v písčitých lesích nacházející se na jihu Moravy. Zjistili, že požár může vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise Agricultural and Forest Entomology.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 