Pravděpodobně jste o ní nikdy neslyšeli, přesto její život plný nejistot a strastí stojí za malé povídání. Bahenka rozhodně nepatří mezi barevné klenoty naší flóry. Jde o nízkou nenápadnou jednoletou trávu sivě zelené barvy, zkrátka dosti obyčejně vypadající „plevel“. Nepotkáte ji však jen tak někde v trávníku za domem. Bahenka se přizpůsobila životu na extrémně slaných půdách, což z naší květeny zvládne jen několik dalších rostlin. Původně se u nás nejspíš vyskytovala jen na březích dnes již dávno zaniklých stepních jezer u Kobylí a Čejče.
Činností člověka, konkrétně stavbou rybníků a vznikem vlhkých slaných pastvin se pak bahenka rozšířila na mnohá místa jižní Moravy. Její vzestup však trval jen do doby, než byly vynalezeny metody odvodňování a meliorací, které umožnily z neúrodných slaných mokřadů a rákosin udělat zemědělsky využitelnou půdu. Bahence sice nevadí orba a jiné narušování půdy, potřebuje však až do léta zamokřenou půdu, jinak její semena nevyklíčí. A to se jí stalo osudným. Během minulého století byla většina našich slanisk odvodněna, na jejich místě vznikla suchá pole a bahenka z většiny svých lokalit vymizela. Ve větších počtech se dnes objevuje již jen na mokrém dně rybníka Nesytu a na přilehlém slanisku, kde ji v některých letech najdeme i v mnohatisícových počtech. Nespadne-li však zjara dostatek srážek, nevyroste ani jediná. Bahenka se ale dokáže se suchými roky vypořádat, neboť její semena dokážou v půdě přežívat desítky let a čekat na svou příležitost.
S tím, jak léta ubíhají, se začínají rozpadat a zanášet staré odvodňovací systémy uložené v půdě a některá pole v místě bývalých slanisk se začínají opět zamokřovat. Na takových místech se objevuje řada slanomilných a mokřadních druhů, jejichž semena zde čekala mnoho let na vhodné podmínky k vyklíčení. Na mnoha takto zamokřených polích začínají obce a sdružení pro ochranu přírody vytvářet biocentra s mělkými tůněmi a rákosinami, poskytující prostor pro řadu vzácných rostlin a živočichů. Velmi pěkná biocentra můžete navštívit u Šakvic, Ladné, Novosedel nebo Kobylí. Pocit divoké přírody, který zde okusíte, je nezapomenutelným zážitkem. Se zatajeným dechem můžete pozorovat hejno divokých hus, poletující vážky, rosničky, labuť, která své potomky učí životu nebo rodinku nutrií okusující mladé výhonky rákosu. A když budete hledat opravdu pečlivě, třeba někde najdete i bahenku šášinovitou.
Kresba bahenky šášinovité je součástí kolekce exponátů expozice Domu přírody v Dolních Věstonicích, kterou připravuje Regionální muzeum v Mikulově a jejím autorem je malíř Petr Nesvadba.
text: Petr Hubatka
HELEOCHLOA SCHOENOIDES (L.) Host ex Roem. – bahenka šášinovitá / bahienka šašinovitá
Rozšírenie: Druh s euroázijským rozsiahlym areálom. V Európe sa vyskytuje v celom Mediteráne, severnejšie od Francúzska a Talianska cez strednú Európu až po Ukrajinu a južné Rusko. Cez európsku časť Ruska pokračuje výskyt na západnú Sibír a do Strednej Ázie, Indie a Číny. V Severnej Amerike je druhotný výskyt.
V Českej republike sa druh v minulosti vyskytoval na niekoľko desiatkach lokalít na južnej Morave, v súčasnosti už iba na troch ostávajúcich pri obciach Rakvice, Novosedly a Sedlec (NPR Nesyt). Na Slovensku v nížinách, najviac lokalít na Podunajsku, kde sa dosiaľ vyskytuje na cca 15 lokalitách a vzácne aj na Východoslovenskej nížine, v súčasnosti jediná známa lokalita.
Heleochloa schoenoides (Linnaeus) Host ex Roem. – bahenka šášinovitá
Bahenka šášinovitá roste na periodicky obnažovaných hlinitých dnech tůněk a kaluží, na okrajích břehů rybníků, v drobných vlhkých sníženinách v polích a na pastvinách, v příkopech, na stanovištích na jaře periodicky přeplavovaných a v létě silně vysychajících. Vyskytuje se v nížinách nejteplejších oblastí, v územích se slanomilnou květenou, ve výškách 100–230 m n. m., na těžkých, vlhkých až vysýchavých, jílovitých i písčitých, středně i silně zasolených půdách.
Bahenka šášinovitá je jednoletý druh, 3 až 30 cm vysoký, s nízkou konkurenční schopností, který vytváří nezapojené porosty a vyžaduje nezapojený vegetační kryt.
Podcast by Pepik Hipik 