Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Tag Archives: ochrana přírody
Hrdinství ukrajinských ochránců přírody: Zubři v ohrožení
Článek na webu bioGraphic s názvem „Záchrana zubrů, zatímco padají bomby“ popisuje úsilí ukrajinských ochránců přírody o záchranu evropských zubrů během války na Ukrajině. Od února 2026 se tým snaží přesunout zubřího samce, který byl chycen do pasti v lesním oblasti blízko města Chmilnytske, do národního parku Zalissia, který je asi 300 kilometrů daleko.
Icarus: Nové technologie v ochraně divokých zvířat
Po desetiletích vývoje se monitorování volně žijících živočichů konečně dostalo do fáze zralosti. Nová družice Icarus sleduje signály skryté v chování zvířat – což by mohlo zachránit životy gepardů, nosorožců a slonů.
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva střevlíkovitých brouků v písčitých lesích nacházející se na jihu Moravy. Zjistili, že požár může vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise Agricultural and Forest Entomology.
Do konce století může vyhynout přes 500 druhů ptáků, varují vědci
Pokud se nezmění přístup k ochraně přírody, z oblohy mohou zmizet druhy jako papuchalk, drop velký nebo hrdlička divoká. Vědci varují, že bez aktivního lidského zásahu se z hrozícího kolapsu ekosystémů stane realita.
Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
Motýli žili už v době dinosaurů, dnes některé druhy zmizely úplně, jiné jsou na pokraji vyhynutí. Dokážou se přizpůsobit měnícím se podmínkám? „Chceme pochopit, proč jsou někteří běžní, zatímco jiní vzácní,“ říká Pável Matos Maraví, peruánský entomolog působící v Biologickém centru AV ČR.
Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti
Lesní vegetace v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovuje neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu AV ČR tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky desítkám výzkumných ploch, které vědci sledují 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa a změnách lesního mikroklimatu.
Hmyzem roku jsou samotářské včely
Česká společnost entomologická vyhlašuje v roce 2024 Hmyzem roku samotářské včely. Veřejnost chceme seznámit s jejich krásou a významem, ale také poukázat na problematiku úbytku těchto volně žijících opylovačů. V ČR žije okolo 580 druhů samotářských včel. Jejich svět je vskutku fascinující, plný barev, tvarů i vůní. Patří sem hedvábnice, pískorypky, čalounice nebo třeba ploskočelky. Některé samotářky překvapí i svou velikostí – temně černé drvodělky dosahují délky přes dva centimetry, drobná nicotěnka nejmenší naopak dorůstá jen pár milimetrů. Mnohé druhy jsou pestře zbarvené či pronikavě voní, jedny hnízdí v dutých stoncích a další zase v ulitách hlemýžďů. Pojmem „samotářské včely“ se zjednodušeně označují volně žijící druhy včel, řada z nich však žije velmi společenským životem. Některé, třeba dobře známí čmeláci, dokonce tvoří sociální společenství s dělnicemi a královnou. Jiné druhy naopak vsadily na parazitismus a chovají se jako kukačky v hnízdech jiných druhů včel.
Dva světové unikáty v jediné rezervaci. Z Milovic se stala výkladní skříň české ochrany přírody
Ekologická obnova nížinné krajiny: přirozená pastva velkých kopytníků v hotspotu biodiverzity
Hned dvěma světovými unikáty se může pochlubit milovická rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Díky využívání zkušeností ze zahraničí se stala první rezervací na světě, kde se vyskytují všechny tři klíčové skupiny velkých kopytníků Evropy, tedy zubr evropský, divoký kůň a zpětně šlechtěný pratur. Kromě toho je v současnosti jediným místem na světě, kde se prokazatelně vyskytuje vzácný korýš hrotnatka neočekávaná. Tento druh perloočky objevili překvapení vědci v loňském roce při výzkumu tůní, které svojí činností udržují právě velcí kopytníci.
Návrat bobra evropského do české krajiny
Po letech, kdy se bobr od našich řek, potoků a dalších vodních ploch vytratil, se tam zase vrátil. Je to dobře nebo ne? Někteří tvrdí, že ne. Proč? Jaký je rozdíl mezi nutrií a bobrem? Jak nám bobr může pomoci v boji s klimatickou změnou?
Bobr byl u nás vyhuben někdy v 18tém století. Později ho do jižních Čech znovu přivezli Schwarzenbergové. Definitivně se k nám ale vrátil až po té, co se k nám začaly šířit kolonie vysazené na horním toku Dunaje a Innu. Dnes je to velmi dynamicky se šířící druh prakticky po celé zemi. Zejména pak na Moravě v jihozápadních Čechách a dolním toku Labe.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 