Author Archives: Pepik Hipik

Dobrodružství poznávání

La Cité de la Muette

La Cité de la Muette (Město němých)

Huguette Szterck
(*9. ledna 1934 – †26. srpna 1942) Auschwitz Memorial

Na samém počátku byla fotografie malého a veselého děvčátka. Obrázek se objevil na Twitteru pod profilem Auschwitz Memorial. Malá Huguette Szterck se narodila v Paříži 9. ledna v roce 1934. Dne 24. srpna roku 1942 byla deportována z Drancy do Osvětimi v transportu, ve kterém bylo 1008 Židů. Do koncentračního a vyhlazovacího tábora dorazila 26. srpna. Po selekci byla zavražděna v plynové komoře. Tolik stručná zpráva na Twitteru.

Další

Zdeněk Dvořák: Moje nejlepší WordPress pluginy pro obsahové weby

Zdeněk Dvořák
Zdeněk Dvořák

Dnes se podíváme prostřednictvím linkbuildera Zdeňka Dvořáka na několik vychytávek, které vám mohou pomoci s odladěním vašeho WordPressu. Od Zdeňka alias Linkiho jsme dostali laskavé svolení s nasdílením celého jeho článku z jeho blogu a velice si této mimořádné příležitosti a možnosti vážíme. Zdeněk přislíbil nepravidelně přispívat na náš web i do budoucna a to nejen technickými radami. Ale zatím nebudeme nic prozrazovat. A teď už předáme slovo Zdeňkovi.

Další

Tak jo. Byl jsem za komunistů vyslýchán

Tak jo. Byl jsem za komunistů vyslýchán. Ale takových nás bylo za komančů hodně.

Stalo se to na vojně a vyšetřovatelé byli dva fanatičtí komanči. A následně na mne nastoupil i kontráš, ten aspoň už neřval. Jeden z těch vyšetřujících nově u nás na útvaru nastoupil za trest a byl to politruk.  S jeho příchodem začala nechutná politická masírka mužstva. Čišela z něj tupost, nadutost a opovržení záklaďáky. Do pracek jsem se mu dostal jen kvůli tomu, že jsem se odmítl podepsat pod socialistické závazky útvaru. Nebyl jsem sám, bylo nás cca pět.  Jenže já měl v té době už dvě pecky desátníka, protože jsem absolvoval poddůstojnickou školu jako mnoho jiných, co na vojnu nastoupili s maturitou.

Byl jsem povolán k výslechu a znovu jsem nepodepsal. Navíc zjistili, že nejsem v SSM a že jsem tedy neměl dostat ty poddůstojnický frčky na ramena.

Další

La Grotte Chauvet (pravěká Chauvetova jeskyně)

Navečer 18. prosince 1994, poprvé po dvaceti tisíciletích vstoupil člověk do jedné z nejskvěleji vyzdobených jeskyní světa, – do jeskyně Chauvet. Byla objevena v soutěsce řeky Ardéche (fr. Les Gorges de l´Ardéche). V náhorní plošině Dolního Vivaré (fr. Bas Vivarais) vyhloubily vody řeky Ardéche, v délce více nežli třiceti kilometrů, kaňon o hloubce sto až dvě stovky metrů. Vstup do jeskyně Chauvet se nalézá v blízkosti pozoruhodného, přírodou vytvořeného, skalního oblouku, přemosťujícího vody Ardéche – proslulého Pont d´Arc (pozn. překl.: tento přírodní útvar vznikl pravděpodobně zřícením stropu velké jeskyně, podobně jako podstatně menší tzv. Čertův most na stráni Suchého žlebu v Moravském krasu, zajímavé je, že i zde, v pár set metrů vzdálené Kateřinské jeskyni, byla objevena šachta s množstvím kosterních pozůstatků jeskynních medvědů z období paleolitu).

Další

Jitka Klimešová: Co letos stálo za přečtení?

Loni jsem si na tomto místě dala závazek sledovat více produkci přírodovědeckých knih vydaných v Česku. Toto předsevzetí mě stálo dost místa v knihovně, ale zato jsem mohla zodpovědně přispět do ankety Živy o nejpozoruhodnější přírodovědnou knihu (zde).

Samozřejmě mě potěšilo, že někteří účastníci ankety zmínili moje dílko. Dále mě potěšilo, že jsem se trefila do převládajícího názoru, že za přečtení stojí knihy Pralesy a jezera mladších prvohor. Když uhlí bylo ještě zelené (autoři: S. Opluštil, J. Zajíc, J. Svoboda, Academia) a Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města (J. A. Šturma, O. Sedláček, P. Šípek, D. Storch, Jakost 2022). Obě knihy jsou zajímavé i jako nakladatelské počiny. Ta první je nádherná obrazová publikace, která bude zdobit v knihovně ještě desítky let a pořád bude stát za to v ní listovat. Ta druhá je skromná, brožovaná, vesele napsaná i ilustrovaná a počítá s tím, že ji vyčtete z podoby. Než se tak ovšem stane, očekávám, že vyjde nové doplněné vydání, protože fenomén, který popisuje je měnlivý a bude potřebovat aktualizaci.

Další

Dostávají se do mateřského mléka nadýmavé látky? A co alkohol a kofein?

Na dotaz odpovídá Ing. Mgr. Eliška Koňaříková, Dr. rer. nat. z projektu Zeptej se vědce. Autorka má doktorát z molekulární biologie, inženýra z managementu a obří nadšení pro sdílení vědeckých poznatků. Angažuje se v hodnocení vědy a v iniciativě Czexpats In Science. Ve svém výzkumu se věnuje produkci energie v buňkách. A doma má dvě malé děti.

Další

Dvanáct ku jedné. Dvanáct, kurva, ku jedné!

Komentář Arkadije Babčenka k tématu TV Dožď (i když to tak zpočátku nebude vypadat). Komentář velmi trefný. Překlad: Nikola Repin. Pokud byste A. Babčenka chtěli podpořit, můžete tak učinit zde na jeho účtu na Patreonu →

A na závěr k tématu… V médiích jsem narazil na tuto informaci – na začátku invaze byla převaha ruských sil na severu ve směru úderu na Kyjev 12:1.

Dvanáct ku jedné. Dvanáct, kurva, ku jedné.

Nešlo tedy o bandu neschopných idiotů v láptích. Tohle byla skutečná horda. Skutečná invazní armáda. Nejlépe vycvičené jednotky. Výsadkové a speciální jednotky. Vrtulníky Aligator a Havoc. Stíhačky Su-35 a bombardéry Su-34. Komplexy Krasucha a Zoopark. Satelitní komunikační stanice a systémy REB. Panciry a S-300. Tanky a BMD-4. Byly vybaveny velmi dobře. Nedělejte z nich nějaké idioty, kteří šli na Kyjev s motykou, nesnižujte výkon OSU (Ozbrojené síly Ukrajiny, pozn. překl.), které na severním směru dokázaly opravdu nemyslitelné věci.

OSU bojovaly s mimořádně dobře vybaveným nepřítelem. A vyhrály.

Další

Vědecké teorie prožitku Déjà vu

Déjà vu (Wikipedie)

Déjà vu (francouzsky „již viděno“, vyslovováno [deʒa vy], často chybně jako „deža ví“) označuje v psychologii jev, kdy má člověk z ničeho nic intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného.

V běžné řeči nebo např. v divadelní kritice může ale znamenat také prostě něco, co „jsme už viděli“, co není originální, původní.

Zdálo se vám někdy povědomé něco, co jste nemohli nikdy prožít? Zažili jste déjà vu? Podle všeho se s ním setkalo až 80 procent zdravých lidí. Proč existuje, ale dlouho nikdo nevěděl. Důležitý krok k vysvětlení jevu teď udělali odborníci z lékařské fakulty a Ceitecu Masarykovy univerzity. Podařilo se jim dokázat, že původ tohoto fenoménu souvisí s velikostí mozkových struktur, které se podílejí na zajištění paměti.

Další

Pytel babičky Gatewoodové

Emma Gatewoodová si v květnu 1955 sbalila pytel s věcmi, zabouchla dveře domu a svým jedenácti dětem a třiadvaceti vnoučatům zanechala vzkaz: „Šla jsem na túru do lesa.“ Jen se nezmínila, že se vrátí až v září. Po 146 dnech.

Další