Komentář Arkadije Babčenka k tématu TV Dožď (i když to tak zpočátku nebude vypadat). Komentář velmi trefný. Překlad: Nikola Repin. Pokud byste A. Babčenka chtěli podpořit, můžete tak učinit zde na jeho účtu na Patreonu →
A na závěr k tématu… V médiích jsem narazil na tuto informaci – na začátku invaze byla převaha ruských sil na severu ve směru úderu na Kyjev 12:1.
Dvanáct ku jedné. Dvanáct, kurva, ku jedné.
Nešlo tedy o bandu neschopných idiotů v láptích. Tohle byla skutečná horda. Skutečná invazní armáda. Nejlépe vycvičené jednotky. Výsadkové a speciální jednotky. Vrtulníky Aligator a Havoc. Stíhačky Su-35 a bombardéry Su-34. Komplexy Krasucha a Zoopark. Satelitní komunikační stanice a systémy REB. Panciry a S-300. Tanky a BMD-4. Byly vybaveny velmi dobře. Nedělejte z nich nějaké idioty, kteří šli na Kyjev s motykou, nesnižujte výkon OSU (Ozbrojené síly Ukrajiny, pozn. překl.), které na severním směru dokázaly opravdu nemyslitelné věci.
OSU bojovaly s mimořádně dobře vybaveným nepřítelem. A vyhrály.
S nepřítelem, který měl nejen převahu ve všem – v technice, letadlech, raketách a vůbec ve všem, ale i početní převahu dvanáct ku jedné.
Dvanáct ku jedné, to je převaha, při které můžete bez obav dobývat města.
Dokonce i milionová města.
Dokonce i Kyjev.
Je to dostačující převaha pro invazi. Připravovali se. A skutečně se připravili. Dnes už téměř nikdo nechápe, na jaké hraně se Ukrajina ocitla, nad jakou propastí visela. I samotná americká rozvědka zahájila samostatné vyšetřování, aby pochopila, co se stalo, protože podle všech předpokladů se měl stát pravý opak. Mělo dojít ke katastrofě.
To je však téma na samostatný text.
Takže… Proč, když měl tak ohromnou převahu, nepřítel nejenže nebyl schopen plnit stanovené úkoly, ale byl rozbit na kusy a vyhozen z obsazených území tak, že od něj lítaly sračky promíchané s nejnovější technikou?
A to proto, že Ukrajina měla jednu jedinou výhodu.
Bojovou morálku.
Zjednodušeně řečeno, bojeschopnost armády je založena na trojici:
- Bojová podpora – výzbroj, bojové zásobování.
- Materiální podpora – strava, uniformy, pohonné hmoty.
- A morálka.
📌 Odstraňte kteroukoli složku této trojice, a armáda bude neschopná akce.
📌 Odstraňte zásobování technikou a municí – armáda nemůže bojovat.
📌 Odstraňte zásobování potravinami a zimní obuví – armáda nemůže bojovat.
📌 Zničte armádu morálně – a nebude schopna bojovat.
Právě to se stalo ruské armádě. Připravovala se na jednoduchou procházku, na to, že jí města, když uvidí její sílu, sama padnou k nohám a budou se bát klást sebemenší odpor. Ale od samého začátku, od prvního okamžiku invaze se setkala s pravým opakem.
Města, dokonce i když byla obklíčena, se bránila tak zuřivě, že se postup okupantů zastavil nebo čítal jen stovky metrů.
Okupant na to nebyl vůbec připraven. Okupant nebyl vůbec připraven zemřít za ukrajinská města. Na rozdíl od Ukrajinců.
Toto je výsledek.
Gigantické, obrovské, desítky kilometrů dlouhé kolony velmi, velmi dobré vojenské techniky se valily po silnici, narážely na odpor jediného vojáka, sedícího na lesní pasece s Javelinem v rukou. A navzdory neuvěřitelné, nepopiratelné převaze se prostě zastavili nebo dokonce rozutekli po prvním zasaženém tanku, nekladli žádný odpor a nebojovali, zanechávajíce techniku a raněné za sebou.
📌 Byli hned zpočátku morálně potlačeni.
📌 Měli strach.
📌 Ještě jednou, Rusové nebyli připraveni zemřít za Ukrajinu.
📌 Ukrajinci ano.
📌 Právě to byla rozhodující výhoda.
Na čem je založena bojová morálka armády? No, to je jasné – na pocitu vlastní pravdy, na pocitu spravedlnosti své války, na podpoře společnosti, na mezinárodní podpoře atd. Vy už to všechno víte. V neposlední řadě je však morálka vojáků postavena na materiálním zabezpečení.
Poskytněte armádě nejlepší výzbroj, ale začněte ji krmit červivým koňským masem, přestane bojovat. Poskytněte jí početní převahu, ale vhoďte ji v zimě do zákopů s vodou po kolena, bez bot a normálních uniforem, přestane bojovat. Odeberte jí možnost si odpočinout v teple, když je na podzim po kolena v blátě, a její schopnost vést bojové operace se výrazně sníží.
📌 Stačí vojákovi vzít možnost nabít si telefon a jeho morálka začne klesat.
Ukrajinští dobrovolníci to vědí velmi dobře. Dobře vědí, že kamna, generátory, boty, ponožky, nabíječky a termoprádlo jsou stejně důležité jako auta, starlinky a vysílačky.
Okupant musí trpět. Musí se cítit špatně. Musí ho sužovat zima. Nesmí mít co žrát. Měl by mít ekzém po celých rukou z hladu, zimy, nedostatku vitamínů a špíny. Nesmí mu být dopřána koupel. Měl by mít vši. Musí mít streptodermii a úplavici.
Musí nenávidět všechny a všechno. Své nadřízené. Své vrchní velení. Své spolubojovníky. Svého kamaráda, který postává vedle něj. Nikomu nevěřit.
Okupantova armáda nesmí být jednotným mechanismem, ale atomizovanou skupinou navzájem se nenávidějících zvířat.
Nemá přemýšlet o tom, jak dobýt město, ale jak si obstarat žrádlo a teplý hadr pro své hnijící nohy. Jako bývalý voják armády okupantů – věřte mi, že vím, o čem mluvím.
Paulusova armáda u Stalingradu, pokud jde o zásobování zbraněmi, mohla stále vést vojenské operace. Nemohla bojovat pouze kvůli hladu a mrazu.
To vedlo ke kapitulaci tří set tisíc vojáků.
Takže, Doždi… Asi jste už pochopili, kam mířím, že? Svými reportážemi jste řešili nejen problém, jak „našim ubohým chlapcům“ zajistit ponožky, kapesníky a deky. Ne.
Vy jste se, kurva, zabývali materiálním zabezpečením invazní teroristické armády, posilováním její morálky, aby mohla pokračovat v agresivní invazní válce a zabíjení lidí v jejich městech.
Vy jste, kurva, zvyšovali akceschopnost okupační armády. Dochází vám to aspoň?
Zvyšovali jste bojovou morálku okupační armády.
Jste úplně stejní jako Alexandrovci, kteří šli tančit před bombardéry v Sýrii.
Jen jste o něco „liberálnější“.
Toť vše.
Pokud nechápete, proč zmiňuji Alexandrovce, není to otázka na mě. To je otázka pro psychiatry.
Novinařina je zde bezmocná.
A pak všechno vždycky končí slzami. Ach, odpusťte mi. Ach, Ljošo, vrať se. Ach, stala se strašná chyba. Ach, nechci opustit Rigu, cítíme se tu jako doma. Ach, proč nám byla odebrána schengenská víza? Ach, rusofobie a fašismus jsou všude.
A slz a omluv je dost jen pro Ljošu. Pro Ukrajinu žádné jak nebyly, tak stále nejsou.
A vy jste byli varováni.
Vždyť vás, kurva, varovali?
Váš děd.
iRozhlas: TV Dožď přišla o vysílací licenci v Lotyšsku kvůli ohrožování veřejného pořádku. Absurdní, brání se
Lotyšský regulační úřad zrušil vysílací licenci ruské nezávislé televizi Dožď, ohrožovala podle něj národní bezpečnost a veřejný pořádek. V příspěvku na twitteru o tom informoval předseda Národní rady pro elektronická masmédia (NEPLP) Ivars Áboliňš, podle kterého musí stanice vysílání ukončit do 8. prosince. Televize se proti rozhodnutí může odvolat, obvinění označila za absurdní.
iRozhlas: Protiputinská TV Dožď zablokována v baltských zemích. Proč?
Televize Dožď byla jedním z hrstky médií, která za Vladimira Putina oslovovala diváky, kterým se jeho politika nelíbila. I proto byla v Rusku zlikvidována ihned po začátku války. Zakotvila v Rize, získala místní vysílací licenci. Ale o tu přišla a Dožď vyřadily z kabelových sítí Litva a Estonsko.
Arkadij Babčenko: Ruská norma pro zacházení s vězni i obyvateli dobytých území
To, co se dnes nachází u města Izjum, překvapuje jenom toho, kdo má krátkou paměť nebo se mu nechce hledat informace.
Protože skutečnost je taková, že mučení je v ruské armádě i žoldnéřských skupinách nejenom tolerovaná, ale naprosto institucionalizovaná záležitost. Která je typicky ruským způsobem na jedné straně oficiálně popírána, ale na druhé klidně veřejně připouštěna. Během pár minut na Google bez problémů zjistíte mimo jiné…
Arkadij Babčenko: RUSKO SE CHOVÁ JAKO MALÝ FRACEK ANEB INFANTILISMUS “RUSKÉHO SVĚTA”
Následující řádky sepsal a zveřejnil ruský novinář Arkadij Babčenko již v prosinci 2015, tedy necelé dva roky po Majdanu v Kyjevě, obsazení východu Ukrajiny a anexi Krymu Ruskem v nevyhlášené válce. Slova v něm obsažená však ani s uplynulými měsíci neztrácejí na aktuálnosti a sdělení na intenzitě.
Podcast by Pepik Hipik 