La Grotte Chauvet (pravěká Chauvetova jeskyně)

Navečer 18. prosince 1994, poprvé po dvaceti tisíciletích vstoupil člověk do jedné z nejskvěleji vyzdobených jeskyní světa, – do jeskyně Chauvet. Byla objevena v soutěsce řeky Ardéche (fr. Les Gorges de l´Ardéche). V náhorní plošině Dolního Vivaré (fr. Bas Vivarais) vyhloubily vody řeky Ardéche, v délce více nežli třiceti kilometrů, kaňon o hloubce sto až dvě stovky metrů. Vstup do jeskyně Chauvet se nalézá v blízkosti pozoruhodného, přírodou vytvořeného, skalního oblouku, přemosťujícího vody Ardéche – proslulého Pont d´Arc (pozn. překl.: tento přírodní útvar vznikl pravděpodobně zřícením stropu velké jeskyně, podobně jako podstatně menší tzv. Čertův most na stráni Suchého žlebu v Moravském krasu, zajímavé je, že i zde, v pár set metrů vzdálené Kateřinské jeskyni, byla objevena šachta s množstvím kosterních pozůstatků jeskynních medvědů z období paleolitu).

Další

Jitka Klimešová: Co letos stálo za přečtení?

Loni jsem si na tomto místě dala závazek sledovat více produkci přírodovědeckých knih vydaných v Česku. Toto předsevzetí mě stálo dost místa v knihovně, ale zato jsem mohla zodpovědně přispět do ankety Živy o nejpozoruhodnější přírodovědnou knihu (zde).

Samozřejmě mě potěšilo, že někteří účastníci ankety zmínili moje dílko. Dále mě potěšilo, že jsem se trefila do převládajícího názoru, že za přečtení stojí knihy Pralesy a jezera mladších prvohor. Když uhlí bylo ještě zelené (autoři: S. Opluštil, J. Zajíc, J. Svoboda, Academia) a Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města (J. A. Šturma, O. Sedláček, P. Šípek, D. Storch, Jakost 2022). Obě knihy jsou zajímavé i jako nakladatelské počiny. Ta první je nádherná obrazová publikace, která bude zdobit v knihovně ještě desítky let a pořád bude stát za to v ní listovat. Ta druhá je skromná, brožovaná, vesele napsaná i ilustrovaná a počítá s tím, že ji vyčtete z podoby. Než se tak ovšem stane, očekávám, že vyjde nové doplněné vydání, protože fenomén, který popisuje je měnlivý a bude potřebovat aktualizaci.

Další

Dvanáct ku jedné. Dvanáct, kurva, ku jedné!

Komentář Arkadije Babčenka k tématu TV Dožď (i když to tak zpočátku nebude vypadat). Komentář velmi trefný. Překlad: Nikola Repin. Pokud byste A. Babčenka chtěli podpořit, můžete tak učinit zde na jeho účtu na Patreonu →


A na závěr k tématu… V médiích jsem narazil na tuto informaci – na začátku invaze byla převaha ruských sil na severu ve směru úderu na Kyjev 12:1.

Dvanáct ku jedné. Dvanáct, kurva, ku jedné.

Nešlo tedy o bandu neschopných idiotů v láptích. Tohle byla skutečná horda. Skutečná invazní armáda. Nejlépe vycvičené jednotky. Výsadkové a speciální jednotky. Vrtulníky Aligator a Havoc. Stíhačky Su-35 a bombardéry Su-34. Komplexy Krasucha a Zoopark. Satelitní komunikační stanice a systémy REB. Panciry a S-300. Tanky a BMD-4. Byly vybaveny velmi dobře. Nedělejte z nich nějaké idioty, kteří šli na Kyjev s motykou, nesnižujte výkon OSU (Ozbrojené síly Ukrajiny, pozn. překl.), které na severním směru dokázaly opravdu nemyslitelné věci.

OSU bojovaly s mimořádně dobře vybaveným nepřítelem. A vyhrály.

Další

Vědecké teorie prožitku Déjà vu

Déjà vu (Wikipedie)

Déjà vu (francouzsky „již viděno“, vyslovováno [deʒa vy], často chybně jako „deža ví“) označuje v psychologii jev, kdy má člověk z ničeho nic intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného.

V běžné řeči nebo např. v divadelní kritice může ale znamenat také prostě něco, co „jsme už viděli“, co není originální, původní.

Zdálo se vám někdy povědomé něco, co jste nemohli nikdy prožít? Zažili jste déjà vu? Podle všeho se s ním setkalo až 80 procent zdravých lidí. Proč existuje, ale dlouho nikdo nevěděl. Důležitý krok k vysvětlení jevu teď udělali odborníci z lékařské fakulty a Ceitecu Masarykovy univerzity. Podařilo se jim dokázat, že původ tohoto fenoménu souvisí s velikostí mozkových struktur, které se podílejí na zajištění paměti.

Další

Pytel babičky Gatewoodové

Emma Gatewoodová si v květnu 1955 sbalila pytel s věcmi, zabouchla dveře domu a svým jedenácti dětem a třiadvaceti vnoučatům zanechala vzkaz: „Šla jsem na túru do lesa.“ Jen se nezmínila, že se vrátí až v září. Po 146 dnech.

Další

Poděkování posluchačům a čtenářům Dobrodružství poznávání

Podle hodnocení společnosti Spotify patří Dobrodružství poznávání mezi 10 procent nejvíce sdílených podcastů na světě

Děkujeme všem našim posluchačům a čtenářům za stálou a raketově vzrůstající přízeň, moc si vaší věrnosti, pozornosti i vašeho času vážíme a budeme se i nadále snažit udržet vysokou kvalitu a široký tematický záběr našeho blogu a podcastu.

Jsme otevřený prostor pro popularizaci vědy a literatury a naší snahou je přinášet pohled na svět v jeho složitostech a rozmanitostech. Tento blog a podcast slouží ke sdílení kvalitních, ověřených a ozdrojovaných informací, které napomáhají lidskému vědění, vzdělávání a celkovému rozvoji lidské osobnosti. Chcete-li se přidat, zapojit se a pomáhat s obsahem blogu a podcastu, napište nám. Budeme se těšit na vaše nápady a náměty.

Více podrobných informací k výroční statistice podcastu Dobrodružství poznávání naleznete zde v odkazu: Jak si podcast Dobrodružství poznávání vedl v roce 2022

Další

Jakub Wolf: Podstata ruské lži

Článek z roku 2014 je převzat ze společenské revue Přítomnost.

Z mnoha podivných zpráv týkajících se Ruska mohla zaujmout v posledních dnech zvláště jedna. Totiž ta, týkající se osoby, vystupující v ruských televizních pořadech pod jménem Andrej Petkov, Pečov či podobným, nepříliš pozměněným. Jeho sláva zasáhla i naše kraje, když o záhadném výskytu tohoto člověka psal server idnes. Petkov nebo Pečov se jednou objevuje jako germánský žoldák, polapený při běžně Němci prováděné diverzní operaci na Ukrajině, podruhé zase jako chudák člověk, zmlácený ukrajinskými nacionalisty, a tak dále. Ať chcete slyšet svědectví o tom, co se na Ukrajině děje, z kterékoliv strany, stačí se zeptat buď Petkova nebo Pečova.

Ruské televize, kterým se tato blamáž vydařila, na nic nečekaly a rovnou uvedly věc „na pravou míru.“ Celá eskamotáž byla samozřejmě výsledkem komplotu ukrajinské vlády, která ruské novináře nepustí na Ukrajinu, a jim chudákům nezbývá, než si něco zinscenovat. Co by se mezi jakž takž příčetnými jedinci nutně muselo považovat za projev neschopnosti, dostalo úplně nový rozměr.

Další

I chřipka může potrápit

🦠🫁Chřipka je virové onemocnění dýchacích cest.

Často hovorově nazýváme každou běžnou virózu chřipka. Ale zatím co i běžná viróza může být velmi nepříjemná, příznaky chřipky bývají podstatně závažnější.

Další