Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
⭐
Rating: 1 out of 5.Následující řádky sepsal a zveřejnil ruský novinář Arkadij Babčenko již v prosinci 2015, tedy necelé dva roky po Majdanu v Kyjevě, obsazení východu Ukrajiny a anexi Krymu Ruskem v nevyhlášené válce. Slova v něm obsažená však ani s uplynulými měsíci neztrácejí na aktuálnosti a sdělení na intenzitě.
⭐
Rating: 1 out of 5.
„Hned na první hodině jsem oznámila, že povedu také kroužek německého jazyka. Ve škole byla i angličtina a většina dětí se hlásila na angličtinu. Na můj kroužek přišlo deset či dvanáct žáků. Tamara Pavlovna se mě potom zeptala, kdo se dostavil. Řekla jsem: Nataša Soldatova, Voloďa Putin… „Voloďa? To se mi nezdá,“ vykulila oči. „Ano, a proč ne?“ zajímala jsem se. „Je to zákeřný a nepořádný kluk.“ – „Mně přišel docela milý.“ – „Však on ti ještě ukáže.“ – „Třeba jen potřebuje něco jiného, než ostatní děti.“ – „Ano. Pár facek.“
⭐
Rating: 1 out of 5.Roger Waters parafrázoval – patrně nechtě – Adolfa Hitlera. Ten přece v roce 1938 opakoval, že nemá žádné územní nároky, kromě zabezpečení zájmů sudetských Němců v Československu.
Mám to štěstí, že jsem své první zklamání z idolu mládí zažil až po padesátce. Politický postoj Rogera Waterse k válce na Ukrajině mě uvádí do zoufalství.
Jako teenager jsem jeho tvorbu zbožňoval, jak tu nahranou pod značkou Pink Floyd, tak i tu na sólových albech. Dnes mám dojem, že Waters ničí jejich sdělení, například té snad nejosobnější desky The Final Cut z roku 1983, kterou věnoval svému otci.
⭐
Rating: 1 out of 5.Zápisky z jednoho stopování, které mělo šanci stát se sondou do života Rusů i jiných národů, které se střetávají na hranicích… Jenže tu šanci nevyužilo. Zápisky jsou skutečně „jen“ zápisky a pouze s povrchní znalostí Ruska a kultury vzdálenějších míst nemá čtenář mnohému šanci porozumět. Popisy nesmírně strohé a pro plné pochopení textu je nutné sedět v jedné ruce s knihou a v druhé s otevřeným internetovým vyhledávačem pro dohledávání souvislostí, které v knize nejsou uvedeny. A bohužel také s překladačem, protože polovina ruských slov a všechny ruské věty nejsou přeloženy. Je mnoho knih, kde si čtenář řekne, že hubenější o 100 stran a bylo by to lepší. Vladivostop by potřeboval dalších 100 stran navíc a byl by příjemnějším čtením. Fotografie z cest jsou však nádherné, bohužel v drtivé většině v textu nejsou popsána zobrazená místa, což knize ubírá další potenciál. Škoda.
⭐
Rating: 1 out of 5.Zajímavý příběh, který Vás donutí přemýšlet za hranice světů, které znáte.
⭐
Rating: 1 out of 5.Výjimečná kniha o dobru a zlu, o druhých šancích a neodpustitelných chybách.
„Lidé jsou kolem něj podělaní strachy. Ale je to strach bez respektu. K Putinovi nemají respekt už dva nebo tři roky,“ řekl Meduze zdroj blízký ruské vládě. Dva další zdroje blízké vládě a jeden zdroj blízký Kremlu podali podobná svědectví.
Podle těchto zdrojů se pocity ruských elit vůči Putinovi zhoršily po jeho rozhodnutí zvýšit v roce 2018 věk odchodu do důchodu, což byl krok, proti kterému se postavila většina Rusů. Formálně byl kabinet ministrů obměněn v roce 2020, kdy Michail Mišustin nahradil Dmitrije Medveděva ve funkci premiéra, ale mnoho vládních zaměstnanců zastávalo své funkce již dávno předtím. Ještě si pamatují, jak Putin hodil důsledky své důchodové reformy na ministry – a nakonec je obvinil, že mu kvůli nim poklesly ratingy. „Lidé ve vládě jsou na slovo rating od té doby alergičtí,“ řekl zdroj.
Karl Popper bol významný filozof 20. storočia, ktorý svoje postoje formoval pred, počas aj po druhej svetovej vojne. Jeho skúsenosť s horormi a zlom, ktoré do Európy priniesli extrémne ideológie ho viedli k tomu, že vo svojej práci sformuloval aj tzv. paradox tolerancie, ten znie nasledovne:
„Neobmedzená tolerancia musí viesť k zániku tolerancie. Ak rozšírime neobmedzenú toleranciu aj na tých, ktorí sú netolerantní, ak nie sme pripravení brániť tolerantnú spoločnosť proti náporu netolerantných, potom budú tolerantní zničení, a s nimi aj tolerancia.“
Keď Karl Popper formuloval svoj paradox tolerancie, tak tým nemal na mysli len to, aby sme sa vedeli proaktívne brániť pred nástupom populizmu a totalitarizmu 20. storočia, ale aj ďalších storočí, vrátane toho 21. …
Hostem tohoto dílu podcastu Z LAVICE DO AKCE! je Daniel Pražák. Dan je učitelem dějepisu a přírodovědy na základní škole Praha 7 na Strossmayerově náměstí, který se mimo jiné umístil na druhém místě v celorepublikové soutěži Global Teacher Prize Czech Republic. Dan je ale taky profesionální fotograf, stál u založení hnutí Otevřeno, je velmi aktivníní na Twitteru a působil nebo i působí v mnoha projektech a organizacích s cílem pomoct vzdělávání v Česku prostřednictvím vnášení studentského pohledu a pomoci současným i budoucím učitelům.
Mgr. Lucie Fremlová (www.luciefremlova.co.uk) pracuje s romskými komunitami již přes dvacet let. Více jak deset působí jako nezávislá konzultantka a pracuje s romskými komunitami po celé Velké Británii. Je hlavní autorkou pilotní výzkumné studie z roku 2011, kterou vydal Romský vzdělávací fond pod názvem Od segregace k inkluzi: romští žáci ve Velké Británii a výzkumné studie o situaci romských komunit v Anglii z roku 2009, kterou vypracovala pro britské ministerstvo školství.
Lucie Fremlová pracuje na pomezí akademické obce, sociálních hnutí a politiky. Její osobě blízký transdisciplinární výzkum se zaměřuje na etnické, „rasové“, sexuální a genderové identity, zejména ve vztahu ke queer Romům. Ve svém inovativním teoretickém přístupu kombinuje intersekcionalitu s queer teorií. Její článek „LGBTIQ Roma and queer intersectionalities: the lived experiences of LGBTIQ Roma“, publikovaný v roce 2019 v časopise European Journal of Politics and Gender, získal ocenění Council for European Studies Gender and Sexuality Research Network Best Article Award za rok 2019. Její článek „Non-Romani researcher positionality and reflexivity: queer(y)ing one’s privilege“ byl nejčtenějším článkem publikovaným v roce 2019 v 1. čísle 2. ročníku časopisu Critical Romani Studies Journal.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka