Wojciech Orliński: Postoj Rogera Waterse k válce na Ukrajině mě dohání k zoufalství

Rating: 1 out of 5.

Roger Waters parafrázoval – patrně nechtě – Adolfa Hitlera. Ten přece v roce 1938 opakoval, že nemá žádné územní nároky, kromě zabezpečení zájmů sudetských Němců v Československu.

Mám to štěstí, že jsem své první zklamání z idolu mládí zažil až po padesátce. Politický postoj Rogera Waterse k válce na Ukrajině mě uvádí do zoufalství.

Jako teenager jsem jeho tvorbu zbožňoval, jak tu nahranou pod značkou Pink Floyd, tak i tu na sólových albech. Dnes mám dojem, že Waters ničí jejich sdělení, například té snad nejosobnější desky The Final Cut z roku 1983, kterou věnoval svému otci.


Podporučík Eric Fletcher Waters (1913-44) zahynul, když byl budoucí idol ještě v plenkách. Album je věnováno památce padlého podporučíka a texty se točí kolem otázky: za co on vlastně zemřel?

Zbytečně? Ne! Odpověď samotného Rogera Waterse z jeho vynikající desky z doby před téměř 40 lety je přece jiná.

Písně jako The Post War Dream zdůrazňují, že spojenečtí vojáci bojovali za vizi lepšího a spravedlivějšího světa. To není deska s pacifistickým poselstvím, že válka nemá smysl a všechny strany jsou stejné.

Poselství je spíš takové, že ušlechtilý idealismus vojáků druhé světové války byl zrazen – po válce politici uspořádali svět po svém. To je sice pravda, ale kdyby vyhrál Hitler, uspořádal by ho ještě hůř.

Roger Waters zpočátku opakoval standardní antiukrajinské nesmysly ve stylu papeže Františka (že je to všechno vina NATO a „agresivní expanze“, jako by byl někdo do této aliance nucen silou). Minulý týden však napsal Putinovi otevřený dopis – a právě to mne zdrtilo.

V dopise po Putinovi požadoval, aby prohlásil, že nemá „žádné územní nároky kromě zajištění rusky mluvícího obyvatelstva Krymu, Doněcku a Luhanska“ (kde napsal chybně „Lubansk“). Zde se odkázal na blíže neurčené lidi, kteří mu říkají, že po okupaci Ukrajiny by Putin rád dobyl zbytek Evropy, zejména Polsko a pobaltské státy. (Takže ve Watersově okolí je alespoň někdo rozumný!)

Roger Waters parafrázoval – zajisté nechtě – Adolfa Hitlera. Ten přece v roce 1938 opakoval velmi podobnými slovy, že nemá žádné územní nároky, kromě zabezpečení zájmů sudetských Němců v Československu.

Tehdy přednesl řadu projevů, z nichž pravděpodobně nejznámější byl ten 26. září v berlínském Sportovním paláci. Na ten se patrně odkazuje (polský hudebník) Kazik Staszewski, když rapuje: „Hitler też powtarzał, że nie chce wojny wcale“. („Hitler také opakoval, že válku vůbec nechce.“)

Hitler sám sebe v tomto projevu prezentoval jako toho největšího pacifistu v Evropě. Že stále předkládá mírové návrhy, které však bohužel váleční štváči v Anglii a Francii odmítají.

Oznamoval tam, že se mu podařilo uzavřít trvalou mírovou dohodu s Polskem. „Toto je skutečný mír, nikoliv plané řeči ve Společnosti národů v Ženevě,“ chlubil se a prohlásil, že nejbližších 10 let nebude mezi Německem a Polskem žádná válka. Ve skutečnosti Polsko napadl o necelý rok později.

Hitler také říkal, že nemá nic proti Čechům. Jen se mu nelíbí Československo jako umělý výtvor Versailleské smlouvy, která je výsledkem machinací „Herr Beneše“, v němž trpí nejen Němci, ale i Slováci, Poláci, Maďaři a Ukrajinci.

Hitler se prezentoval jako někdo, kdo je chce všechny osvobodit. Včetně Čechů (od Benešova režimu).

To všechno byly přirozeně nesmysly a lži, ale na Západě se mnoho lidí nechalo vodit za nos, že Hitler skutečně touží po míru, akorát spojenci ho jen zbytečně provokují. Tehdejší papežové, Pius XI. a Pius XII., chválili Hitlera a Mussoliniho za konkordáty, které velkoryse dávaly privilegia italskému a německému episkopátu.

Na Západě nikdo nechtěl umírat za Sudety v roce 1938, stejně jako později za Gdaňsk. V důsledku toho Eric Fletcher Waters zemřel o několik let později za Londýn, ale poblíž Říma.

Žasnu, že jeho syn z toho nedokáže vyvodit závěry. Kdo nechce umírat za Sudety, umírá o několik let později v jiné bitvě. Obvykle v mnohem horších podmínkách.

Putinovy hypotetické sliby, že obsadí Charkov, ale Kyjev už ne, by měly stejnou hodnotu jako obdobné Hitlerovy sliby. Ale Putin nic takového ani neslibuje.

Opakovaně deklaroval svou touhu znovu získat dědictví carů. Což znamená přinejmenším návrat k hranicím z roku 1917, tj. útok na Polsko, Litvu, Finsko, Moldávii atd.

„Dědictví carů“ je však pojem ještě širší. Může zahrnovat všechna území, které kdy ovládal někdo z dynastie Holstein-Gottorp-Romanov. A to už je pěkný kus Evropy.

Carové si dělali nároky na dědictví byzantské princezny Sofie Palaiologovny, takže jejich nároky zahrnovaly celou Římskou říši. Nechť se tedy Roger Waters nediví, budou-li jeho vnoučata umírat při obraně římské kolonie Londynium, nyní nazývané Londýn.

Zdroj: Orliński: Postawa Rogera Watersa wobec wojny w Ukrainie doprowadziła mnie do rozpaczy

Překlad: Luděk Vašta

[Pokud se vám Luďkův překlad líbil, můžete mu přispět pár drobáky na čaj, neb kafe nepije: https://www.buymeacoffee.com/ludek ]


Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s