Category Archives: Hudba

Nejkanadštější hudební skupina roku 2026 pochází z vesmíru: Angine de Poitrine

V září 2026 získali na slavnostním ceremoniálu Polaris v Torontu ocenění za nejlepší kanadské album a nejlepší kanadskou píseň dva údajně 333letí mimozemšťané v puntíkovaných kombinézách. Kytarista Khn a bubeník Klek, členové mikrotonálního mathrockového dua Angine de Poitrine, obdrželi hudební cenu Polaris za album Vol. II a cenu SOCAN Polaris za skladbu „Fabienk“.

Stali se prvním interpretem, který v jednom roce získal obě ocenění, a obdrželi celkem 40 000 dolarů. Ještě významnější je však jejich symbolická role. V období, kdy Kanada opět intenzivně hledá vlastní národní identitu, se jejími nejvýraznějšími hudebními reprezentanty stalo québecké duo, které o sobě prohlašuje, že nepochází z této planety. Tato skutečnost vyvolává otázku, co jejich úspěch vypovídá o současném pojetí kanadské kultury.

Další

Nic z toho není naše vina: Hudební žurnalistika po konci starých časů

Před pár víkendy jsem se na večírku v Greenpointu v Brooklynu ocitla v půlkruhu kuřáků vzadu na zahradě. Všichni jsme byli „lidé od hudby“ a mluvili jsme o nedávné minulosti a pochmurné budoucnosti našich profesních i společenských světů. Byli tam freelance kritici s denními zaměstnáními, hudebníci s děsivými historkami o tom, jak se na turné protloukají od výplaty k výplatě, publicista z indie labelu, kterého propustili, učitel na druhém stupni, který by raději dělal hudbu na plný úvazek, a pár redaktorů z médií, které by nepřekvapilo, kdyby je kdykoli vyhodili z kolotoče. Po chvíli společného bědování a vyprávění o „starých dobrých časech“ (které podle mě skončily někdy kolem roku 2018) jsem z nějakého důvodu považovala za nutné říct tu zjevnou věc: Nic z toho není naše vina. Na to jsme si mohli všichni připít.

Další

Internet Archive: nejen paměť internetu

Když dnes zadáte do Wayback Machine adresu webu a vyberete datum, dostanete se do minulosti internetu – k verzím stránek, které už dávno neexistují, změnily se, nebo byly smazány. Zároveň ale rychle zjistíte, že nejde jen o nostalgii: Internet Archive (IA) pro výzkumníky, novináře i běžné uživatele praktická infrastruktura proti „link rot“ (rozpadu odkazů) a ztrátě digitální paměti. IA sám sebe popisuje jako neziskovou digitální knihovnu a dlouhodobě staví svůj smysl na misi „univerzálního přístupu ke všemu vědění“.

Další

Janáček v nás

Janáčkova konzervatoř v Ostravě byla založena v roce 1953, před ní však samozřejmě existovalo několik dalších institucí, ze kterých konzervatoř vycházela a daly vzniknout škole, jak ji známe dnes. K šedesátému výročí jejího založení škola vydala knihu rozhovorů se svými zajímavými absolventy. Kniha má obvyklý formát a zajímavě řešenou grafiku. Obsahuje několik desítek krátkých rozprav s umělci mnoha směrů i různého stupně polarity a mnohá jména rozhodně překvapí.

Další

Přečtěte si, jak jsem miloval Freddieho

Kniha Mercury a já je příběhem Jima Huttona o tom, jak miloval Freddieho Mercury. Jim byl Freddieho milenec i tehdejší obdoba manžela a po zpěvákově předčasné smrti měl potřebu vyzpovídat se ze svých citů i pocitů a zároveň objasnit svou úlohu v záplavě mnoha hlasů. Ve dvanácti kapitolách vypráví o svých začátcích s Freddiem, o složitých částech vztahu, o mnoha známých jménech a předkládá svůj úhel pohledu i zkušenosti. V roce 1994 po svém vydání vyvolala kniha v Británii mnoho kontroverzí, časem se ale na Jima i jeho vzpomínky zapomnělo a zájem byl oživen až v roce 2018 po uvedení snímku Bohemian Rhapsody. S odstupem času už lze hodnotit knihu jinak než v bouřlivé době jejího vydání a nabízí zájemci velmi osobní pohled na velkou hvězdu. Před jejím čtením však doporučuji bližší zájem o zpěvákův život, dost to pomůže orientaci v událostech i ve jménech, které Jim úplně podrobně nevysvětluje, protože tehdy to byla notoricky známá fakta.

Další

Pro všechny nevyspalé rodiče malých dětí

Katka Kramolišová

Moje nejoblíbenější verze Carminy Burany, která mi připomíná ty nezapomenutelné chvíle, které jsem strávila jako spánkově deprivovaná matka malých dětí 🙂

Symfonický orchestr ze Sydney vypsal soutěž „Řekněte to Carminou“ a vyzval Australany aby vytvořili nový text. Matthew Hodge, otec 3 dětí ze Sydney, poslal do soutěže svou verzi „Óda pro spánkově deprivované rodiče a jejich terorizující batolata“. Jeho verze získala nejvíce hlasů a vyhrála.

Další