Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka
Dobrodružství poznávání
Soubor básní Když přijde Láska autora Vaška Beránka odhaluje emoce až na dřeň. Jednotlivé básně se věnují každá trochu jinému tématu, spojuje je však nikdy nekončící touha po porozumění s tou vyvolenou bytostí, ke které nás dovede osud. Nádherné ilustrace dokreslují obrazy složené ze slov a tyto pak spolu šimrají kolem srdce každého, kdo se mezi jednotlivé verše pustí.
Krátký příběh protkaný humorem, nejistotou, nadějí i reáliemi současného Říma chytí nejenom za srdce. Federico je možná bručoun a možná už ztratil snahu, ale právě v tom se pozná v nějaké životní etapě každý z nás. Při čtení s ním budete chvílemi zevlovat, chvílemi se jen tak koukat a náhle zjistíte, že sedíte ve středu všeho dění a nesmírně mu fandíte, aby všechno dobře dopadlo. Až do samého závěru budete chytat každý paprsek slunce na Horizontu Evropa a posílat jej každému, kdo si taky zaslouží naději. Neskutečně silný příběh, který se zdá zprvu banální, ale je naprosto zásadní. Jako většina momentů, kterými začínají ty nejdůležitější věci v životě.
Lidé chtějí a potřebují znát pravdu, aby se mohli správně rozhodovat, fungovat a rozvíjet vlastní svobodu, smysluplně směřovat svůj život, touží si navzájem věřit, potřebují překonávat konflikty a řešit různé krizové situace.
Téma pravdy je proto, zdá se stále víc aktuální, je vždy nějak přítomné, prolínající se ideovým i praktickým životem. A pokud si kdo z filosofů klade otázku, čím dnes může nejlépe přispět lidem, svému okolí a konsekventně i sobě samému, nikdy by neměl opominout právě toto stěžejní téma života i filosofie. Výzvy pro epistemologii a noetiku jsou tedy vskutku závažné a veřejnost, alespoň ta, jenž se považuje za vzdělanou, od filosofie právem očekává smysluplný a konstruktivní postoj.
Velké poděkování vědci Radimu Tolaszovi za příklad všem vzdělaným lidem. Není možné v debatě o faktech mít za partnera člověka, který má jen nějaký názor. To je základní pravidlo vedení rozhovoru o faktech.
Odmítl jsem pozvání do CNN Prima News. Tam, kde diskutuje o klimatu pan Jakl, nemám já co dělat.
Populárně naučná psychologie tu a tam vytvoří nový pojem. K takovým v posledních letech patří anglický výraz mother wound, který se do češtiny překládá jako mateřské zranění. Stručně řečeno jde o poškození, jichž se dítěti dostane skrze jeho matku tím, že z nějakého důvodu nebyla/není dostatečně fyzicky či emocionálně dostupná, respektive nebyla/není mu schopna poskytnout potřebnou péči a bezpečí.
Moje nejoblíbenější verze Carminy Burany, která mi připomíná ty nezapomenutelné chvíle, které jsem strávila jako spánkově deprivovaná matka malých dětí 🙂
Symfonický orchestr ze Sydney vypsal soutěž „Řekněte to Carminou“ a vyzval Australany aby vytvořili nový text. Matthew Hodge, otec 3 dětí ze Sydney, poslal do soutěže svou verzi „Óda pro spánkově deprivované rodiče a jejich terorizující batolata“. Jeho verze získala nejvíce hlasů a vyhrála.
Jsem obdivovatel Elona Muska. Podobně, jako Einsteina, Newtona, Teslu, Galilea… Jenomže tihle lidé mají společnou i mimořádnou sociální idiocii. Nebo přinejmenším podivnost. Takže mě od začátku jímala hrůza z představy, že zrovna Elon ovládne Twitter. Při aktualizaci rešerší k tomu naslibovanému článku o (a)sociálních sítích jsem narazil na první signály, že tohle s ním bude extra jízda. Je to čerstvé, stále se to děje, tak vás nenechám čekat než to celé dopíšu:
Přírodní látka s vůbec nejsilnějším protinádorovým působením, tak bývá často popisován kurkumin obsažený v běžně dostupném koření a mnoha doplňcích stravy. Ty jsou běžně prodávány se sliby, že pomohou řešit celou škálu zdravotních problémů, od artritidy, přes trávicí obtíže, nadváhu, až po mnohá onkologická onemocnění. Jenže to, že se jedná o původem přírodní látku, automaticky neznamená, že je bezpečná. Nový článek publikovaný v Americal Journal of Medicine upozorňuje na riziko vážného poškození jater v důsledku užívání kurkuminu.
„Přivítali jsme Rusy trojnásobnými cenami za byty, taxíky a jídlo,“ říkají Gruzínci. „To je dokonalá příležitost, abyste si na nich vydělali. Stydět by se měli oni, že nás okupují, ale nestydí se. Když je naše vláda bere jako turisty, tak je budeme jako turisty také kasírovat.“
Patnáctý den poté, co Putin oznámil „částečnou“ mobilizaci, jdu na schůzku s názvem „Lékárnička první pomoci pro nové návštěvníky v Gruzii“. Je čtvrtek, osmnáct hodin, v Tbilisi pomalu začíná večer a s ním i noční život. Setkání se koná v „Domě“ na ulici Betlemi, v centru staré čtvrti Sololaki. „Dom“ je ruská organizace, která vznikla v posledním půlroce. Založil ji Max Ivancov, petrohradský aktivista, se kterým jsem se seznámila v březnu.
Generál ve výslužbě a prezidentský kandidát Petr Pavel ve své nedávné reakci na článek serveru Novinky.cz uvedl, že si ho jako svého asistenta v první polovině devadesátých let vybral polistopadový ředitel vojenského zpravodajství, bývalý politický vězeň (a můj tatínek) Radovan Procházka. Tato informace je pravdivá a protože tatínek mezi námi už bohužel není, aby o tom hovořil, zkusím tuto mezeru částečně zaplnit několika vzpomínkami já. Činím tak u vědomí, že je to svědectví subjektivní a zprostředkované.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka