Výzkumníci z amerického zdravotnického systému Montefiore analyzovali zdravotní záznamy více než 910 tisíc dospělých pacientů, aby zjistili, zda prodělání onemocnění COVID-19 souvisí s pozdějším vznikem obstrukční spánkové apnoe – poruchy, při níž během spánku opakovaně dochází k zástavám dechu.
Category Archives: Výzkum
Motýlci v břiše – aneb láska začíná ve střevech
Myšlenka, že o tom, do koho se zamilujeme, nerozhoduje jen srdce nebo mozek, ale i bakterie v našich střevech, zní jako science fiction. Přesto se právě tímto propojením dnes věda vážně zabývá – v rámci výzkumu tzv. střevně–mozkové osy.
Proč některé bakterie přežívají desítky let v prostředí?
Když se řekne bakterie, většina lidí si představí mikroskopický organismus, který bez hostitele rychle zahyne. Některé bakterie však mají mimořádnou schopnost přežívat v prostředí celé roky, někdy dokonce desetiletí. Tajemství spočívá v tvorbě spor.
Co umožnilo vznik stromů? Nový výzkum ukazuje na schopnost přežít sucho
Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.
Když se lež převlékne za naději: proč zdravotnické dezinformace z internetu zabíjejí
Rakovina je slovo, které dokáže během jediné vteřiny změnit lidský život. Člověk hledá naději, vysvětlení, zkratku, jak uniknout strachu. A právě v téhle chvíli se objevují ti nejnebezpečnější obchodníci s iluzemi: influenceři, samozvaní léčitelé, podcastoví proroci, prodejci „zázračných“ kapek, odčervovadel, diet a doplňků, kteří se tváří jako odvážní bojovníci proti systému. Ve skutečnosti často prodávají něco mnohem temnějšího: nedůvěru k medicíně, pohrdání vědou a falešnou naději, která může stát lidský život. WHO upozorňuje, že infodemie — tedy nadbytek informací včetně falešných a zavádějících tvrzení — vede ke zmatku, rizikovému chování, nedůvěře ve zdravotnické autority a může poškozovat zdraví.
12 omylů, kterým lidé odmítající očkování často věří
Diskuze o očkování bývají plné emocí. Mnoho rodičů, kteří se rozhodnou očkování odložit nebo odmítnout, přitom vychází z přesvědčení, že chrání své děti. Podle pediatra Vincenta Iannelliho však řada těchto rozhodnutí stojí na rozšířených omylech a dezinformacích, které se dlouhodobě šíří internetem.
Očkování a těhotenství: Studie odhaluje vliv emocí na rozhodování
Když těhotná žena přemýšlí o očkování, často se jí v hlavě nevybaví statistiky ani odborné studie. Místo toho přicházejí silné obrazy – nemocné dítě v nemocnici, komplikace po infekci, ale někdy i strach z nežádoucích účinků vakcíny. Právě tyto mentální představy mohou výrazně ovlivnit, zda se žena během těhotenství nechá očkovat. Ukazuje to nová studie publikovaná v odborném časopise Social Science & Medicine.
Mikroplasty v dětské výživě: Studie Greenpeace
Studie Greenpeace odhalila mikroplasty v dětské výživě prodávané v plastových kapsičkách. Organizace varuje před rizikem pro miliony dětí.
Mýtus: Čím méně parkovacích míst, tím menší tržby?
Rebecca Sear: Začínají dívky, které vyrůstají bez otce, menstruovat dříve? Ano nebo ne?
V některých akademických oborech je dobře známý zajímavý poznatek: dívky, které vyrůstají v rodinách bez otce, mívají první menstruaci dříve než dívky, s nimiž otec žije.
Na první pohled se to zdá velmi překvapivé – co má rodinná struktura společného s načasováním puberty? Vědci se touto otázkou zabývají již desítky let a jedním z obecně přijímaných závěrů je, že časná puberta je evoluční reakcí na nepřítomnost otce. Argument zní, že absence otce v domácnosti je známkou stresujícího prostředí.
