Noční můry a démonické postavy: Co ukazuje nová studie

Jsou sny, které přijdou a odejdou – a pak jsou sny, které na sebe navazují. Ne jednou, ale několik nocí po sobě. Zpočátku nenápadně. Až na konci se promění v cosi, co si pamatujeme ještě dlouho po probuzení. Právě takové sny zkoumala nedávná studie popsaná na serveru PsyPost. A její závěry znějí téměř jako scénář psychologického hororu: některé noční můry s „démonickou“ tematikou nevznikají náhle, ale vyvíjejí se postupně – noc za nocí.

Další

Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do „režimu spánku“

    Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.

    Další

    Objev bodu zlomu v buněčné signalizaci a jeho důsledky

    Buňky v lidském těle neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu. Jedním z klíčových systémů, který tuto komunikaci řídí, je tzv. Wnt signalizační dráha. Pokud se tento mechanismus rozladí, buňky se mohou vymknout kontrole, což následně vede k jejich nekontrolovanému růstu a vzniku nádorů.

    Další

    Požárů v Evropě přibývá. Do roku 2100 se jejich počet zdvojnásobí. Co s tím?

    Do Českého Švýcarska se vrátil oheň. Plameny z minulého týdne jsou sice bezpečně uhašeny, znovu ale vzplály varovné hlasy volající po krocích, které by vzrůstající riziko lesních požárů do budoucna minimalizovaly. Shrňme zásadní poznatky a požadavky, které vyslaly evropské akademické autority směrem k politikům v reakci na katastrofu z roku 2022. Nejde totiž o to, jak rychle se oheň uhasí, ale jak připravíme zemi, aby v ní nezačalo tak snadno hořet.

    Další

    Chytrý materiál umožní účinnou recyklaci plastů i levnou výrobu léčiv

    Dva v jednom. I tak lze nahlížet na nový materiál, který vyvinul mezinárodní tým vědců se zástupci Centra energetických a environmentálních technologií VŠB – Technické univerzity Ostrava CEET a CATRIN Univerzity Palackého. Univerzální pomocník založený na atomech železa a uhlíku dokáže nejen přeměnit odpadní plasty na užitečné produkty, ale také zlevnit výrobu důležitých chemikálií a léčiv.

    Další

    Tajný život krvetvorných kmenových buněk

    Výzkumný tým vedený Meritxell Alberich Jordà z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG) objevil nečekanou ochrannou strategii, kterou krvetvorné kmenové buňky uplatňují při chronickém zánětu. Studie publikovaná v časopise Science Advances ukazuje, že když dlouhodobý zánět naruší funkci kostní dřeně, krvetvorné kmenové a progenitorové buňky opouštějí své obvyklé prostředí a přesouvají se do jiných, dosud přehlížených tkání. Zde úzce spolupracují s regulačními imunitními buňkami, společně tlumí zánětlivou reakci a udržují tvorbu krve. Vědci tak popsali dosud neznámé propojení kmenových buněk s imunitním systémem, které pomáhá objasnit, jak se organismus vyrovnává s narušenou krvetvorbou při chronickém zánětu.

      Další

      Včely a počítání: Co ukazuje nový výzkum

      Včely medonosné mají překvapivou schopnost rozlišovat počty objektů, přestože jejich mozek je velmi malý, velikosti sezamového semínka. Vědci z italské Univerzity v Trentu zkoumali, zda včely skutečně počítají, nebo zda jen reagují na to, jak složitě obrázek vypadá. Předchozí studie ukázaly, že včely dokázaly správně přiřadit symboly k číslům v 75 až 80 procentech případů, ale skeptici tvrdili, že možná jen reagují na vizuální složitost obrázků.

      Další