Zábavně a ironicky vypráví Valery Soyfer o tragickém zasahování bolševiků do přírodních věd. Popisuje „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů, o dlouhověkosti dosažené sodovými koupelemi a o dalších mystických „objevech“ mičurinské biologie.
Category Archives: Výzkum
Čmeláci mají sice maličké mozky, ale dokážou řešit problémy stejně jako šimpanzi a sloni
Před více než stoletím provedl německý psycholog Wolfgang Köhler experiment, který se stal klasickým. Zavěsil banán tak, aby byl pro šimpanze těsně mimo dosah, a poblíž umístil hromadu krabic a beden. Šimpanz brzy krabice naskládal na sebe, vylezl na ně a pochoutku uchopil.
Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje
Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
Odlišná cesta fotosyntézy: co dělá smrk jinak než kvetoucí rostliny
Mezinárodní tým vedený Romanem Kouřilem z Univerzity Palackého v Olomouci popsal unikátní uspořádání fotosyntetického aparátu smrku. Ukázal, že jehličnany využívají odlišnou strukturní organizaci fotosystému II než kvetoucí rostliny – a to jim může dávat výhodu v extrémních světelných podmínkách.
Když se škrtá ve vědě, neodnášejí to jen laboratoře. Nakonec na to doplatí pacienti
Na první pohled to může znít jako vzdálený spor z americké politiky: hádky o rozpočtech, úřadech a grantových pravidlech. Jenže autoři editorialu publikovaného v roce 2026 v odborném časopise Diabetes Care varují, že nejde o žádnou zákulisní byrokracii. Podle nich se v USA rozebírá systém biomedicínského výzkumu způsobem, který může dopadnout na vývoj léčby, prevenci nemocí i každodenní život pacientů — včetně lidí s diabetem.
Příchod humanoidních robotů do výroby: Kdy dávají smysl a jak se nespálit
Za tímto posunem stojí hned několik klíčových faktorů. Rychlý vývoj senzoriky, pokročilých systémů řízení a schopnosti učení umožňuje robotům mnohem lépe vnímat své okolí pomocí moderních algoritmů. Tím hlavním motorem je ale neustálý tlak na flexibilitu, protože současná výroba i logistika se mění mnohem častěji a dynamičtěji než v minulosti.
Muž, který „neměl“ většinu mozku
Případ francouzského muže, který žil téměř běžný život i přes extrémní poškození mozku, patří k nejpozoruhodnějším medicínským záhadám posledních desetiletí. Tento příběh, popsaný v článku na ScienceAlert, zásadně zpochybňuje naše dosavadní představy o tom, co je vědomí a kde v mozku vlastně vzniká.
Mizí mužský chromozom Y? Vědci řeší budoucnost mužů i lidské evoluce
Lidský chromozom Y, který je spojen s určováním mužského pohlaví, fascinuje vědce už desítky let. Podle některých evolučních biologů totiž postupně ztrácí geny – a teoreticky by mohl za miliony let úplně zmizet. To okamžitě vyvolalo titulky o „konci mužů“, ale realita je mnohem složitější a zajímavější.
Návrat divokých velkých býložravců podporuje rozmanitost hmyzu
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Výzkumná skupina nádorové farmakologie odhalila „Achillovu patu“ rakoviny plic odolné vůči moderním lékům
Moderní léky cílené na protein EGFR přinesly revoluci v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic. Jejich dlouhodobá účinnost je však často omezena vznikem lékové rezistence. Nyní se podařilo identifikovat mechanismus, který by mohl představovat „Achillovu patu“ nádorů odolných vůči EGFR-cílené léčbě a zároveň slibný směr pro vývoj budoucích léčebných přístupů.
