Myšlenka, že o tom, do koho se zamilujeme, nerozhoduje jen srdce nebo mozek, ale i bakterie v našich střevech, zní jako science fiction. Přesto se právě tímto propojením dnes věda vážně zabývá – v rámci výzkumu tzv. střevně–mozkové osy.
Střevní mikrobiom, tedy biliony mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu, má prokazatelný vliv na fungování organismu. Podílí se například na trávení, imunitě a tvorbě některých látek, které komunikují s nervovou soustavou.
Klíčovým bodem je, že bakterie mohou ovlivňovat produkci neurotransmiterů – například serotoninu nebo dopaminu. Tyto látky hrají důležitou roli v náladě, stresové reakci a celkovém emočním nastavení člověka.
A právě zde se otevírá prostor pro nepřímý vliv na mezilidské vztahy. Pokud mikrobiom ovlivňuje to, jak se cítíme, jak reagujeme na stres nebo jak vnímáme odměnu a potěšení, může tím nepřímo vstupovat i do toho, kdo nám je sympatický nebo přitažlivý.
Výzkumy na zvířatech dokonce naznačují, že změny ve složení střevních bakterií mohou ovlivnit sociální chování. U lidí je ale situace složitější – věda zatím nemá důkaz, že by mikrobiom přímo „vybíral partnera“.
Je proto důležité rozlišovat mezi vědecky potvrzenými fakty a jejich popularizačním zjednodušením. Nejde o to, že by bakterie rozhodovaly o lásce, ale spíše o to, že mohou ovlivňovat „nastavení“ našeho mozku a tím i to, jak svět kolem sebe prožíváme.
Zamilovanost tak i nadále zůstává komplexní směsí biologie, psychologie, zkušeností a prostředí. Mikrobiom v tom může hrát zajímavou podpůrnou roli – ale rozhodně ne roli hlavního režiséra.
Zdroje:
Ibiciativa Sníh National Library of Medicine | Does a microbial-endocrine interplay shape love-associated emotions in humans? A hypothesis The Nue Co. | Is Bacteria the Secret to Finding True Love?
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 