Dokážete si představit den bez chytrého telefonu? Zatímco někteří by uvítali více klidu a méně vyrušování, pro jiné je taková představa zdrojem nepříjemné úzkosti. Tento jev má dokonce své jméno: nomofobie.
Category Archives: Psychologie
Když se otázka vydává za důkaz aneb Jak se z nejistoty ve vědě dělá „potvrzení konspirace“
Kdysi bylo potřeba studovat medicínu, biologii nebo fyziku celé roky, aby člověk mohl zasvěceně hovořit o složitých vědeckých otázkách. Dnes někdy stačí desetiminutové video na internetu, několik příspěvků na sociálních sítích a neotřesitelné přesvědčení, že všichni odborníci jsou vedle. Vítejte ve světě, kde sebevědomí občas nahrazuje znalosti a osobní názor se vydává za vědecký důkaz.
Demokracie neumírá vždy jen při převratu. Někdy odchází po malých krůčcích bez většího zájmu společnosti, médií i politiků
Autoritářství jednadvacátého století nemusí pochodovat ulicemi v uniformách. Může přijít prostřednictvím voleb, sociálních sítí, politického marketingu a postupného zvykání si na to, co bylo ještě včera nepřijatelné. Jak rozpoznat společnost, která se začíná vzdalovat demokracii, a co s tím může dělat občanská společnost?
Když extremisté říkají, co chtějí udělat, věřme jim
Existuje jedna zvláštní slabina demokratických společností. Neprojevuje se jen v tom, že nedokážou včas rozpoznat nebezpečí. Ještě častěji spočívá v tom, že ho rozpoznat nechtějí. Že se samy uklidňují větou: „To přece nemohou myslet vážně.“ Právě tahle věta je možná jedním z nejnebezpečnějších politických uklidňovadel naší doby. Text článku Fascists Really Believe It na webu Liberal Currents nestojí jen na kritice fašismu a neofašismu, ale především na kritice této společenské neschopnosti brát ideologické výroky extrémistů vážně.
Síla vulgárních slov: Jak vulgární výrazy ovlivňují psychiku a zdraví?
Vulgární výrazy vyvolávají měřitelné fyziologické a psychologické reakce. Nové výzkumy ukazují, že ačkoli nadávání může přinést krátkodobou úlevu od bolesti, hněvu či frustrace, příliš časté a běžné používání neslušných slov má negativní dopad na pracovní i osobní vztahy.
Obří genetická studie poprvé odhalila genetické stopy hraniční poruchy osobnosti
Vědcům se poprvé podařilo identifikovat konkrétní genetické varianty spojené s hraniční poruchou osobnosti (Borderline Personality Disorder, BPD). Přináší to dosud největší genetická studie tohoto závažného psychiatrického onemocnění, která představuje významný krok k lepšímu pochopení jeho biologických příčin.
Petr Hroch | Tři smrtelné viry: HYBRIS, STUPIDIS A INFANTILIS
Jsem psycholog. Nejsem epidemiolog ani biolog. Ale i tak se potýkám ve své práci s jistými nákazami, z nichž některé mají epidemiologickou povahu. A Covid 19 nebo hantavirus to rozhodně není… Naše společnost je ohrožována (snad od počátků lidských věků) “viry”, které dnes mají příhodné období, neboť být jimi nakažen nese jisté výhody i společenskou reputaci.
Když neumíme pojmenovat, co cítíme, snadněji uvěříme „velkému vysvětlení“
Představte si, že vás něco rozhodí. Není to vyloženě strach – ale ani smutek. Je to směs napětí, frustrace, nejistoty a možná i studu. Jenže v hlavě to splývá do jedné škatulky: „Je mi blbě.“ A přesně v téhle mlze bývají jednoduché příběhy nebezpečně přitažlivé.
Kriminologie | Trestáme správně a spravedlivě?
Právo, psychologie, sociologie a třeba adiktologie. Když tohle všechno poskládáte dohromady dostanete kriminologii. Jedním ze zásadních aspektů, kterým se kriminologie zabývá je trestání. A ač se může zdát, že na tom není moc co zkoumat, opak je pravdou! Současná kriminologie nabízí řadu zásadních otevřených otázek! A na ně bude odpovídat Jakub Drápal, právní vědec a držitel ERC grantu. V něm si vytyčil nemalý cíl: Zreformovat trestání.
Z temnoty ke světlu: Terapie mýtů zbavená | Pozvánka na přednášku a veřejné natáčení podcastu Počitek
Přednáška formou rozhovoru, storytellingu a interakcí s publikem nabídne naději i praktický „návod“, jak poznat, že už je toho na nás moc – a že o pomoc má smysl si říct dřív, než člověk vyhoří.