Představte si, že vás něco rozhodí. Není to vyloženě strach – ale ani smutek. Je to směs napětí, frustrace, nejistoty a možná i studu. Jenže v hlavě to splývá do jedné škatulky: „Je mi blbě.“ A přesně v téhle mlze bývají jednoduché příběhy nebezpečně přitažlivé.
Studie uveřejněná v Applied Cognitive Psychology se podívala na překvapivý článek skládačky konspirační víry: na emoční granularitu, tedy schopnost rozlišovat jemné odstíny emocí. Albert Wabnegger a kolegové z univerzity v Grazu měřili, jak přesně lidé dokážou popsat své aktuální prožitky – ne v dotazníku „o sobě“, ale přímo v běžném životě přes mobilní aplikaci.
Účastníci dostávali dvakrát denně upozornění a měli volně zapsat, jak se právě cítí. Bez nabídnutého seznamu slov – jen jejich vlastní slovník. Dva nezávislí hodnotitelé pak posuzovali, zda zvolená slova jsou konkrétní („izolovaný“, „rozčilený“, „zahanbený“) nebo vágní („špatně“, „nic moc“). A právě z toho autoři sestavili výkonový index emoční granularity.
Výsledek? Lidé s vyšší konspirační ideací měli slabší schopnost rozlišovat negativní emoce – jejich popisy byly častěji obecné a méně „jemně členěné“. Konkrétně: s růstem skóre generických konspiračních přesvědčení klesala výkonově měřená negativní granularita (autoři uvádějí pokles o 0,19 na jednotku GCB).
Zajímavé je, že když se vědci ptali lidí dotazníkem, jak dobře prý emoce rozlišují, souvislost s konspiracemi se neukázala. Jinými slovy: může existovat rozdíl mezi tím, co si o své emoční kompetenci myslíme, a tím, co reálně děláme ve chvíli, kdy emoce probíhají.
Druhá stopa vedla k tomu, co psychologové nazývají ruminace – repetitivní přemílání příčin a důsledků („Proč se to stalo? Co to znamená? Co když…“). Ve statistickém modelu vyšla ruminace jako významný prediktor konspirační ideace (nárůst o 0,23 na jednotku ruminace).
Autoři z toho skládají srozumitelný příběh: když člověk nedokáže své negativní stavy dobře rozlišit, snadněji se „zasekne“ v přemílání bez jasného rozuzlení – a v takové nejistotě může konspirační vysvětlení působit jako lákavá náhražka řádu. Zároveň ale férově dodávají, že část interpretace je zatím hypotetická a potřebuje další ověření.
Co si z toho vzít prakticky? Autoři přímo navrhují, že by mohlo dávat smysl rozvíjet tréninky emoční regulace a diferenciace – například kombinovat kognitivní trénink kontroly (pro omezení „overthinkingu“) s reflektováním a rozšiřováním emočních zkušeností. To by mohlo v dlouhém horizontu snížit zranitelnost vůči konspiračním narativům.
Poznámka na závěr: někdy je nejvíc „antikonspirační“ dovednost překvapivě prostá – umět si přesně říct, co se ve mně děje. Ne „je mi blbě“, ale „jsem podrážděný, nejistý a zahanbený“. Protože jakmile se emoce rozpadne na pojmenovatelné části, často přestane být tak všemocná – a nepotřebuje „velké tajné vysvětlení“, aby dávala smysl.
Zdroje:
Believing in conspiracy theories: The role of emotional granularity and maladaptive emotion regulation strategies
The COVID-19 pandemic has accelerated the spread of conspiracy theories. Previous research has found that individuals who struggle with emotion regulation are more prone to believing in conspiracy theories. Emotional granularity, or the ability to differentiate between nuanced emotional states, is a key component of effective emotion regulation, yet its relationship with conspiracy beliefs has not been explored thoroughly. Thus, we conducted an experience-sampling study (165 participants, mean age = 26.32 years) including measures of emotion regulation and differentiation. The findings revealed that individuals who endorse conspiracy theories engage in repetitive thinking about the causes and consequences of events and exhibit a reduced ability to distinguish between negative emotions. This effect, however, was observed only in the performance-based measure of emotion differentiation, not in the self-report measures. This suggests that enhancing emotional granularity may help individuals in regulating their emotions more effectively, thereby reducing their vulnerability to adopt conspiracy beliefs.
Conspiracy believers exhibit reduced emotional granularity and heightened rumination
A recent study published in Applied Cognitive Psychology reveals that people who struggle to distinguish between different negative emotions are more likely to believe in conspiracy theories. Additionally, these individuals often engage in rumination, a maladaptive strategy for emotion regulation. The findings suggest that improving emotional granularity— the ability to identify and describe emotions accurately—may help individuals manage their emotions better and reduce their susceptibility to conspiracy beliefs.
⚠️ Důležité upozornění: Tento článek byl vytvořen za pomoci AI COPILOT
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 