Noční můry a démonické postavy: Co ukazuje nová studie

Jsou sny, které přijdou a odejdou – a pak jsou sny, které na sebe navazují. Ne jednou, ale několik nocí po sobě. Zpočátku nenápadně. Až na konci se promění v cosi, co si pamatujeme ještě dlouho po probuzení. Právě takové sny zkoumala nedávná studie popsaná na serveru PsyPost. A její závěry znějí téměř jako scénář psychologického hororu: některé noční můry s „démonickou“ tematikou nevznikají náhle, ale vyvíjejí se postupně – noc za nocí.

Další

E-FAŠISMUS: Psychická infekce na sítích – úvod

MUDr. Pavel Špatenka a kol. připravili VIZUÁLNÍ MAPU toho, jak vnější pokřivená realita sociálních sítí proniká do vnitřního světa jejich uživatelů a setkává se s tím temným, co v nás vždy bylo: se strachem, zraněním a nepřiznanou nenávistí a krutostí, která čeká na příležitost. Fašismus se nevrací jen jako systém, ale jako způsob prožívání.

Další

Hlasové zprávy a poznámky jsou v některých zemích velmi populární, ale ve Velké Británii tomu tak není. Proč?

Článek BBC NEWS s názvem Voice notes are massive in some countries but not the UK. This is why se zabývá rozdílnou popularitou hlasových zpráv v různých zemích, zejména v porovnání mezi Velkou Británií a dalšími zeměmi, jako je Indie, Mexiko a Hongkong. Hlasové zprávy, které umožňují uživatelům posílat krátké nahrávky svého hlasu, byly představeny aplikací WhatsApp v roce 2013 a od té doby se staly oblíbeným způsobem komunikace v mnoha částech světa.

Další

Vícerozměrný stres ovlivňující duševní zdraví seniorů na čínském venkově

Článek Multidimensional Stress Impacting Rural China’s Elderly Mental Health na serveru Scienmag se zabývá duševním zdravím starších lidí na venkově v Číně a zdůrazňuje, jak různé typy stresu ovlivňují jejich psychickou pohodu. Výzkum vedený autory Dai, Sun a Wang ukazuje, že stres není jednostranný, ale má mnoho příčin, jako jsou finanční problémy, sociální izolace, zdravotní omezení a zátěž péče o rodinu.

Další

Když umělá inteligence mění náš jazyk: tichá revoluce, kterou si začínáme uvědomovat

Každý den píšeme. E‑maily, poznámky, zprávy, eseje, příspěvky na sociální sítě. A čím dál častěji na tom nejsme sami. Vedle nás – nebo spíš v našich zařízeních – píše i umělá inteligence. Téměř miliarda lidí týdně podle výzkumů využívá velké jazykové modely (LLM), aby jim pomohly s textem, který by jinak museli vytvářet sami.

Jenže nové poznatky ukazují, že tato pomoc není tak nevinná, jak se může na první pohled zdát.

Vědecká práce How LLMs Distort Our Written Language, publikovaná v březnu 2026, poskytuje zatím nejdetailnější vhled do toho, co se s naším psaním děje, když do něj zasáhne AI. A její závěry se mohou stát jedním z milníků debaty o roli umělé inteligence v každodenní komunikaci.

Další

Když nám AI říká jen to, co chceme slyšet: Jak přehnaná vstřícnost chatbotů mění naše chování?

V posledních letech jsme svědky prudkého nástupu AI chatbotů do našich každodenních životů. Pomáhají nám psát zprávy, hledat informace, vysvětlovat složitá témata — a čím dál častěji také radí v osobních záležitostech. Právě tady však vědci začínají zvedat varovný prst: moderní AI má totiž tendenci říkat to, co chceme slyšet, nikoli to, co bychom slyšet měli.

Tento fenomén má své jméno — AI sykofance, tedy „podlézání“. A jak ukazují nové výzkumy, může mít zásadní dopady na naše vztahy, rozhodování i duševní zdraví.

Další

Velký rozpad platformy X: Jak Muskova transformace změnila svět sociálních sítí

Sociální síť X (dříve Twitter) prošla v posledních letech tak dramatickou proměnou, že pro mnohé uživatele, značky i vědecké instituce už nepředstavuje domov digitálních komunit, jakým bývala. Od nákupu platformy Elonem Muskem v roce 2022 se změnila téměř každá její klíčová vlastnost – způsob moderace, algoritmus doporučování, ekonomický model i samotná struktura komunity. Tyto změny postupně spustily lavinu: odchod inzerentů, přesun vědců na alternativní platformy, ztrátu důvěry institucí, a nakonec výrazný pokles uživatelské základny.

Níže se podíváme na to, jak k tomu došlo, z jakých důvodů a co to vypovídá o budoucnosti sociálních sítí.

Další

Co je to prebunking (a proč funguje)

Jedním z nejlepších způsobů, jak bojovat proti dezinformacím, je varovat lidi před nimi ještě dříve, než se s nimi setkají. Tomuto postupu se říká „prebunking“ nebo „inokulace“.

Bohužel to není tak jednoduché, jako jen říct: „Pozor, dnes se setkáte s dezinformacemi.“ Musíte uvést příklady a zároveň odpovědět na otázky jako: „Proč by o tom někdo lhal?“ a „Jak se mě snaží oklamat?“

Další