Nový výzkum publikovaný v Computers in Human Behavior ukazuje, že AI‑generované obrázky na Facebooku mají silnou schopnost manipulovat emocemi uživatelů a využívat kognitivní zkratky, které snižují naši kritičnost při prohlížení obsahu. Studie zjistila, že nejúspěšnější jsou obrázky s nostalgickými venkovskými motivy, zanedbanými dětmi, nebo jinými vizuálně dojemnými tématy – tedy takové, které vyvolávají silné emoce a „vypínají“ racionální vyhodnocování obsahu sdělení.
Category Archives: Psychologie
Stresuje vás politika? Není to jen vaše představa, výzkumy ukazují, že za to mohou především sociální média
Stresuje vás politika? Způsobily vám poslední volby bezesné noci, ztrátu trpělivosti nebo ztrátu přátel? Pokud ano, nejste v tom sami. Rostoucí stres z politiky je skutečný a výrazně souvisí s tím, jak lidé konzumují obsah na sociálních sítích. Ty podle výzkumu fungují jako silný akcelerátor politického napětí a dlouhodobé psychické zátěže.
Videa generovaná umělou inteligencí. Co z toho pro nás plyne?
Žijeme v překotné době tvorby rychle se šířících AI‑generovaných videí, obrázků a deepfakes. Současné technologie schopné generovat zcela realistické záběry už nejsou omezeny na profesionální tvůrce, ale jsou dostupné komukoliv.
Jaké mají taková videa dopady na svět kolem nás i na nás samotné?
Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí
Český neuropatolog, spisovatel a publicista František Koukolík:
„Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí.“

„Sociálně úspěšné psychopaty charakterizuje například otrlost, bezcitnost, vysoká inteligence, šarm a schopnost manipulovat s druhými lidmi. Nemají plně vyvinuté všechny psychopatické rysy, například se sami nechovají násilně. Pokud je to nutné, mají na to lidi. Sociálně úspěšný psychopat na rozdíl od psychopata kriminálního nekončí ve vězení, ale stává se bankéřem, právníkem, politikem, lékařem, psychologem nebo knězem. Určité procento psychopatů bývá konstantou každé společnosti, ale měli bychom usilovat, aby tyto osobnosti neměly příliš velké pole působnosti. V současnosti ho mají.“
Pavel Špatenka: Když se pachatel prohlásí za oběť aneb Psychologická analýza Balšínkova článku o Motoristech
Celý text je postavený na souvislostech mezi psychologickým mechanismem a jeho morálním důsledkem. Vybral jsem tento článek z novinářského odpadu záměrně, protože je prototypem psychologického boje, který nás dnes svírá z východu i ze západu.
Manipulační strategie DARVO
Pětina dospělých je ve stresu z neustálého online připojení
Nový report týmu z Masarykovy univerzity přináší první reprezentativní data o takzvaném digitálním well-beingu české dospělé populace. Výsledky ukazují, že technologie jsou pro většinu lidí nepostradatelné a přinášejí jim inspiraci, smysl a zábavu – zároveň ale u části populace vyvolávají stres, rozptylují pozornost a narušují pocit kontroly.
Odvaha nebo pád?
Co přinese budoucnost? Jak bude vypadat naše humanita, až se fašismus, fanatismus a antihumanita rozlijí do všech institucí a temné síly se chopí většiny?
Co zůstane z naší kultury, až se jejich hlas stane zákonem a vypukne ničivá psychická epidemie zlé vůle?
„Největší nebezpečí pro lidstvo není v přírodních katastrofách, ale v temnotě duše, která číhá v každém z nás.“
C.G. Jung
Fenomén hybristofílie: Proč některé lidi přitahují zločinci a soucítí s nimi?
Ženy, které navazují vztahy s odsouzenými násilnými muži, jsou paradoxně v menším ohrožení. Vztah s kriminálníky si romantizují, protože nezažívají běžné každodenní konflikty a stojí spolu jakoby proti celému světu.
Stát v pasti: dopady pandemie na postoje, důvěru a chování veřejnosti
Co se stane s důvěrou veřejnosti, když udeří pandemie? Proč se někteří lidé obracejí ke zdravotnickým autoritám zády, zatímco jiní respektují opatření více? V nové studii se těmito otázkami zabývá ekonom Christian Ochsner z CERGE-EI, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Na příkladu španělské chřipky, která vypukla po první světové válce, zkoumá dlouhodobé dopady pandemie na skepsi lidí vůči zdravotní politice států. Jeho zjištění přinášejí zásadní vhled: když nastane krize, stát se často ocitá v pasti – mezi nutností jednat a rizikem dlouhodobé nedůvěry.