Category Archives: Rusko

Proč jsou Čečenci v kontrastu s pravidelnou ruskou armádou tak dobře vybavení, oblečení, najezení, vyzbrojení atd.

Zajímavý článek Kamila Galejeva v překladu Lucie Sulovské

Na dálnici spojující Čečensko s Dagestánem stojí semafor. Svítí vždy červeně. Každý den musí tisíce aut projíždět tímto nepřetržitě červeným semaforem, aby se nějak dostaly z jednoho regionu do druhého. Není to chyba, ale dobře organizovaný systém. Na dohled od semaforu se nachází monumentální oblouk, který označuje kontrolní stanoviště vedoucí do Hosi jurty (nyní Achmat jurta) – rodné vesnice Kadyrova. Achmat Jurta je střežena po celém svém obvodu, podobně jako všechny Putinovy rezidence. Dovnitř smějí pouze rodilí obyvatelé vesnice.

Upřímně řečeno, nikde v Rusku jsem neviděl jiné místo s tak koncentrovanou aurou osobní moci. Bezpečnostní opatření jsou opravdu působivá: od ozbrojené stráže až po rušičky signálu. Poznáte to podle toho, že vám pár kilometrů od vesnice přestane fungovat mobilní síť.

A proč teda na téhle dálnici pořád svítí červená?

Další

Rusové: nepruďme Gruzínce! Jsme zde jako uprchlíci a okupanti

„Přivítali jsme Rusy trojnásobnými cenami za byty, taxíky a jídlo,“ říkají Gruzínci. „To je dokonalá příležitost, abyste si na nich vydělali. Stydět by se měli oni, že nás okupují, ale nestydí se. Když je naše vláda bere jako turisty, tak je budeme jako turisty také kasírovat.“

Patnáctý den poté, co Putin oznámil „částečnou“ mobilizaci, jdu na schůzku s názvem „Lékárnička první pomoci pro nové návštěvníky v Gruzii“. Je čtvrtek, osmnáct hodin, v Tbilisi pomalu začíná večer a s ním i noční život. Setkání se koná v „Domě“ na ulici Betlemi, v centru staré čtvrti Sololaki. „Dom“ je ruská organizace, která vznikla v posledním půlroce. Založil ji Max Ivancov, petrohradský aktivista, se kterým jsem se seznámila v březnu.

Další

Ondřej Procházka: O vztahu mého otce ke generálu Petru Pavlovi

Generál ve výslužbě a prezidentský kandidát Petr Pavel ve své nedávné reakci na článek serveru Novinky.cz uvedl, že si ho jako svého asistenta v první polovině devadesátých let vybral polistopadový ředitel vojenského zpravodajství, bývalý politický vězeň (a můj tatínek) Radovan Procházka. Tato informace je pravdivá a protože tatínek mezi námi už bohužel není, aby o tom hovořil, zkusím tuto mezeru částečně zaplnit několika vzpomínkami já. Činím tak u vědomí, že je to svědectví subjektivní a zprostředkované.

Další

Proč Rusové více neprotestují?

Jestli jste se někdy ptali, proč Rusové neprotestují více, @e_u_gen vám to dost názorně vysvětlí: Takto vypadají ruští policejní těžkooděnci. Na rozdíl od otrhané domobrany, kterou jste viděli ve zprávách, jsou tyto interní jednotky skvěle vybaveny.

Ale proč? Proč je Putin potřebuje? A jak to souvisí s ruskými volbami a vývozem plynu?

Další

Ruská norma pro zacházení s vězni i obyvateli dobytých území

To, co se dnes nachází u města Izjum, překvapuje jenom toho, kdo má krátkou paměť nebo se mu nechce hledat informace.

Protože skutečnost je taková, že mučení je v ruské armádě i žoldnéřských skupinách nejenom tolerovaná, ale naprosto institucionalizovaná záležitost. Která je typicky ruským způsobem na jedné straně oficiálně popírána, ale na druhé klidně veřejně připouštěna. Během pár minut na Google bez problémů zjistíte mimo jiné:

📌V roce 2018 se jeden z velitelů Wagnerovů při anonymním rozhovoru pro RFE klidně pochlubil: „Mám specialisty na vytahování očí. Prostě vezmou lžíci a dloubou a dloubou, až se oko takhle houpe venku.“

Další

Po smrti

V Izraeli, když voják odchází například na dovolenou, je povinen zavolat svému veliteli a říct, že se domů dostal bez problémů. Matka vojáka může zavolat náčelníkovi a zeptat se – kde je moje dítě, proč ještě není doma? Pokud je voják vážně zraněn, pohřešován nebo zabit, je rodina informována nikoli dopisem, nikoli telefonátem, ale osobní návštěvou tří zástupců armády. Je jedno, jestli je válka nebo ne. Oznámení se provádí v případě jakéhokoli úmrtí – v případě úmrtí na cvičeních, v důsledku nehody nebo nehody. Vojáci, kteří rodičům oznamují smrt jejich dítěte, mají psychologický výcvik a určitě znají jazyk, kterým rodina mluví. Jsou také pojištěni u záchranné služby.

Další

Falešné zpravodajské weby

OPERÁCIA DVOJNÍK: V EURÓPE SA UŽ MESIACE ŠÍRIA PROKREMEĽSKÉ DEZINFORMÁCIE. PODVODNÍCI POUŽÍVAJÚ FALOŠNÉ SPRAVODAJSKÉ WEBY

📌 Informácie o odhalení proruskej propagandistickej kampane boli zverejnené v utorok 27. septembra 2022 na webe organizácie EU DisinfoLab.

📌 Platforma, ktorá sa venuje monitorovaniu a analýze dezinformačných techník, referuje o najnovšej dezinformačnej operácii s názvom „Doppelganger“ – v preklade „Dvojník“.

Další

GLUCHOVSKIJ: BEZ GATÍ

Rating: 1 out of 5.

Dmitrij Gluchovskij (Дми́трий Алексе́евич Глухо́вский) je ruský spisovatel a žurnalista narozený 12. června 1979. Jeho tvorba je převážně v žánru sci-fi a magickém realismu. Ve věku osmnácti let publikoval v roce 2002 na svých webových stránkách knihu Metro 2033, kterou poskytl ke čtení zdarma. Tato kniha si celosvětově získala přes 3 milióny čtenářů a v roce 2005 byla publikována i knižní formou. Stala se rovněž předlohou úspěšné počítačové hry. V roce 2007 vydal svou druhou knihu Soumrak a roku 2009 byla vydána kniha Metro 2034, ruský bestseller roku, která byla také k dispozici na internetu zdarma. Jako novinář působil Dmitry v EuroNews TV, Deutsche Welle a RT. Také píše články pro Harper’s Bazaar, l’Officiel a Playboy. Gluchovskij žil v Izraeli, Německu a Francii. Hovoří pěti jazyky.

Nedávno vyšel jeho článek „Kreatury“ na serveru open-doors

Další

RUSKO SE CHOVÁ JAKO MALÝ FRACEK ANEB INFANTILISMUS “RUSKÉHO SVĚTA”

Rating: 1 out of 5.

Následující řádky sepsal a zveřejnil ruský novinář Arkadij Babčenko již v prosinci 2015, tedy necelé dva roky po Majdanu v Kyjevě, obsazení východu Ukrajiny a anexi Krymu Ruskem v nevyhlášené válce. Slova v něm obsažená však ani s uplynulými měsíci neztrácejí na aktuálnosti a sdělení na intenzitě.

Další

Vera Gurevič: Vladimir Putin. Rodiče. Přátelé. Učitelé.

Rating: 1 out of 5.

„Hned na první hodině jsem oznámila, že povedu také kroužek německého jazyka. Ve škole byla i angličtina a většina dětí se hlásila na angličtinu. Na můj kroužek přišlo deset či dvanáct žáků. Tamara Pavlovna se mě potom zeptala, kdo se dostavil. Řekla jsem: Nataša Soldatova, Voloďa Putin… „Voloďa? To se mi nezdá,“ vykulila oči. „Ano, a proč ne?“ zajímala jsem se. „Je to zákeřný a nepořádný kluk.“ – „Mně přišel docela milý.“ – „Však on ti ještě ukáže.“ – „Třeba jen potřebuje něco jiného, než ostatní děti.“ – „Ano. Pár facek.“

Další