
V Izraeli, když voják odchází například na dovolenou, je povinen zavolat svému veliteli a říct, že se domů dostal bez problémů. Matka vojáka může zavolat náčelníkovi a zeptat se – kde je moje dítě, proč ještě není doma? Pokud je voják vážně zraněn, pohřešován nebo zabit, je rodina informována nikoli dopisem, nikoli telefonátem, ale osobní návštěvou tří zástupců armády. Je jedno, jestli je válka nebo ne. Oznámení se provádí v případě jakéhokoli úmrtí – v případě úmrtí na cvičeních, v důsledku nehody nebo nehody. Vojáci, kteří rodičům oznamují smrt jejich dítěte, mají psychologický výcvik a určitě znají jazyk, kterým rodina mluví. Jsou také pojištěni u záchranné služby.
Ukrajina pohřbívá své vojáky jako hrdiny a Rusko se o nikoho nestará.
Putinovo velení nezajímají těla mrtvých – někdo hnije v bažinách, něčí tělo sežerou prasata. Je to pohodlnější – žádné tělo, žádné peníze. Možná je váš syn dezertér? A my zaplatíme jeho příbuzným… Lednice s neidentifikovanými těly ruských vojáků stojí na nádražích už měsíce.
A úmrtí se hlásí na čtvrtce papíru. Formulář č. 22/BP. Oznamovací útržek č. 44,

Autor textu: Дмитрий Чернышев