Category Archives: Biologie

Muška a vetřelec – klíč k záhadě rozmanitosti

Na světě žije 2,1 milionu popsaných živočišných druhů. Zhruba čtvrtině však hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Jsou ta s pestřejší skladbou odolnější?

Vesmírná loď Nostromo míří z mise zpět na Zemi. Astronauti zrovna večeří a živě klábosí. Najednou se jeden z nich začne dávit a nevypadá zrovna, že by mu jen zaskočila kukuřice. Vmžiku se zmítá na stole v hrozivých křečích. Po pár vteřinách se mu z břicha vynoří hlava neznámého stvoření… A jakmile se tvor před zraky zděšené posádky vyklube z již bezvládného lidského těla celý, hned mizí v útrobách lodi, kde číhá na další oběti.

Další

Nová metoda pro separaci živých imunitních buněk octomilek

Skupina Adama Bajgara z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU vyvinula metodu pro separaci živých imunitních buněk octomilek, která je založena na podání magnetických nanočástic vyvinutých ve spolupráci s VŠCHT.

Jelikož tato metoda funguje na bázi rozpoznání a následné fagocytózy těchto nanočástic imunitními buňkami, představuje metodu aplikovatelnou na jakýkoli nemodelový druh hmyzu. Takto separované buňky jsou získány v dostatečném množství a kvalitě pro jejich následné studium, například pro analýzu genové exprese nebo analýzu jejich metabolitů.

Další

Výška postavy hraje roli

Zdroj: Muscle activity during crouched walking

Když se snažíme minimalizovat svou viditelnost a hluk, často při pohybu ohýbáme kolena a nakláníme se vpřed. Tento způsob pohybu, známý jako přikrčená chůze, byl v minulosti využíván například při útěku z nebezpečných situací nebo při přibližování k lovné zvěři. Efektivita pohybu hrála významnou roli při osvojování bipedie (pohyb po dvou končetinách) lidskými předky. Postava člověka, konkrétně jeho výška, hraje významnou roli při určování energetické náročnosti tohoto pohybu. Podrobnosti o mechanismech přikrčené chůze zkoumali vědci Martin Hora, Michal Struška a Vladimír Sládek z Laboratoře antropologie kostní tkáně na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.

Další

Výzkum ochrany jírovce maďalu přírodní cestou

Tmavé skvrny na listech, jejich předčasné opadávání a celkové oslabení stromů. Tak jírovce v Českých Budějovicích poškozuje invazní hmyzí škůdce, klíněnka jírovcová, a také houbová choroba. Na ochranu stromů provádějí letos vědci z Biologického centra AV ČR experiment, při němž chtějí ověřit, zda lze stromům pomoci přírodní cestou.

Další

Co je pravdy na řečech herce Jaroslava Duška o…

Dotaz: Vážení přírodovědci, co je, prosím, pravdy na těchto slovech herce Jaroslava Duška?

Herec Jaroslav Dušek

Odpověď: Dobrý den, máme pro vás dobrou zprávu! Dotaz, který jste nám zaslal, se nám podařilo rozlousknout.

Bohužel je záznam projevu pana Duška neúplný, a tak nelze než analyzovat jeho výroky bez znalosti kontextu jeho vyjádření. Ale i tak můžeme říci, že pan Dušek některá známá biologická fakta značně zjednodušuje a to až do takové míry, že je možné některé jeho výroky označit za zavádějící a nepravdivé:

Další

Jer Thorp a jeho příběh o chobotnici z vancouverského akvária

Jer Thorp je jedním z nejvýznamnějších světových datových expertů a předním zastáncem etického využívání velkých dat.

Byl prvním stálým spolupracovníkem deníku The New York Times v oblasti dat a působil jako stálý spolupracovník Kongresové knihovny (Library of Congress). Jeho tvorba inspirovaná daty byla vystavována po celém světě a jeho práce se objevily v nejrůznějších publikacích. Je externím spolupracovníkem renomovaného programu Interaktivní telekomunikace na Newyorské univerzitě a spoluzakladatelem Kanceláře pro tvůrčí výzkum (The Office for Creative Research).

Další

Jitka Klimešová: Co letos stálo za přečtení?

Loni jsem si na tomto místě dala závazek sledovat více produkci přírodovědeckých knih vydaných v Česku. Toto předsevzetí mě stálo dost místa v knihovně, ale zato jsem mohla zodpovědně přispět do ankety Živy o nejpozoruhodnější přírodovědnou knihu (zde).

Samozřejmě mě potěšilo, že někteří účastníci ankety zmínili moje dílko. Dále mě potěšilo, že jsem se trefila do převládajícího názoru, že za přečtení stojí knihy Pralesy a jezera mladších prvohor. Když uhlí bylo ještě zelené (autoři: S. Opluštil, J. Zajíc, J. Svoboda, Academia) a Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města (J. A. Šturma, O. Sedláček, P. Šípek, D. Storch, Jakost 2022). Obě knihy jsou zajímavé i jako nakladatelské počiny. Ta první je nádherná obrazová publikace, která bude zdobit v knihovně ještě desítky let a pořád bude stát za to v ní listovat. Ta druhá je skromná, brožovaná, vesele napsaná i ilustrovaná a počítá s tím, že ji vyčtete z podoby. Než se tak ovšem stane, očekávám, že vyjde nové doplněné vydání, protože fenomén, který popisuje je měnlivý a bude potřebovat aktualizaci.

Další

Dostávají se do mateřského mléka nadýmavé látky? A co alkohol a kofein?

Na dotaz odpovídá Ing. Mgr. Eliška Koňaříková, Dr. rer. nat. z projektu Zeptej se vědce. Autorka má doktorát z molekulární biologie, inženýra z managementu a obří nadšení pro sdílení vědeckých poznatků. Angažuje se v hodnocení vědy a v iniciativě Czexpats In Science. Ve svém výzkumu se věnuje produkci energie v buňkách. A doma má dvě malé děti.

Další

Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Vědci vyřešili sto let starou botanickou záhadu – Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Zkamenělý kmen stromové kapradiny Dernbachia brasiliensis z doby před 250 až 300 miliony let. Vodivé pletivo je zvýrazněné modře.

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.

Vodivá pletiva zajišťují mimo jiné zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je rostlina vystavena suchu, šíří se vodivým pletivem embolie: vzduchové bubliny, které tok vody nevratně přeruší a navozují smrtící vysychání.

Další