Výzkumný tým z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR přinesl nové poznatky o symbiotickém vztahu mezi ambróziovými houbami a kůrovci. Studie, publikovaná v časopise Fungal Ecology, odhaluje, jak metabolity produkované houbou Geosmithia eupagioceri ovlivňují růst bakterií, hub, hlístic a roztočů, a tím pomáhají broukům přežít v jejich přirozeném prostředí. Překvapivě šlo o látky využívané člověkem ke konzervaci potravin.
Category Archives: Biologie
Prvním populacím invazního raka červeného se na Slovensku bohužel daří
Nedávná studie Borise Liptáka a kolegů publikovaná v časopise BioInvasions Records dokumentuje první výskyt invazního raka červeného (Procambarus clarkii) na Slovensku. Tento druh, původem z jižních oblastí Spojených států a severního Mexika, je celosvětově nejrozšířenějším a nejinvaznějším druhem raka. Je známý svou přizpůsobivostí, schopností vytlačovat původní druhy a narušovat místní ekosystémy.
Nově objevená řasa může pomoci rozlousknout tajemství evoluce rostlin
Draparnaldia erecta. Tak se jmenuje mnohobuněčná zelená řasa, na kterou během procházky na dovolené na Sardinii náhodou narazila Lenka Caisová z Biologického centra AV ČR. Do té chvíle neznámá rostlina vědkyni zaujala natolik, že ji začala zkoumat. A rychle rozpoznala její potenciál. Právě tato řasa by totiž podle badatelky mohla pomoci zodpovědět zásadní otázky evolučního výzkumu, jako třeba jak se dostaly rostliny z vody na souš. O významu objevu Draparnaldie nepochybuje ani Německá botanická společnost, která ji vyhlásila řasou roku 2025.
Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arsenu
Pod označením jarní houby baňky velkokališné se skrývá nejméně jedenáct samostatných druhů. Zjistili to vědci z Ústavu jaderné fyziky AV ČR, Geologického ústavu AV ČR a Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi a amatérskými mykology z Česka a USA.
Dusík z fosilních paliv mění bylinnou vegetaci lesů
Vědci z Botanického ústavu AV ČR se podíleli na dvou významných studiích, které byly publikovány v časopisech Science a Science Advances. Tyto studie se zaměřují na vliv atmosférické depozice dusíku na diverzitu bylinného patra lesů v Evropě a Severní Americe. Výsledky výzkumu prokázaly posun rostlinných druhů na západ i pokles diverzity bobovitých rostlin.
Vědci odhalili nové spojení mezi buněčným transportem a obranou rostlin proti chorobám
Bílkoviny komplexu exocyst regulují přepravu látek ven z buňky. Podle nové studie rovněž spolupracují s proteiny zvanými MLO, čímž ovlivňují odolnost rostlin proti patogenům.
Odborníci z České republiky a Německa publikovali tento objev v prestižním časopise The Plant Cell. Jedním ze dvou sdílených hlavních autorů práce je George Caldarescu, doktorský student z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, a na počátku tohoto výzkumu stál během práce na doktorátu Ivan Kulich, také bývalý zaměstnanec našeho ústavu.
Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
Hořavky jsou ryby s výjimečným způsobem rodičovství. Podobně jako kukačky, které snášejí vejce do cizích hnízd, také hořavky kladou vajíčka k jinému druhu – k mlžům. Jikry se uvnitř mlže vylíhnou po jednom či dvou dnech, přetočí se kolem žloutkového váčku, prorazí vaječný obal a speciální kotvičkou se uchytí v žaberním aparátu hostitele. Unikátní způsob vývoje embrya popsal mezinárodní tým Martina Reicharda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v článku uveřejněném v časopise americké akademie věd PNAS.
Zárodečné buňky, noví hráči v určení pohlaví želv
Z vajec želvy nádherné inkubovaných při nižších teplotách se líhnou samci, z vajec inkubovaných při vyšších teplotách samice. Současná představa teplotního určení pohlaví u této želvy se točí okolo podpůrných buněk gonád. Tým, jehož součástí byla i Barbora Straková z Katedry ekologie PřF UK, publikoval v časopise Current Biology práci, ve které se autoři zaměřili na roli dalšího buněčného typu – zárodečných buněk – při tomto procesu.
Embrya čolka jsou nečekaně odolná vůči extrémním teplotám
Zvládnou přečkat i opakované extrémní teploty okolí. Vystavení vysokým teplotám však u embryí čolka výrazně ovlivňuje délku vývoje, velikost vylíhlých larev a jejich pohybovou aktivitu, což může nepřímo působit na jejich přežívání. Překvapivé novinky ze života čolků přinesl výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Levharti čelí vymírání
Počet velkých šelem klesá. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v nové studii soustředili na levharta skvrnitého, na to, jak další šelmy ovlivňují areál, v němž je rozšířen. Zjistili, že levhartů v oblasti ubývá, pokud se v ní setkávají s jinými šelmami. Nicméně žádná z těchto šelem nezapříčiňuje vymírání levharta ve sdíleném areálu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 