Category Archives: Biologie

Vědci přečetli dosud největší genom v čeledi brukvovitých

Martin Lysák z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) společně s kolegy z čínské Huazhong Agricultural University koordinoval sekvenování dosud největšího genomu z čeledi brukvovitých, kam patří i známý laboratorní model huseníček rolní, řepka olejka nebo brokolice. Jedná se o genom fialy šedivé (Matthiola incana), okrasné příjemně vonící rostliny, která se pěstuje k řezu i jako letnička. Genom fialy (2 Giga párů bází) je dvanáctkrát větší než genom huseníčku, ačkoliv oba druhy mají podobný počet chromozomů.

Další

Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků

V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva střevlíkovitých brouků v písčitých lesích nacházející se na jihu Moravy. Zjistili, že požár může vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise Agricultural and Forest Entomology.

Další

Technika toxického samce: slibný pokrok v boji proti nemocem přenášeným komáry

Průlomová inovace výzkumníků z ARC Center of Excellence in Synthetic Biology a Applied BioSciences na Macquarie University by mohla změnit způsob, kterým bojujeme proti komářím přenašečům velmi nebezpečných nemocí. Technika toxického samce (TMT – z angl. Toxic Male Technique) využívá genetické modifikace komářích samců, kteří při páření předávají samicím spolu se semenem proteiny, které jsou pro ně jedovaté. Tato metoda je rychlejší a účinnější než současné biologické alternativy a představuje významný milník v aplikaci syntetické biologie v ochraně veřejného zdraví.

Další

Svérázné houby, které se kamarádí s řasami

Čeští vědci vůbec poprvé z České republiky publikovali houbu tužnatku s latinským jménem Multiclavula corynoides. Její nález pochází od Želené Rudy na Šumavě, kde rostla v opuštěné pískovně. Není to ale typická houba, přestože tak vypadá a je blízce příbuzná např. liškám. Jedná se o houbu lichenizovanou čili lišejník. Zelené povlaky kolem plodnic na obrázku totiž také patří tužnatce – jsou to drobné slizovité granulky, v kterých nachází společné obydlí houba (v podobě hyf) a jednobuněčná řasa rodu Elliptochloris (v podobě kulovitých buněk). Společné soužití přináší nesporné výhody při získávání životně důležitých látek. U hub je však symbióza běžnou záležitostí, např. v podobě široce rozšířených mykorhiz.

Další

Strašák jménem klíště

Naneštěstí se jim na našem území velmi dobře daří, a přesto je v České republice stále extrémně nízká proočkovanost obyvatel. Klíšťová encefalitida však může způsobit velmi vážné zdravotní následky, se kterými se člověk může potýkat po zbytek života. Proč klíšťatům někdo voní více a jiný méně, nebo jaký druh klíšťat přitahují ježci? Jak klíště správně vytáhnout či kde se nacházejí místa s výrazně vyšším počtem infikovaných klíšťat? To vše se dozvíte v rozhovoru s Danielem Růžkem z Biologického centra AVČR⬇️

Další

České lošáky v novém světle!

Ani tahle dobře známá skupina hub se nevyhnula taxonomickým otřesům. Díky nové rozsáhlé studii českých mykologů (včetně Dana Dvořáka a Petra Hroudy z Ústavu botaniky a zoologie) máme poprvé kompletní přehled českých lošáků s molekulárně ověřenou identitou.

Další

Ptáci v Česku zbytečně hynou v lidských pastech

Významné množství ptáků, ale i dalších živočichů, každoročně zahyne v pastech, které jim lidé ve svém okolí nevědomky připravují. Nejčastěji se jedná o skleněné plochy, nádrže s vodou, nezabezpečené roury nebo různé sítě. V poslední době se záchranné stanice také čím dál častěji setkávají s ptáky uvíznutými v lepových pastech. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby si více všímala potenciálních pastí ve svém okolí a snažila se je odstranit nebo vhodně zabezpečit.

Další

Na otcích záleží – i u koní. Přítomnost hřebce ovlivňuje chování hříbat

V přírodě žijí koně ve složitě strukturovaných harémových skupinách, kde dominantní hřebec žije ve stádě s několika klisnami a jejich potomky. Tento hřebec je jako otec hříbat po určitou dobu trvale přítomen a hraje důležitou sociální roli. Ostatní dospělí samci žijí mimo tuto skupinu, často v mládeneckých stádech. V domácích podmínkách však bývají i dominantní hřebci z praktických důvodů často oddělováni – a právě tato změna může mít výrazný dopad na vývoj chování mláďat.

Další