Category Archives: Biologie

Biochemická podstata evolučního úspěchu termitů

Pro termity živící se dřevem je klíčová symbióza s bakteriemi a prvoky, kteří jim umožňují trávit celulózu nebo fixovat vzdušný dusík. Ani symbionti však nedokážou pokrýt termití spotřebu některých esenciálních látek, na které je dřevo chudé. Tým autorů pod vedením Roberta Hanuse (skupina Chemie společenského hmyzu, ÚOCHB AV ČR), jehož součástí byli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, se proto zaměřil na evoluci biosyntézy esenciální kyseliny linolové u termitů a švábů a její souvislosti s ekologickým úspěchem termitů. Výsledky své práce publikovali v časopise Molecular Biology and Evolution.

Další

Válka žížal

USA čelí podzemní invazi. „Nájezdnické“ žížaly ničí tamní půdu, škodí i stromům

V Severní Americe probíhá okem neviditelná invaze, která může vyvolat katastrofické změny. Podle nové studie vědců ze Stanfordovy univerzity totiž kontinent kolonizovalo nejméně sedmdesát importovaných druhů žížal, které představují do značné míry přehlíženou hrozbu pro původní ekosystémy.

Další

Vědci zkoumají efektivitu imunitního systému netopýřích samic

U březích samic netopýra rezavého se mění množství a druhy netuberkulózních mykobakterií, které u jiných zvířat mají negativní dopad na jejich mláďata. Studie vědců z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) a Veterinární univerzity Brno (VETUNI) prokázala, že nejvíc mykobakterií mají netopýří samičky před porodem, a ještě více ty, které čekají dvojčata.

Další

Jak farmaka a oteplování ovlivňují sladkovodní ekosystémy

Biologické centrum AV ČR

Člověk svými aktivitami mění krajinu a životní prostředí včetně sladkovodních ekosystémů. Kromě přímého působení, zahrnujícího vysoušení mokřadů, narovnávání toků, výstavbu vodních děl a používání vody pro spotřebu vlastní či v zemědělství, se jedná i o řadu nepřímých vlivů, kterým se organismy buď přizpůsobí, nebo zahynou.

Další

Co mají společného pravěcí obrnění dinosauři a moderní hadi?

O obrněných hadech

Při zmínce o kostěných útvarech uložených v kůži v podobě šupin či plátů si nejspíše představíme obrněné pravěké dinosaury. V současné době se však ukazuje, že jsou tyto struktury běžné i u šupinatých plazů (Squamata), ale nikdy nebyly popsány u hadů. Jelikož je tato skupina velmi diverzifikovaná, rozhodl se na ni zaměřit tým odborníků pod vedením Petry Frýdlové a Daniela Frynty z Katedry zoologie, Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy.

Další

Transport polypeptidů přes cytoplazmatickou membránu

Klíčovou roli v transportu proteinů hraje dynamické spřažení rychlé dynamiky membránového kanálu s pomalou hydrolýzou ATP.

Vědecký pracovník fakulty Dr. Tomáš Fessl vedl výzkumný projekt, který prokázal klíčovou roli rychlé dynamiky proteinů v mechanismu jejich transportu přes membrány. Výsledky, které byly publikovány v lednovém čísle časopisu EMBO, byly získány ve spolupráci s týmy z University of Bristol (prof. Ian Collinson) a University of Leeds (prof. Sheena Radford, FRS) a podíleli se na nich místní vědci Dr. Joel Crossley a Prof. Roman Tuma. 

Další

Jak vznikla hmyzí křídla?

To je otázka, která představuje dosud nevyřešenou záhadu evoluce hmyzu.

Navzdory dlouholetému výzkumu stále není zcela jasné, z jaké tělní struktury se hmyzí křídla vlastně vyvinula a jaká byla jejich původní funkce, když ještě nebyla dost dokonalá na zvládání aktivního letu.

Odpovědi na tyto otázky hledali i vědci z Biologického centra AVČR v nově objevených prvohorních zkamenělinách starobylé skupiny hmyzu.

Další

Detektivka na Antarktidě

Která poušť je na světě největší? Antarktida – to je správná odpověď na tenhle chyták. Tento nehostinný, a také nejméně obydlený kontinent, ale býval zeleným rájem pro život. Dříve bychom na něm našli obratlovce i rostliny, což je doloženo velkým počtem jejich fosilií. Jak to ale bylo s hmyzem je otázka, protože jejich fosilií je na tomto kontinentě opravdu poskrovnu. To ale neznamená, že se na Antarktidě nemohli vyskytovat. Jak to tedy bylo, zkoumal Vít Sýkora z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Další