V přírodě žijí koně ve složitě strukturovaných harémových skupinách, kde dominantní hřebec žije ve stádě s několika klisnami a jejich potomky. Tento hřebec je jako otec hříbat po určitou dobu trvale přítomen a hraje důležitou sociální roli. Ostatní dospělí samci žijí mimo tuto skupinu, často v mládeneckých stádech. V domácích podmínkách však bývají i dominantní hřebci z praktických důvodů často oddělováni – a právě tato změna může mít výrazný dopad na vývoj chování mláďat.
Category Archives: Biologie
Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí jsou i vědci z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni, popsal nový typ mechanismu zachycování světelné energie u málo probádané skupiny mořských mikroorganismů, archeí.
Definitivně potvrzeno: komáři nemohou přenášet boreliózu
Boreliózu od komára nechytíte – když vám bude někdo tvrdit opak, ukažte mu nejnovější studii jihočeských vědců. Jediným viníkem přenosu této nemoci na člověka jsou prokazatelně klíšťata.
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže nekonečná trpělivost. Jeho pochopení zásadně prohlubují nové studie z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Vosí dvojníci staří 33 milionů let obelstili i dávné ptáky
Vědci z Katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy objevili fosilii, která ukazuje, že přesná mimeze (tedy nápodoba) vos pestřenkami se vyvinula mnohem dříve, než se dosud předpokládalo – a nebyla formována současnými druhy ptáků. Objev byl právě publikován v prestižním vědeckém časopise Current Biology.
Evoluční skok bez pravidel: Jaká prostředí osidlují rostliny s dvojnásobným genomem?
Studie Filipa Koláře z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Patricka Meirmanse z Univerzity v Amsterdamu právě vyšla v prestižním časopise PNAS. Výzkum ukazuje, že zdvojení genomu významně ovlivňuje ekologickou niku rostlin, ale obtížně předvídatelným způsobem.
Netopýři se rakovině brání arzenálem zbraní. Pomoci to může i lidem
Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.
Vědci objevili stovky nových obřích virů, které ovlivňují život v mořích
Náš pohled na viry se právě změnil. A to díky tvorům, které jsou – na poměry virů – skuteční obři.
Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí. A právě to se rozhodli vědci změnit v novém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. Tříletý projekt vedený Janem Zukalem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.
Přijdeme o třepotání motýlích křídel nad rozkvetlou loukou?
Motýli žili už v době dinosaurů, dnes některé druhy zmizely úplně, jiné jsou na pokraji vyhynutí. Dokážou se přizpůsobit měnícím se podmínkám? „Chceme pochopit, proč jsou někteří běžní, zatímco jiní vzácní,“ říká Pável Matos Maraví, peruánský entomolog působící v Biologickém centru AV ČR.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 