Jer Thorp a jeho příběh o chobotnici z vancouverského akvária

Jer Thorp je jedním z nejvýznamnějších světových datových expertů a předním zastáncem etického využívání velkých dat.

Byl prvním stálým spolupracovníkem deníku The New York Times v oblasti dat a působil jako stálý spolupracovník Kongresové knihovny (Library of Congress). Jeho tvorba inspirovaná daty byla vystavována po celém světě a jeho práce se objevily v nejrůznějších publikacích. Je externím spolupracovníkem renomovaného programu Interaktivní telekomunikace na Newyorské univerzitě a spoluzakladatelem Kanceláře pro tvůrčí výzkum (The Office for Creative Research).

Další

Jitka Klimešová: Co letos stálo za přečtení?

Loni jsem si na tomto místě dala závazek sledovat více produkci přírodovědeckých knih vydaných v Česku. Toto předsevzetí mě stálo dost místa v knihovně, ale zato jsem mohla zodpovědně přispět do ankety Živy o nejpozoruhodnější přírodovědnou knihu (zde).

Samozřejmě mě potěšilo, že někteří účastníci ankety zmínili moje dílko. Dále mě potěšilo, že jsem se trefila do převládajícího názoru, že za přečtení stojí knihy Pralesy a jezera mladších prvohor. Když uhlí bylo ještě zelené (autoři: S. Opluštil, J. Zajíc, J. Svoboda, Academia) a Planeta Praha. Průvodce nečekaně pestrou přírodou města (J. A. Šturma, O. Sedláček, P. Šípek, D. Storch, Jakost 2022). Obě knihy jsou zajímavé i jako nakladatelské počiny. Ta první je nádherná obrazová publikace, která bude zdobit v knihovně ještě desítky let a pořád bude stát za to v ní listovat. Ta druhá je skromná, brožovaná, vesele napsaná i ilustrovaná a počítá s tím, že ji vyčtete z podoby. Než se tak ovšem stane, očekávám, že vyjde nové doplněné vydání, protože fenomén, který popisuje je měnlivý a bude potřebovat aktualizaci.

Další

Dostávají se do mateřského mléka nadýmavé látky? A co alkohol a kofein?

Na dotaz odpovídá Ing. Mgr. Eliška Koňaříková, Dr. rer. nat. z projektu Zeptej se vědce. Autorka má doktorát z molekulární biologie, inženýra z managementu a obří nadšení pro sdílení vědeckých poznatků. Angažuje se v hodnocení vědy a v iniciativě Czexpats In Science. Ve svém výzkumu se věnuje produkci energie v buňkách. A doma má dvě malé děti.


Další

Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Vědci vyřešili sto let starou botanickou záhadu – Jak rostliny kolonizovaly pevninu?

Zkamenělý kmen stromové kapradiny Dernbachia brasiliensis z doby před 250 až 300 miliony let. Vodivé pletivo je zvýrazněné modře.

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla publikována v časopise Science. Výsledky studie nejen odpovídají na sto let starou botanickou záhadu, ale mohou mít také praktický dopad na šlechtění rostlin.

Vodivá pletiva zajišťují mimo jiné zásobování nadzemních částí rostlin vodou. Pokud je rostlina vystavena suchu, šíří se vodivým pletivem embolie: vzduchové bubliny, které tok vody nevratně přeruší a navozují smrtící vysychání.

Další

Kam vede přírodní výběr současné lidstvo?

🩺Kam vede přírodní výběr současné lidstvo? K horšímu zdraví, nižšímu vzdělání a chudobě. Britsko-nizozemská studie potvrdila, že se člověk stále ještě nevymanil z přirozeného výběru. Ten postrkává současnou britskou společnost nežádoucím směrem. Konkrétně k horšímu zdraví, nižšímu zdělání a nižším příjmům.

Další

Sedm dcer Eviných (BONUS)

Ukázka z knihy Sedm dcer Eviných z roku 2004 Bryana Sykese. Ukázku načetli herci Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš.

Další

Sedm dcer Eviných (11)

Ukázka z knihy Sedm dcer Eviných z roku 2004 Bryana Sykese. Ukázku načetli herci Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš.

Další

Sedm dcer Eviných (10)

Ukázka z knihy Sedm dcer Eviných z roku 2004 Bryana Sykese. Ukázku načetli herci Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš.

Další