Po desetiletích, kdy se zdálo, že nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek, patří minulosti, se tento parazit znovu objevil ve Spojených státech. Podle článku v deníku THE FINANCIAL TIMES byly nové případy potvrzeny u skotu a kozy v Texasu a také u psa v sousedním Novém Mexiku.
Category Archives: Biologie
Nové poznatky o orientaci holubů: role makrofágů v játrech
Jak se holub dokáže vrátit domů i z velké dálky, když nevidí slunce a krajina mu moc nepomáhá? Právě to je jedna z velkých záhad biologie. Nová studie publikovaná v časopise Science přichází s překvapivým vysvětlením: důležitou roli by mohly hrát imunitní buňky v játrech, které obsahují železo a mají zvláštní magnetické vlastnosti.
Čmeláci mají sice maličké mozky, ale dokážou řešit problémy stejně jako šimpanzi a sloni
Před více než stoletím provedl německý psycholog Wolfgang Köhler experiment, který se stal klasickým. Zavěsil banán tak, aby byl pro šimpanze těsně mimo dosah, a poblíž umístil hromadu krabic a beden. Šimpanz brzy krabice naskládal na sebe, vylezl na ně a pochoutku uchopil.
Včelí královny se rodí do purpuru. Vědci popsali, jak se vybírá vládkyně roje
Výběr včelí matky neboli královny je mnohem komplikovanější, než se doposud zdálo. Kalifornští vědci ho v nové studii přirovnávají k porodu středověkého panovníka.
Jak repelent DEET přitahuje komáry?
Nová francouzská studie odhalila, že komáři se naučí spojovat DEET, hlavní složku repelentů proti komárům, s potravní odměnou. Vůně, která je za normálních okolností odpuzující, se stává přitažlivou, což dokazuje schopnost učení těchto hmyzích přenašečů nemocí.
Šakali expandují Evropou. Pomáhá jim člověk, zastavit je mohou vlci
Šakal obecný (Canis aureus) patří mezi nejrychleji expandující savce současné Evropy. Ještě v 19. století a velkou část století dvacátého byl jeho výskyt omezen především na Balkán a oblasti kolem Černého moře. Od osmdesátých let minulého století se však začal rychle šířit směrem do střední, západní i severní Evropy. Dnes se objevuje například v Německu, Rakousku, Polsku, Pobaltí, Skandinávii nebo Francii. V České republice byl první doložený výskyt šakala zaznamenán v roce 1998 na jižní Moravě, první rozmnožování pak v roce 2017.
Klíšťata umí víc, než jsme si mysleli: vědci popsali mechanismus důležitý pro jejich vývoj
Vědecký tým z Katedry chemie PřF JU učinil překvapivý objev v biologii klíšťat. Nová studie ukazuje, že klíště obecné (Ixodes ricinus) je schopno samo vytvářet kyselinu sialovou – molekulu, která je dosud spojována především s buňkami obratlovců včetně člověka. Objev zásadně mění dosavadní pohled na biochemii těchto významných přenašečů infekčních onemocnění.
Fascinující fakta o včelách a jejich roli v ekosystémech
Na první pohled nenápadný hmyz, bez kterého by ale nefungovala většina suchozemských ekosystémů ani moderní zemědělství. Včely a další opylovači mají klíčovou roli při produkci potravin i udržování biologické rozmanitosti. I proto OSN ustanovila 20. květen Světovým dnem včel. Podívejte se na šest fascinujících faktů o jejich životě – od „včelí klimatizace“ až po přehlížené samotářské druhy, kterým pomáhají vědci z ČZU.
Proč je 90% lidí praváků?
Většina lidí, přibližně 90%, je praváků. Vědci se dlouho snažili zjistit, proč je tomu tak, a nedávno našli možnou odpověď. Podle studie z Oxfordské univerzity jsou důvody pro praváctví spojeny se dvěma důležitými evolučními změnami: chůzí po dvou nohách a zvětšením mozku.
Houba maitake (trsnatec lupenitý) a paměť: co ukázala první kontrolovaná studie na lidech?
Když se řekne „houby“, většina z nás si představí kuchyni — případně podzimní košík. Jenže některé jedlé houby se už roky zkoumají i jako možné „jemné“ nástroje prevence nemocí souvisejících se stárnutím. Jedna z nejnovějších studií se zaměřila na maitake (trsnatec lupenitý, Grifola frondosa) a položila jednoduchou otázku: může pravidelná konzumace maitake měřitelně podpořit kognitivní funkce u zdravých seniorů?
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 