„Forma a růst“, klíčové dílo D’Arcyho Thompsona vydané v roce 1917, znamenalo v biologii zásadní zlom, když vysvětlilo rozmanitost forem života pomocí fyzikálních zákonů. Jak tato průkopnická práce v oblasti biomatematiky proměnila a doplnila náš pohled na morfogenezi a evoluci?
Category Archives: Biologie
V srdci Afriky sdílejí lidé, psi a primáti stejné parazity
Paraziti se mezi lidmi, psy a volně žijícími primáty přenášejí častěji, než se dosud myslelo. Výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity ukazuje, že v tropických lesích Středoafrické republiky sdílejí lidé a zvířata stejné typy infekcí. Studie publikovaná v časopise Emerging Infectious Diseases obsahuje důležité informace pro prevenci onemocnění v oblastech, kde se lidé a zvířata denně potkávají.
Upravené larvy zavíječe voskového jako nový biologický systém pro testování léčiv
Vědci z univerzity v britském Exeteru vytvořili první geneticky modifikované larvy můry zavíječe voskového (Galleria mellonella) na světě, čímž otevřeli slibnou novou cestu pro studium infekcí, testování antibiotik a snížení potřeby používání myší ve výzkumu. Díky využití pokročilých nástrojů genového inženýrství, jako jsou transpozonový systém PiggyBac a CRISPR-Cas9, se týmu podařilo přeměnit larvy zavíječe ve výkonný, levný a z etického hlediska přijatelný modelový organismus.
Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do „režimu spánku“
Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.
Objev bodu zlomu v buněčné signalizaci a jeho důsledky
Buňky v lidském těle neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu. Jedním z klíčových systémů, který tuto komunikaci řídí, je tzv. Wnt signalizační dráha. Pokud se tento mechanismus rozladí, buňky se mohou vymknout kontrole, což následně vede k jejich nekontrolovanému růstu a vzniku nádorů.
Včely a počítání: Co ukazuje nový výzkum
Včely medonosné mají překvapivou schopnost rozlišovat počty objektů, přestože jejich mozek je velmi malý, velikosti sezamového semínka. Vědci z italské Univerzity v Trentu zkoumali, zda včely skutečně počítají, nebo zda jen reagují na to, jak složitě obrázek vypadá. Předchozí studie ukázaly, že včely dokázaly správně přiřadit symboly k číslům v 75 až 80 procentech případů, ale skeptici tvrdili, že možná jen reagují na vizuální složitost obrázků.
Co se skrývá uvnitř pylového zrna? Nový výzkum odhaluje nečekané stopy evoluce rostlin
Přechod rostlin od cizosprašnosti k samosprašnosti patří k nejčastějším evolučním změnám u kvetoucích rostlin. Nová studie vědců z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) ale ukazuje, že důležité změny neprobíhají jen na úrovni květů, ale i v mikroskopickém světě pylu.
Kočka divoká jako vlajkový druh ochrany biodiverzity
Na Ústavu biologie obratlovců AV ČR odstartoval nový mezinárodní projekt „Kočka divoká – vlajkový druh ochrany biodiverzity“ realizovaný v rámci programu Slovensko-Česko 2021–2027. Projekt navazuje na předchozí iniciativu „Hledáme kočku, pozor, divokou!“ a zaměřuje se na detailní výzkum a ochranu kočky divoké v česko-slovenském pohraničí. Monitoring bude nově rozšířen i do dalších navazujících oblastí.
Proč by včely medonosné mohly škodit původním stromům
Včely medonosné jsou sice technicky vzato introdukovaným druhem, ale i přesto si myslíme, že je můžeme vnímat jako něco pozitivního. Jsou hnacím motorem světově špičkového medového průmyslu a hrají zásadní roli při opylování plodin, jako jsou kiwi, jablka a jetel. Jejich přínos se odhaduje na více než 5 miliard dolarů ročně. Podle nového výzkumu Univerzity v Aucklandu však mohou také přispívat k ničení původních stromů. Více zjistíte v rozhovoru Radio New Zealand, kde byl hostem Dr. David Pattemore, vedoucí vědec z Novozélandského institutu pro bioekonomické vědy.
Mořské řasy jako zajímavý zdroj světla pro specifické podmínky
Vědci z University of Colorado Boulder vyvinuli způsob, jak rozsvítit mořské řasy, konkrétně obrněnky Pyrocystis lunula, bez použití elektřiny. Tyto řasy obvykle svítí, když jsou mechanicky podrážděny, ale jejich světlo trvá jen krátce, obvykle milisekundy.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 