Category Archives: Biologie

Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků

V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se zaměřili na to, jak požár a následné lesnické zásahy ovlivňují společenstva střevlíkovitých brouků v písčitých lesích nacházející se na jihu Moravy. Zjistili, že požár může vytvářet cenné biotopy, které podporují výskyt vzácných a suchomilných druhů brouků. Výsledky svého výzkumu zveřejnili v prestižním časopise Agricultural and Forest Entomology.

Další

Technika toxického samce: slibný pokrok v boji proti nemocem přenášeným komáry

Průlomová inovace výzkumníků z ARC Center of Excellence in Synthetic Biology a Applied BioSciences na Macquarie University by mohla změnit způsob, kterým bojujeme proti komářím přenašečům velmi nebezpečných nemocí. Technika toxického samce (TMT – z angl. Toxic Male Technique) využívá genetické modifikace komářích samců, kteří při páření předávají samicím spolu se semenem proteiny, které jsou pro ně jedovaté. Tato metoda je rychlejší a účinnější než současné biologické alternativy a představuje významný milník v aplikaci syntetické biologie v ochraně veřejného zdraví.

Další

Svérázné houby, které se kamarádí s řasami

Čeští vědci vůbec poprvé z České republiky publikovali houbu tužnatku s latinským jménem Multiclavula corynoides. Její nález pochází od Želené Rudy na Šumavě, kde rostla v opuštěné pískovně. Není to ale typická houba, přestože tak vypadá a je blízce příbuzná např. liškám. Jedná se o houbu lichenizovanou čili lišejník. Zelené povlaky kolem plodnic na obrázku totiž také patří tužnatce – jsou to drobné slizovité granulky, v kterých nachází společné obydlí houba (v podobě hyf) a jednobuněčná řasa rodu Elliptochloris (v podobě kulovitých buněk). Společné soužití přináší nesporné výhody při získávání životně důležitých látek. U hub je však symbióza běžnou záležitostí, např. v podobě široce rozšířených mykorhiz.

Další

Strašák jménem klíště

Naneštěstí se jim na našem území velmi dobře daří, a přesto je v České republice stále extrémně nízká proočkovanost obyvatel. Klíšťová encefalitida však může způsobit velmi vážné zdravotní následky, se kterými se člověk může potýkat po zbytek života. Proč klíšťatům někdo voní více a jiný méně, nebo jaký druh klíšťat přitahují ježci? Jak klíště správně vytáhnout či kde se nacházejí místa s výrazně vyšším počtem infikovaných klíšťat? To vše se dozvíte v rozhovoru s Danielem Růžkem z Biologického centra AVČR⬇️

Další

České lošáky v novém světle!

Ani tahle dobře známá skupina hub se nevyhnula taxonomickým otřesům. Díky nové rozsáhlé studii českých mykologů (včetně Dana Dvořáka a Petra Hroudy z Ústavu botaniky a zoologie) máme poprvé kompletní přehled českých lošáků s molekulárně ověřenou identitou.

Další

Ptáci v Česku zbytečně hynou v lidských pastech

Významné množství ptáků, ale i dalších živočichů, každoročně zahyne v pastech, které jim lidé ve svém okolí nevědomky připravují. Nejčastěji se jedná o skleněné plochy, nádrže s vodou, nezabezpečené roury nebo různé sítě. V poslední době se záchranné stanice také čím dál častěji setkávají s ptáky uvíznutými v lepových pastech. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby si více všímala potenciálních pastí ve svém okolí a snažila se je odstranit nebo vhodně zabezpečit.

Další

Na otcích záleží – i u koní. Přítomnost hřebce ovlivňuje chování hříbat

V přírodě žijí koně ve složitě strukturovaných harémových skupinách, kde dominantní hřebec žije ve stádě s několika klisnami a jejich potomky. Tento hřebec je jako otec hříbat po určitou dobu trvale přítomen a hraje důležitou sociální roli. Ostatní dospělí samci žijí mimo tuto skupinu, často v mládeneckých stádech. V domácích podmínkách však bývají i dominantní hřebci z praktických důvodů často oddělováni – a právě tato změna může mít výrazný dopad na vývoj chování mláďat.

Další