Když se řekne „houby“, většina z nás si představí kuchyni — případně podzimní košík. Jenže některé jedlé houby se už roky zkoumají i jako možné „jemné“ nástroje prevence nemocí souvisejících se stárnutím. Jedna z nejnovějších studií se zaměřila na maitake (trsnatec lupenitý, Grifola frondosa) a položila jednoduchou otázku: může pravidelná konzumace maitake měřitelně podpořit kognitivní funkce u zdravých seniorů?
Category Archives: Biologie
„Forma a růst“ od D’Arcyho Thompsona: Živá příroda – návod k použití
„Forma a růst“, klíčové dílo D’Arcyho Thompsona vydané v roce 1917, znamenalo v biologii zásadní zlom, když vysvětlilo rozmanitost forem života pomocí fyzikálních zákonů. Jak tato průkopnická práce v oblasti biomatematiky proměnila a doplnila náš pohled na morfogenezi a evoluci?
V srdci Afriky sdílejí lidé, psi a primáti stejné parazity
Paraziti se mezi lidmi, psy a volně žijícími primáty přenášejí častěji, než se dosud myslelo. Výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Masarykovy univerzity ukazuje, že v tropických lesích Středoafrické republiky sdílejí lidé a zvířata stejné typy infekcí. Studie publikovaná v časopise Emerging Infectious Diseases obsahuje důležité informace pro prevenci onemocnění v oblastech, kde se lidé a zvířata denně potkávají.
Upravené larvy zavíječe voskového jako nový biologický systém pro testování léčiv
Vědci z univerzity v britském Exeteru vytvořili první geneticky modifikované larvy můry zavíječe voskového (Galleria mellonella) na světě, čímž otevřeli slibnou novou cestu pro studium infekcí, testování antibiotik a snížení potřeby používání myší ve výzkumu. Díky využití pokročilých nástrojů genového inženýrství, jako jsou transpozonový systém PiggyBac a CRISPR-Cas9, se týmu podařilo přeměnit larvy zavíječe ve výkonný, levný a z etického hlediska přijatelný modelový organismus.
Rostlinné hormony chrání fotosyntézu přepnutím do „režimu spánku“
Badatelé z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a dalších institucí odhalili, že rostlinné hormony cytokininy nastolují v listech ponechaných dlouhou dobu ve tmě specifický stav. Ten zajišťuje zachování fotosyntetického aparátu a rychlý a bezpečný start fotosyntézy po opětovném vystavení světlu. Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis New Phytologist.
Objev bodu zlomu v buněčné signalizaci a jeho důsledky
Buňky v lidském těle neustále vyhodnocují signály ze svého okolí a podle nich se rozhodují, zda se začnou dělit, růst nebo naopak zůstanou v klidu. Jedním z klíčových systémů, který tuto komunikaci řídí, je tzv. Wnt signalizační dráha. Pokud se tento mechanismus rozladí, buňky se mohou vymknout kontrole, což následně vede k jejich nekontrolovanému růstu a vzniku nádorů.
Včely a počítání: Co ukazuje nový výzkum
Včely medonosné mají překvapivou schopnost rozlišovat počty objektů, přestože jejich mozek je velmi malý, velikosti sezamového semínka. Vědci z italské Univerzity v Trentu zkoumali, zda včely skutečně počítají, nebo zda jen reagují na to, jak složitě obrázek vypadá. Předchozí studie ukázaly, že včely dokázaly správně přiřadit symboly k číslům v 75 až 80 procentech případů, ale skeptici tvrdili, že možná jen reagují na vizuální složitost obrázků.
Co se skrývá uvnitř pylového zrna? Nový výzkum odhaluje nečekané stopy evoluce rostlin
Přechod rostlin od cizosprašnosti k samosprašnosti patří k nejčastějším evolučním změnám u kvetoucích rostlin. Nová studie vědců z Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) ale ukazuje, že důležité změny neprobíhají jen na úrovni květů, ale i v mikroskopickém světě pylu.
Kočka divoká jako vlajkový druh ochrany biodiverzity
Na Ústavu biologie obratlovců AV ČR odstartoval nový mezinárodní projekt „Kočka divoká – vlajkový druh ochrany biodiverzity“ realizovaný v rámci programu Slovensko-Česko 2021–2027. Projekt navazuje na předchozí iniciativu „Hledáme kočku, pozor, divokou!“ a zaměřuje se na detailní výzkum a ochranu kočky divoké v česko-slovenském pohraničí. Monitoring bude nově rozšířen i do dalších navazujících oblastí.
Proč by včely medonosné mohly škodit původním stromům
Včely medonosné jsou sice technicky vzato introdukovaným druhem, ale i přesto si myslíme, že je můžeme vnímat jako něco pozitivního. Jsou hnacím motorem světově špičkového medového průmyslu a hrají zásadní roli při opylování plodin, jako jsou kiwi, jablka a jetel. Jejich přínos se odhaduje na více než 5 miliard dolarů ročně. Podle nového výzkumu Univerzity v Aucklandu však mohou také přispívat k ničení původních stromů. Více zjistíte v rozhovoru Radio New Zealand, kde byl hostem Dr. David Pattemore, vedoucí vědec z Novozélandského institutu pro bioekonomické vědy.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 