Category Archives: Biologie

Jak se měří inteligence? Dá se spočítat genialita?

Inteligence je podle definice dispozice pro myšlení, učení a adaptaci, projevuje se intelektovým výkonem. Ačkoliv by se mohlo zdát, že něco takového je obtížně měřitelné, lidstvo se o to už nějakou dobu se střídavými úspěchy pokouší.

V druhé polovině 19. století psychologové věřili, že existuje přímá souvislost mezi velikostí lebky a inteligencí. To zpopularizovalo kraniometrii, vědu zabývající se měřením lebek. Myšlenka, že „míra inteligence souvisí s velikostí lebky nebo hmotností mozku“, vedla francouzského antropologa Pierra P. Brocu (1824–1880) k tomu, že vážil mozky zemřelých velikánů.

Ovšem když náhodou nebyl mozek k dispozici, vypomohl si tím, že lebku zemřelého vyplnil olověnými broky a určil váhu podle nich.

Další

Mikrosvět kůže

Složení bakterií na zdravé kůži je u každého člověka jedinečné. Je ovlivněno řadou faktorů, které mohou snadno narušit rovnováhu mikroorganismů.

Stejně jako střeva je i zdravá kůže osídlena složitým souborem mikroorganismů, jako jsou bakterie, houby (kvasinky, plísně), viry nebo roztoči. Nejpočetnější skupinou mikroorganismů na kůži jsou bakterie (106 až 109 bakterií/cm2 u člověka). Přítomnost těchto drobných souputníků významně ovlivňuje správnou funkci kůže a celého organismu.

Další

Houba sluka svraskalá v boji proti vybraným včelím patogenům

Skupina Aleny Krejčí z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU otestovala účinek houby sluky svraskalé (Cortinarius caperatus) proti vybraným včelím patogenům.

Zjistili, že alkoholový extrakt z této houby přidaný do včelího krmení potlačuje rozvoj infekce viru deformovaných křídel, který je v našich podmínkách jedním z hlavních faktorů způsobujících úhyny včel. Antivirový účinek sluky svraskalé byl otestován nejen v laboratorních podmínkách, ale také v kmenových včelstvech, čímž je studie unikátní a prakticky aplikovatelná.

Další

Hlubokomořské pytlíky vody

Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi nízká, nedostatek světla, ale především vysoký hydrostatický tlak?

Jakým způsobem se tyto organismy adaptovaly na tamní podmínky, především na odolnost vůči tlaku?

ptá se Martin Löffelmann, Olomouc

Další

Co mají společného raci v českých řekách a v tureckém jezeře?

Naděje pro turecké chovy raků

Kolikrát jste již slyšeli, že za dřívějších dob bývaly řeky plné raků? A ať se díváte, jak se díváte, nikdy jste žádného raka neviděli? I dnes jsou místa v ČR, kde je raků spoustu, nejde ale bohužel jen o ty samé druhy, jako dříve. Původní rak říční (Astacus astacus) je dnes již kriticky ohroženým druhem. Mohou za to mimo jiné zavlečené druhy raků, které jsou odolné na jimi přenášený račí mor a zároveň mají vysoký rozmnožovací a odolnostní potenciál. Problematikou infekce raků račím morem se zabývala recentní studie, na které pracoval i Adam Petrusek a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Další

Muška a vetřelec – klíč k záhadě rozmanitosti

Na světě žije 2,1 milionu popsaných živočišných druhů. Zhruba čtvrtině však hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Jsou ta s pestřejší skladbou odolnější?

Vesmírná loď Nostromo míří z mise zpět na Zemi. Astronauti zrovna večeří a živě klábosí. Najednou se jeden z nich začne dávit a nevypadá zrovna, že by mu jen zaskočila kukuřice. Vmžiku se zmítá na stole v hrozivých křečích. Po pár vteřinách se mu z břicha vynoří hlava neznámého stvoření… A jakmile se tvor před zraky zděšené posádky vyklube z již bezvládného lidského těla celý, hned mizí v útrobách lodi, kde číhá na další oběti.

Další

Nová metoda pro separaci živých imunitních buněk octomilek

Skupina Adama Bajgara z Katedry molekulární biologie a genetiky PřF JU vyvinula metodu pro separaci živých imunitních buněk octomilek, která je založena na podání magnetických nanočástic vyvinutých ve spolupráci s VŠCHT.

Jelikož tato metoda funguje na bázi rozpoznání a následné fagocytózy těchto nanočástic imunitními buňkami, představuje metodu aplikovatelnou na jakýkoli nemodelový druh hmyzu. Takto separované buňky jsou získány v dostatečném množství a kvalitě pro jejich následné studium, například pro analýzu genové exprese nebo analýzu jejich metabolitů.

Další

Výška postavy hraje roli

Zdroj: Muscle activity during crouched walking

Když se snažíme minimalizovat svou viditelnost a hluk, často při pohybu ohýbáme kolena a nakláníme se vpřed. Tento způsob pohybu, známý jako přikrčená chůze, byl v minulosti využíván například při útěku z nebezpečných situací nebo při přibližování k lovné zvěři. Efektivita pohybu hrála významnou roli při osvojování bipedie (pohyb po dvou končetinách) lidskými předky. Postava člověka, konkrétně jeho výška, hraje významnou roli při určování energetické náročnosti tohoto pohybu. Podrobnosti o mechanismech přikrčené chůze zkoumali vědci Martin Hora, Michal Struška a Vladimír Sládek z Laboratoře antropologie kostní tkáně na Katedře antropologie a genetiky člověka z Přírodovědecké fakulty UK.

Další

Výzkum ochrany jírovce maďalu přírodní cestou

Tmavé skvrny na listech, jejich předčasné opadávání a celkové oslabení stromů. Tak jírovce v Českých Budějovicích poškozuje invazní hmyzí škůdce, klíněnka jírovcová, a také houbová choroba. Na ochranu stromů provádějí letos vědci z Biologického centra AV ČR experiment, při němž chtějí ověřit, zda lze stromům pomoci přírodní cestou.

Další

Co je pravdy na řečech herce Jaroslava Duška o…

Dotaz: Vážení přírodovědci, co je, prosím, pravdy na těchto slovech herce Jaroslava Duška?

Herec Jaroslav Dušek

Odpověď: Dobrý den, máme pro vás dobrou zprávu! Dotaz, který jste nám zaslal, se nám podařilo rozlousknout.

Bohužel je záznam projevu pana Duška neúplný, a tak nelze než analyzovat jeho výroky bez znalosti kontextu jeho vyjádření. Ale i tak můžeme říci, že pan Dušek některá známá biologická fakta značně zjednodušuje a to až do takové míry, že je možné některé jeho výroky označit za zavádějící a nepravdivé:

Další