Za tímto posunem stojí hned několik klíčových faktorů. Rychlý vývoj senzoriky, pokročilých systémů řízení a schopnosti učení umožňuje robotům mnohem lépe vnímat své okolí pomocí moderních algoritmů. Tím hlavním motorem je ale neustálý tlak na flexibilitu, protože současná výroba i logistika se mění mnohem častěji a dynamičtěji než v minulosti.
Author Archives: Pepik Hipik
Muž, který „neměl“ většinu mozku
Muž, který „neměl“ většinu mozku
Případ francouzského muže, který žil téměř běžný život i přes extrémní poškození mozku, patří k nejpozoruhodnějším medicínským záhadám posledních desetiletí. Tento příběh, popsaný v článku na ScienceAlert, zásadně zpochybňuje naše dosavadní představy o tom, co je vědomí a kde v mozku vlastně vzniká.
Nová platforma Objection.ai: Hrozba pro novinářskou práci?
Tohle je opravdu jako z nějaké dystopické budoucnosti technofeudalismu. Americký miliardář Peter Thiel, který se bojí hněvu obyčejných lidí tak moc, že plánuje svůj přesun do Argentiny, financuje nový projekt Objection.ai. Jedná se o projekt australského tech byznysmana Arona D’Souzy, který má za 2000 dolarů komukoliv umožnit přezkoumat a právně napadnout novináře, pokud o vás napíší článek, který se vám tak úplně nelíbí.
Mizí mužský chromozom Y? Vědci řeší budoucnost mužů i lidské evoluce
Lidský chromozom Y, který je spojen s určováním mužského pohlaví, fascinuje vědce už desítky let. Podle některých evolučních biologů totiž postupně ztrácí geny – a teoreticky by mohl za miliony let úplně zmizet. To okamžitě vyvolalo titulky o „konci mužů“, ale realita je mnohem složitější a zajímavější.
Návrat divokých velkých býložravců podporuje rozmanitost hmyzu
Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR), kteří sledovali pět skupin hmyzu na jedenácti lokalitách v České republice s celoroční pastvou velkých kopytníků. Výsledky publikoval odborný časopis Journal of Applied Ecology.
Výzkumná skupina nádorové farmakologie odhalila „Achillovu patu“ rakoviny plic odolné vůči moderním lékům
Moderní léky cílené na protein EGFR přinesly revoluci v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic. Jejich dlouhodobá účinnost je však často omezena vznikem lékové rezistence. Nyní se podařilo identifikovat mechanismus, který by mohl představovat „Achillovu patu“ nádorů odolných vůči EGFR-cílené léčbě a zároveň slibný směr pro vývoj budoucích léčebných přístupů.
Komplementarianismus a jeho vliv na společnost
Debaty o interrupcích, antikoncepci nebo „tradiční rodině“ často vypadají jako střet ideologií, emocí a osobních zkušeností. Jenže nová studie publikovaná v prestižním časopise Journal for the Scientific Study of Religion naznačuje, že pod povrchem těchto sporů leží ještě hlubší vrstva: konkrétní náboženské přesvědčení o tom, jak má vypadat vztah mezi mužem a ženou
Konspirační teoretici v souvislosti s epidemií eboly znovu vytahují útoky na „velké farmaceutické firmy“
Tyto zprávy se zaměřovaly na firmy a organizace vyvíjející vakcíny proti této smrtelné nemoci

Organizace Open Measures zjistila, že uživatelé alternativních platforem minulý měsíc šířili konspirační teorie útočící na řadu farmaceutických společností zabývajících se vývojem vakcín, a to poté, co se objevily zprávy o tom, že světové zdravotnické orgány reagují na smrtící epidemii viru ebola v Demokratické republice Kongo. S pomocí nového výzkumného asistenta identifikovali výzkumníci Open Measures škodlivé narativy zaměřené na několik společností.
Hrdinství ukrajinských ochránců přírody: Zubři v ohrožení
Článek na webu bioGraphic s názvem „Záchrana zubrů, zatímco padají bomby“ popisuje úsilí ukrajinských ochránců přírody o záchranu evropských zubrů během války na Ukrajině. Od února 2026 se tým snaží přesunout zubřího samce, který byl chycen do pasti v lesním oblasti blízko města Chmilnytske, do národního parku Zalissia, který je asi 300 kilometrů daleko.
Jak repelent DEET přitahuje komáry?
Nová francouzská studie odhalila, že komáři se naučí spojovat DEET, hlavní složku repelentů proti komárům, s potravní odměnou. Vůně, která je za normálních okolností odpuzující, se stává přitažlivou, což dokazuje schopnost učení těchto hmyzích přenašečů nemocí.