Srdce má svůj vlastní „malý mozek“. Nový objev ukazuje, jak chrání srdce během stresu

Vědci objevili, že srdce není řízeno pouze mozkem a autonomním nervovým systémem. Obsahuje také vlastní síť nervových buněk, kterou někteří odborníci označují jako „malý mozek srdce“. Nová studie na myších ukazuje, že tato složitá síť aktivně pomáhá udržovat pravidelný srdeční rytmus zejména ve chvílích fyzického nebo psychického stresu. Objev mění dlouho převládající představu, že nervové buňky v srdci fungují pouze jako pasivní přepojovací stanice.

Výzkumníci využili kombinaci genetických metod, pokročilého zobrazování a elektrofyziologických měření, aby zmapovali jednotlivé typy neuronů přímo v srdeční tkáni. Zjistili, že neurony nejsou všechny stejné – tvoří specializované skupiny s odlišnými funkcemi. Některé z nich koordinují elektrické signály v srdci a pomáhají stabilizovat srdeční činnost při náhlém zvýšení zátěže.

Když vědci činnost této specifické skupiny neuronů u myší narušili, srdce mnohem hůře zvládalo stresové situace. Objevily se poruchy srdečního rytmu a zhoršila se schopnost přizpůsobit tep aktuálním potřebám organismu. To naznačuje, že vlastní nervová síť srdce funguje jako lokální řídicí centrum, které dokáže rychle reagovat, aniž by muselo čekat na pokyny z mozku.

Ačkoli byl výzkum proveden na myších, podobná síť nervových buněk existuje i u člověka. Autoři studie proto předpokládají, že lepší pochopení její funkce by mohlo v budoucnu přispět k vývoji nových způsobů léčby srdečních arytmií nebo jiných poruch srdečního rytmu. Místo ovlivňování celého nervového systému by bylo možné cílit přímo na konkrétní neurony uvnitř srdce.

Odborníci zároveň upozorňují, že označení „malý mozek srdce“ je spíše obrazné. Neznamená, že srdce umí myslet nebo rozhodovat nezávisle na mozku. Jde o složitou síť tisíců nervových buněk, které zajišťují jemné řízení srdeční činnosti a spolupracují s mozkem i autonomním nervovým systémem, aby srdce pracovalo spolehlivě i během náročných situací.