Embrya při IVF mohou prospívat v prostředí s nižším obsahem kyslíku

Nové i dřívější výzkumy naznačují, že při umělém oplodnění (IVF) může být pro vývoj embryí výhodnější kultivace v prostředí s nižší koncentrací kyslíku. Takové podmínky totiž více připomínají prostředí vejcovodů a dělohy, kde se embryo přirozeně vyvíjí během prvních dnů po oplodnění.

V běžném ovzduší je přibližně 21 % kyslíku. V ženském reprodukčním traktu je však jeho koncentrace výrazně nižší – pohybuje se přibližně mezi 2 až 8 %. Právě proto mnoho moderních IVF laboratoří používá inkubátory s asi 5% koncentrací kyslíku. Cílem je co nejvíce napodobit přirozené podmínky a omezit oxidační stres, který může poškozovat vyvíjející se buňky.

Systematický přehled a metaanalýza organizace Cochrane, která zahrnula sedm randomizovaných studií s více než 2 400 účastnicemi, zjistila, že kultivace embryí při přibližně 5 % kyslíku byla spojena s vyšší pravděpodobností živě narozeného dítěte i vyššími mírami klinického těhotenství ve srovnání s kultivací při běžné atmosférické koncentraci kyslíku. Současně nebyl zaznamenán vyšší výskyt komplikací, jako jsou vrozené vady, potraty nebo vícečetná těhotenství. Autoři však upozorňují, že kvalita dostupných studií není ideální a další kvalitní výzkum je stále potřebný.

Také novější klinické studie ukazují, že nižší koncentrace kyslíku vede k vyššímu počtu kvalitních embryí vhodných k přenosu nebo zamrazení a může zvýšit celkovou úspěšnost IVF v rámci jednoho léčebného cyklu.

Pozornost nyní vzbuzují i experimentální studie z roku 2026. V preprintu publikovaném na serveru bioRxiv vědci testovali ještě nižší koncentraci kyslíku – pouhá 2 %. U myší vedlo toto prostředí nejen ke kvalitnějším embryím, ale také k lepším výsledkům během těhotenství a v dospělosti narozených potomků. Jde však o výzkum na zvířatech, který zatím neprošel recenzním řízením, a proto jej nelze přímo přenášet do klinické praxe u lidí.

Výsledky tak podporují trend, který již řada IVF center zavedla – používat při kultivaci embryí sníženou koncentraci kyslíku namísto běžného atmosférického vzduchu. Zároveň ale odborníci zdůrazňují, že úspěšnost IVF ovlivňuje mnoho dalších faktorů, například věk ženy, kvalita vajíček a spermií, genetická výbava embrya nebo stav děložní sliznice. Samotná změna koncentrace kyslíku proto není zárukou úspěchu, ale představuje jeden z kroků, jak laboratorní podmínky co nejvíce přiblížit přirozenému prostředí lidského těla.

Zdroje: 

Iniciativa Sníh 
NewScientist 
PMC 
BioRxiv

---