We review what could be astronomy from the Moon in the next decades in the visible domain. After a short review observational approaches, from photometry to high contrast and high angular resolution imaging, We essentially focus on some promising scientific objectives, from Solar System to the extragalactic domain. At the end, I add a proposal to use the Earth-Moon system to test fundamental physics. Since this meeting is dedicated to the next decades of Astronomy from the Moon, we consider projects and science objectives for several decades from now.
Kosmické agentury neustále využívají Mezinárodní kosmickou stanici k tomu, aby nasbíraly poznatky o tom, jak se v kosmickém prostředí žije a pracuje. Po více než dvacet let již stanice poskytuje jedinečné možnosti vědeckého výzkumu v oborech jako je biologie, technologie, zemědělství a mnoho dalších. Stanice také slouží jako domov pro astronauty, kteří se o experimenty starají. Takovým experimentem bude také ILLUMA-T (Integrated LCRD Low Earth Orbit User Modem and Amplifier Terminal), který má být v letošním roce dopraven na ISS. Společně se zařízením LCRD (Laser Communications Relay Demonstration), které bylo vypuštěno už v prosinci 2021, budou obě zařízení schopná dokončit první obousměrný laserový přenosový systém od NASA.
Když Andrea Gálisová přijela do Weizmannova vědeckého institutu v izraelském městě Rechovot zkoumat přenos signálů mezi buňkami, čekala ji dvojí zkušenost. Jednak čtyři roky, do roku 2022, působila v jednom z nejuznávanějších výzkumných ústavů na světě. Ale také tu zažila chvíle, kdy jí nad hlavou létaly rakety s nákladem výbušnin a ona si uvědomila, jak křehký může život být.
„Hned první den jsem dostala příručku, jak se chovat při poplachu. Do mobilu jsem si stáhla aplikaci, která ukazuje nejbližší veřejný kryt. Dozvěděla jsem se, že když jsem v autě mimo obytnou zónu, mám vystoupit, lehnout si na zem a zakrýt si hlavu rukama, protože tím se snižuje nebezpečí z tlakové vlny při výbuchu,“ vzpomíná doktorka Gálisová.
Česká společnost OHB Czechspace vyvíjí družici SOVA, která bude největším tuzemským satelitem v historii. Svou hmotností by překonala dokonce i poslední velkou českou družici Magion 5. Mise SOVA má za cíl zpřesnit klimatické modely, díky kterým bude možné lépe předpovídat extrémní jevy počasí, jako jsou přívalové deště, bouřky, silný vítr nebo tornáda, a reagovat tak snáze na změny klimatu. Společnost OHB Czechspace ve spolupráci s vědci z Akademie věd ČR a dalšími českými firmami vyvíjí družici pro Evropskou kosmickou agenturu (ESA) v rámci výzvy Ambiciózní projekty České republiky.
Stohodinová simulace v rámci projektu Expedice Mars bude nejdelším počinem svého druhu v celé Evropě. Do pětičlenné posádky, která odstartuje na konci roku, se mohou hlásit studenti z Česka a Slovenska mezi 13 až 18 lety. Studenti si mohou zkusit projít náročným výběrem a seznámit se potom s osobnostmi kosmického výzkumu. Přihlášky se uzavírají 23. 9. 2023
Many animals sense their surroundings in ways that are hard to imagine. Christie Taylor spoke to journalist Ed Yong about these different perspectives
Christie Taylor: Science journalist Ed Yong is the author of An Immense World: How animal senses reveal the hidden world around us. It’s just out in paperback, after being published last year. And it’s the story of over a hundred different species from around the world, and how they see, smell, hear and even detect electricity or heat in ways we can’t even begin to match.
You meet beetles that fly hundreds of miles to the heat of distant …
Martin Kozák si v těchto měsících upravuje v budově Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na pražském Karlově laboratoř. Má v ní nový elektronový mikroskop, s jehož pomocí se chce společně s kolegy zase více přiblížit k velkému snu elektronové mikroskopie: místo jednotlivých snímků mikrosvěta pořizovat rovnou „video“, tedy záznam časového průběhu, z něhož se dá dění v mikrosvětě včetně chování atomů pozorovat mnohem lépe než teď.
Rostliny se na své evoluční cestě vydaly zajímavým směrem. Stále častěji se ukazuje, že umí velmi efektivně využívat zmnožení chromozomových sad a jejich případnou následnou redukci ve svůj prospěch. Jak přesně to dělají a jaké reprodukční, ekologické či evoluční výhody jim z toho plynou? Patrik Mráz z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je jedním ze spoluautorů nové studie, která odhalila nové poznatky týkající se reprodukčních strategií u rostlin se zmnoženým genomem.
Zajímavé informace o jevu, kterým se zabýváme, můžeme získat jeho zobrazením v mapě. Můžeme zkoumat jeho rozložení v prostoru či vztah k jiným skutečnostem. Například při sledování nezaměstnanosti můžeme zjišťovat, kde je nejvyšší a jestli mají tyto oblasti něco společného. Přírodovědci mohou naopak porovnávat výskyt druhů v průběhu času a ekologové stupeň znečištění prostředí v různých lokalitách. V mapě můžeme porovnávat místa pozorování, nacházet shluky podobných hodnot a hledat v nich zákonitosti a prostorové vzorce, které nám pomohou dotyčné jevy pochopit, rozpoznat jejich příčiny, a předvídat budoucí vývoj.
Astronomka Estefania Padilla Gonzalezová z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře a Observatoře Las Cumbres s týmem kolegů prozkoumala loňskou supernovu, která nese označení SN 2022joj. Jak Gonzalezová uvádí v nové studii, která zatím neprošla recenzním řízením, tahle zvláštní supernova typu Ia zřejmě vybuchla dvojitou explozí.
Nový rostlinný virus, který významně snižuje úrodu některých odrůd jahodníku, objevili vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR). V boji proti tomuto novému viru vyvinuli diagnostickou soupravu, která pomůže virus rychle a efektivně odhalit. Díky tomu je možné virus detekovat už v sadbě, a zamezit tak šíření infekce. Výzkumníci za tento výsledek získali na konci srpna ocenění ministra zemědělství.
O ohních a požárech jsme toho za letošní léto četli a slyšeli víc, než bylo milé. Klimatická krize, větší výskyt horkých a suchých dní sklízí své plody. Do tohoto času nám přináší nakladatelství Dokořán knihu novináře, spisovatele a profesionálního strážce požárů u americké lesní správy v Novém Mexiku. „Věřím, že tato kniha nabídne jiný pohled na oheň a jeho místo v přírodě,“ píše autor v úvodu a nutno říci, že kromě zasvěceného pohledu na problematiku požárů, včetně historických a společenských souvislostí i moderního pohledu na ekologickou funkci ohně, přináší poetické vyprávění o životě uprostřed hor, přírody a o samotě. Knihu napsal po osmi letech služby a získal za ni řadu ocenění.
Terejové modronozí jsou v ptačí říši velkou raritou, a to nejen v rámci čeledi terejovitých, do níž patří. Tito zhruba 80 cm dlouzí a 1,5 kilogramu těžcí ptáci mají totiž velmi netypicky jasně modře zbarvené nohy
Konkrétní odstín modři na nohou terejů modronohých (Sula nebouxii) se pohybuje od světle tyrkysové po tmavě akvamarínovou, přičemž nohy samiček jsou obvykle tmavší. Končetiny dávají ptákům vzezření neopatrných natěračů, kteří se přimotali k odkryté nádobě s barvou. Společně s nepříliš elegantním pohybem na souši je barva nohou příčinou, proč se tomuto druhu terejů v angličtině přezdívá „booby“. Termín převzatý ze španělského „bobo“ znamená hlupák nebo šašek.
Jan Flusser z Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR se zabývá počítačovou analýzou obrazu – oborem na pomezí umělé inteligence, informatiky a aplikované matematiky. Těžiště jeho práce je ve vývoji nových metod a algoritmů, ale přispěl i k řadě praktických aplikací v biomedicíně, v dálkovém průzkumu Země a možná překvapivě i v restaurování uměleckých děl.
Společnost Kingston představila nový přenosný SSD disk XS1000. Tento nový přírůstek do rodiny externích SSD od Kingstonu nabízí vysokou rychlost, kompaktní design a zpětnou kompatibilitu s USB-A.
Disk XS1000 je navržen tak, aby byl co nejmenší a nejlehčí, s hmotností pouhých 28,7 gramů a rozměry 69,54×32,58×13,5 mm. Přesto nabízí až 2 TB úložného prostoru, což je více než dostatečné pro většinu uživatelů, kteří potřebují ukládat velké množství dat, jako jsou fotografie, videa a dokumenty.
Debate rages over which languages can claim to have the earliest origin
The globe hums with thousands of languages. But when did humans first lay out a structured system to communicate, one that was distinct to a particular area?
Scientists are aware of more than 7,100 languages in use today. Nearly 40 percent of them are considered endangered, meaning they have a declining number of speakers and are at risk of dying out. Some languages are spoken by fewer than 1,000 people, while more than half of the world’s population uses one of just 23 tongues.
Ať jste v létě vyjeli do Rumunska, Lotyšska, nebo třeba Švýcarska, nejspíš vám při kontaktu s místními nezbylo než zkusit angličtinu nebo jiný potenciálně společný jazyk. Blízkost slovenštiny češtině však vytváří paradox – volba je složitější. Vprostřed léta v Košicích jsem byl neustále na rozpacích: Když mluvím česky, rozumějí mi? Působím nafoukaně, když rozumění předpokládám? A když se pokusím o slovenštinu, kterou moc neumím, bude to spíš snaha o přizpůsobení se, směšnost, nebo dokonce „prznění“ jejich milované mateřštiny Čehúnem?
Kosmické agentury neustále využívají Mezinárodní kosmickou stanici k tomu, aby nasbíraly poznatky o tom, jak se v kosmickém prostředí žije a pracuje. Po více než dvacet let již stanice poskytuje jedinečné možnosti vědeckého výzkumu v oborech jako je biologie, technologie, zemědělství a mnoho dalších. Stanice také slouží jako domov pro astronauty, kteří se o experimenty starají. Takovým experimentem bude také ILLUMA-T (Integrated LCRD Low Earth Orbit User Modem and Amplifier Terminal), který má být v letošním roce dopraven na ISS. Společně se zařízením LCRD (Laser Communications Relay Demonstration), které bylo vypuštěno už v prosinci 2021, budou obě zařízení schopná dokončit první obousměrný laserový přenosový systém od NASA.
Velký rok, tedy účast v soutěži o největší počet pozorovaných druhů ptáků v daném roce, se mi v roce 2020 v ČR spíš přihodil – neplánoval jsem ho, ale okolnosti mu přály mimořádně. Vítězství jsem vzhledem k velmi pozdnímu startu pochopitelně nečekal. Když jsem v jeho (retrospektivně) první den 8. května 2020 pozoroval 116 druhů opeřenců, netušil jsem, že začíná něco neobvyklého.
Several AI chatbots were tested to see how well they could perform legal reasoning and tasks used by human lawyers in everyday practice – GPT-4 performed the best, but still wasn’t great
Compared to other AI chatbots, GPT-4 performs best on a test of legal reasoning – but it still falls short of the knowledge required for human lawyers. Early attempts to use AI chatbots in courtrooms have sometimes proven disastrous, and this finding adds to evidence that AI isn’t ready to handle the complexities of real-world legal arguments.
Artificial intelligence researchers and lawyers worked together to design LegalBench, which evaluates how well AI chatbots …
V nové studii se vědci z týmu doc. Vladimíra Hampla z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK a BIOCEV zabývali složitým partnerstvím mezi anaerobními amébami z rodu Pelomyxa a jejich prokaryotickými souputníky. Pelomyxa, známá svými unikátními symbiotickými vztahy s mnoha prokaryotickými endosymbionty, dlouho vědce mátla pokud jde o roli, kterou tito symbionti hrají v metabolismu svého hostitele. Studie byla publikována v prestižním odborném časopise ISME Journal.
Psi jsou citlivější na hlasy žen než mužů. To je závěr studie výzkumníků z Institutu kognitivní neurovědy a psychologie Univerzity Eötvöse Loránda v Budapešti, která byla zveřejněna v časopise Communications Biology.
Ke zmíněnému poznatku dospěli experti analýzou mozkových skenů. Analýza potvrdila, že psi nám opravdu naslouchají, když k nim mluvíme, a snaží se nám porozumět. Dělají to přitom způsobem nápadně podobným lidským nemluvňatům, která upřednostňují určité tóny.
1883: Z Pěčína u Žamberka zaslán nám byl tento přípis: Náš pan farář chová pro svou potřebu, jakož i ku zvýšení effektu při tabuli o poutích a posvíceních v malé sádce ve své zahradě nemalý počet velkých i malých pstruhův. Krmením dosahují váhy v 4—5 letech 4—5 kg. Krmíme je červy, jež sbíráme při světle v noci po dešti. Jednou v máji letošního roku jsem šel přes bahnitou louku farskou a viděl jsem několik světélkujících na 1 dm. dlouhých, vinoucích se čárek. Rozsvítiv, zřím, že to obyčejná žížala (Lumbricus agricola), která od kroužkového pásku až k ocasu světélkuje. Od té doby zabýval jsem se zjevem tím a zmíniv se svému kollegovi p. Vladykovi v Slatině — jejž, mimochodem budiž řečeno, Pán Bůh obdařil bohatým strýcem a velejemným mikroskopem — zanesl jsem asi 20 takových světélkujících červů k němu. Prohledali jsme napřed spisy přírodovědecké, ale nikde ani slova o světélkování. — A teď k mikroskopu. Pozorovali jsme od tlustých 7 kroužků žlutou nakupeninu, jakoby hedvábí buď tmavě, bud světle se vlnící. Nakupeninky ty jsou pod každým kroužkem střídavě světlé. U některých jsme pozorovali, že je světlo intensivnější. Nevíme si však rady, úsudek podati, vědouce, že červi jsou obojací. Hraje tu asi také soudružnost velikou úlohu (?) Sebravše asi čtvrtlitrový hrnek červů, pozorovali jsme, že světélkují intensivněji, po té však utuchovalo svítivé vlnění, až po hodině úplně zaniklo. Buňky a vlnky svítivé jsou asi také živé, neboť na mrtvém Lumbricus agricola pozorovali jsme rozervaný brázditý, po délce těla se táhnoucí škraloupek. Poněvadž se domníváme, že jsme první, kteří podobný zjev odkryli, osmělujeme se slavné redakci „Vesmíru“ toto oznámiti.
Animals may have ‚active‘ sleep phases similar to human REM cycles
Young jumping spiders dangle by a thread through the night, in a box, in a lab. Every so often, their legs curl and their spinnerets twitch — and the retinas of their eyes, visible through their translucent exoskeletons, shift back and forth.
“What these spiders are doing seems to be resembling — very closely — REM sleep,” says Daniela Rößler, a behavioral ecologist at the University of Konstanz in Germany. During REM (which stands for rapid eye movement), a sleeping animal’s eyes dart about unpredictably, among other features.
Permafrost, dlouhodobě zmrzlá půda, se v Arktidě vlivem globálního oteplování ohřívá. Tím se pravděpodobně aktivují i půdní mikroorganismy, které mohou vytvořit skleníkové plyny a urychlit změny klimatu. Jana Voříšková z Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Praze nyní díky podpoře Grantové agentury ČR zkoumá, co může aktivita arktických mikroorganismů způsobit zbytku světa.
Removing some of the thick jelly layers surrounding spotted salamander eggs may help the embryos inside access more oxygen in the water
For spotted salamander embryos nearing hatching, they get by with a little help – not from friends, but from animals that are actually their predators. Voracious frog tadpoles chew on the egg masses, which helps them hatch, possibly because trimming away layers of the eggs’ protective covering increases their ability to absorb oxygen from the water.
Spotted salamanders (Ambystoma maculatum) lay their eggs in seasonal springtime pools where they are at risk of being eaten by aquatic insects and the tadpoles …
Obavy z toho, že internet a sociální sítě narušují vývoj dětí a dospívajících, jsou přehnané, říká profesor David Šmahel. Přispívají k nim bohužel masová média, která zveličují rizika a spíše přehlížejí výhody, které nové technologie mladým lidem přinášejí.
Informace, jež se dostávají do médií, bývají dramatické. Sociální sítě jsou označovány za riziko poškození duševního zdraví a životní pohody dětí. David Šmahel považuje taková varování za významná, nicméně nevyvážená.
Podcast & blog by Pepik Hipik & Knižní kočka 