Proč jsou Čečenci v kontrastu s pravidelnou ruskou armádou tak dobře vybavení, oblečení, najezení, vyzbrojení atd.

Zajímavý článek Kamila Galejeva v překladu Lucie Sulovské

Na dálnici spojující Čečensko s Dagestánem stojí semafor. Svítí vždy červeně. Každý den musí tisíce aut projíždět tímto nepřetržitě červeným semaforem, aby se nějak dostaly z jednoho regionu do druhého. Není to chyba, ale dobře organizovaný systém. Na dohled od semaforu se nachází monumentální oblouk, který označuje kontrolní stanoviště vedoucí do Hosi jurty (nyní Achmat jurta) – rodné vesnice Kadyrova. Achmat Jurta je střežena po celém svém obvodu, podobně jako všechny Putinovy rezidence. Dovnitř smějí pouze rodilí obyvatelé vesnice.

Upřímně řečeno, nikde v Rusku jsem neviděl jiné místo s tak koncentrovanou aurou osobní moci. Bezpečnostní opatření jsou opravdu působivá: od ozbrojené stráže až po rušičky signálu. Poznáte to podle toho, že vám pár kilometrů od vesnice přestane fungovat mobilní síť.

A proč teda na téhle dálnici pořád svítí červená?

Další

Proč nejsou písmena na klávesnici v abecedním pořadí?

Klávesnice je nezbytnou součástí každé PC sestavy či notebooku. Stejně jako každý vynález i klávesnice si prošla svým historickým vývojem. Dnešní klávesnice je vlastně nástupkyní psacích strojů, jejichž historie sahá až do roku 1714. V tomto roce si vodní inženýr Henry Mill jako první patentoval vynález, který pracoval podobně jako pozdější psací stroj. Tento patent se jmenoval “Machine for Transcribing Letters”, a byl vynalezen primárně pro slepé lidi. Během následujících let a desetiletí bylo postupným zdokonalováním a vývojem vytvořeno několik dalších verzí tohoto mechanického stoje.

Další

Ruská norma pro zacházení s vězni i obyvateli dobytých území

To, co se dnes nachází u města Izjum, překvapuje jenom toho, kdo má krátkou paměť nebo se mu nechce hledat informace.

Protože skutečnost je taková, že mučení je v ruské armádě i žoldnéřských skupinách nejenom tolerovaná, ale naprosto institucionalizovaná záležitost. Která je typicky ruským způsobem na jedné straně oficiálně popírána, ale na druhé klidně veřejně připouštěna. Během pár minut na Google bez problémů zjistíte mimo jiné:

📌V roce 2018 se jeden z velitelů Wagnerovů při anonymním rozhovoru pro RFE klidně pochlubil: „Mám specialisty na vytahování očí. Prostě vezmou lžíci a dloubou a dloubou, až se oko takhle houpe venku.“

Další

RUSKO SE CHOVÁ JAKO MALÝ FRACEK ANEB INFANTILISMUS “RUSKÉHO SVĚTA”

Rating: 1 out of 5.

Následující řádky sepsal a zveřejnil ruský novinář Arkadij Babčenko již v prosinci 2015, tedy necelé dva roky po Majdanu v Kyjevě, obsazení východu Ukrajiny a anexi Krymu Ruskem v nevyhlášené válce. Slova v něm obsažená však ani s uplynulými měsíci neztrácejí na aktuálnosti a sdělení na intenzitě.

Další

Vera Gurevič: Vladimir Putin. Rodiče. Přátelé. Učitelé.

Rating: 1 out of 5.

„Hned na první hodině jsem oznámila, že povedu také kroužek německého jazyka. Ve škole byla i angličtina a většina dětí se hlásila na angličtinu. Na můj kroužek přišlo deset či dvanáct žáků. Tamara Pavlovna se mě potom zeptala, kdo se dostavil. Řekla jsem: Nataša Soldatova, Voloďa Putin… „Voloďa? To se mi nezdá,“ vykulila oči. „Ano, a proč ne?“ zajímala jsem se. „Je to zákeřný a nepořádný kluk.“ – „Mně přišel docela milý.“ – „Však on ti ještě ukáže.“ – „Třeba jen potřebuje něco jiného, než ostatní děti.“ – „Ano. Pár facek.“

Další

Romové na Ukrajině v kontextu války, anexe a historického útlaku

Mgr. Lucie Fremlová (www.luciefremlova.co.uk) pracuje s romskými komunitami již přes dvacet let. Více jak deset působí jako nezávislá konzultantka a pracuje s romskými komunitami po celé Velké Británii. Je hlavní autorkou pilotní výzkumné studie z roku 2011, kterou vydal Romský vzdělávací fond pod názvem Od segregace k inkluzi: romští žáci ve Velké Británii a výzkumné studie o situaci romských komunit v Anglii z roku 2009, kterou vypracovala pro britské ministerstvo školství.

Lucie Fremlová pracuje na pomezí akademické obce, sociálních hnutí a politiky. Její osobě blízký transdisciplinární výzkum se zaměřuje na etnické, „rasové“, sexuální a genderové identity, zejména ve vztahu ke queer Romům. Ve svém inovativním teoretickém přístupu kombinuje intersekcionalitu s queer teorií. Její článek „LGBTIQ Roma and queer intersectionalities: the lived experiences of LGBTIQ Roma“, publikovaný v roce 2019 v časopise European Journal of Politics and Gender, získal ocenění Council for European Studies Gender and Sexuality Research Network Best Article Award za rok 2019. Její článek „Non-Romani researcher positionality and reflexivity: queer(y)ing one’s privilege“ byl nejčtenějším článkem publikovaným v roce 2019 v 1. čísle 2. ročníku časopisu Critical Romani Studies Journal.

Další

SONDA ENERGETICKÁ

Záznam diskusního setkání s názvem UKRAJINSKÉ SONDY MARIE KOLDINSKÉ v Kampusu Hybernská na téma Rusko-ukrajinská válka a energetika. V rámci diskusních setkání v Kampusu Hybernská vede Marie Koldinská rozhovory s experty napříč obory nejen z Univerzity Karlovy na téma války na Ukrajině a jejího kontextu. Akci pořádá Univerzita Karlova prostřednictvím svého projektu Hyb4City, který vytvořila společně s Hlavním městem Prahou. Aktivity projektu koordinuje Centrum pro přenos poznatků a technologií UK.

Další

Král Sluníčko

31. července 1944 zmizel ve Středozemním moři spisovatel a velký básník Antoine de Saint-Exupéry. Poslechněte si fiktivní příběh tohoto posledního letu autora Malého prince z pera Karla Moudrého.

Další

„Byli obviněni jako zrádci“ – Dopisy ze zajetí

11. dubna se na celém světě slaví Den osvobození vězňů. V tento den roku 1945 vstoupila americká armáda do koncentračního tábora Buchenwald, kde se předtím vzbouřili vězni. Celkem bylo v koncentračních táborech a věznicích Třetí říše drženo asi 18 milionů lidí.

Německé muzeum dějin druhé světové války v Berlíně-Karlshorstu uchovává unikátní archiv dopisů bývalých sovětských válečných zajatců, vězňů koncentračních táborů a obyvatel okupovaných území. Neobvyklé je, že dopisy byly napsány šedesát let po skončení druhé světové války.

Další

SONDA HISTORICKÁ

Záznam prvního diskusního setkání s názvem UKRAJINSKÉ SONDY MARIE KOLDINSKÉ v Kampusu Hybernská na téma Rusko-ukrajinské bratrství – fakt, nebo fikce? V rámci 6 diskusních setkání v Kampusu Hybernská povede Marie Koldinská rozhovory s experty napříč obory nejen z Univerzity Karlovy na téma války na Ukrajině a jejího kontextu. Akci pořádá Univerzita Karlova prostřednictvím svého projektu Hyb4City, který vytvořila společně s Hlavním městem Prahou. Aktivity projektu koordinuje Centrum pro přenos poznatků a technologií UK.

Další