Pokud otevřeme libovolnou sociální síť, dříve nebo později se dostaneme k řadě profilů propagujících dějiny a s tím spojené poznání. Ať už se jedná o větší instituci, menší neziskovou organizaci (někdy je to to samé, uznávám), nebo nadšeného jednotlivce, cíl mají stejný. Vysvětlit, ukázat a dovést k pochopení neznalého kolemjdoucího uživatele.
Category Archives: Historie
Expozice Vlaku Lemkin propojuje dějiny s dnešními výzvami
Vzdělávací projekt Vlak Lemkin, který šíří osvětu o historii i prevenci genocid, bude na podzim pokračovat s novými tématy. Zájemci se dozvědí i o genocidě Rohingů v Barmě nebo masakru v bosenské Srebrenici. Speciálně upravené vagóny s multimediální expozicí o genocidách 20. století za dva roky fungování projektu navštívilo více než 23.000 lidí, z toho asi 7700 byli žáci základních a středních škol. Zástupci projektu o tom včera informovali v tiskové zprávě.
Staré německé hroby mají šanci na záchranu
U zdi teplického hřbitova leží rozlámaný anděl – hlava zmizela, křídla jsou složená za torzem těla, zbyly jen nohy. Stejně jako on jsou polámané hroby bývalých německých obyvatel. Hřbitovy desetiletí chátrají. Hřbitovy jsou přitom jako kamenné kroniky obcí, zaslouží si naši péči, jsou to místa paměti. Podaří se v příštích čtyřech letech díky nové vládní dotaci alespoň některé z nich zachránit?
Písmo od A po Z. Proč jeho vznik představoval pro lidstvo zásadní zlom?
Myšlenky víří hlavou, jsou nestálé a těžko polapitelné. Kdežto co je psáno, to je dáno. Pochopili to už naši prapředci, a tak vymysleli řadu způsobů, jak vše důležité zaznamenat.Odhaduje se, že existuje přibližně 400 druhů písem. Jak jejich vznik ovlivnil vývoj celé společnosti a k čemu všemu používáme písmenka?
Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
Nacistická a komunistická totalita zanechala své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na materiální otisky kritických desetiletí 20. století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu. Podílí se na něm Akademie věd ČR, Západočeská univerzita v Plzni a Centrum pro teoretická studia, společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.
Zapomenutí hrdinové | Brigádní generál Alois Liška
Minulý týden jsme si připomínali 80. výročí Pražského povstání i kapitulaci německých jednotek, jež byla v Praze podepsána 8. května 1945 odpoledne. Hlavní město republiky však nebylo v květnu 1945 jediným místem, kde do rukou důstojníků čs. armády kapitulovaly silné nacistické jednotky.
O lesních včelařích
První zmínka o včelařství v lesích pochází z roku 1057 a byla zachycena v zakládací listině litoměřické kapituly. Lesní včelaři vybrali si v rozsáhlých lesích příhodné stromy, jež si známkovací sekerou označili a časem vyhloubili. Stromy ty byly od lesních zřízenců chráněny a brtník, jenž je osadil, platil z nich jisté dávky, buď medem, voskem, nebo i penězi.
Nejstarší moderní Středoevropané byli přímými příbuznými
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3% neandertálské DNA. Nové poznatky přináší studie, kterou v prestižním vědeckém časopise Nature publikoval mezinárodní tým, jehož součástí byli i Petr Velemínský z Národního muzea a Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Paměť novin
Paměť novin – aplikace, která umožňuje sémantické vyhledávání ve starých novinách z přelomu 19. a 20. století. Jedná se o prototyp určený k testování, minulý týden zpřístupněný účastníkům konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2024.
Přílišné nadšení škodí
Kniha Dokud není konec autora Filipa Saivera si dala za úkol popsat život Josefa Mašína v celé jeho šíři a slávě. Účastník třetího odboje a velkého útěku na Západ, velký podnikatel a kontroverzní osobnost nyní žijící v USA. Autor popisuje život rodiny Mašínových i zvůli dvou režimů drtících osudy jejích členů. Později s důrazem na Josefa Mašína sleduje jeho život na Západě a oslavným tónem seznamuje čtenáře s člověkem, který je jasným pánem svého osudu. Květnatá mluva knihy, stále se opakující obraty i nekritická oslava Josefa Mašína jsou mnohdy nechtěným zdrojem humoru v knize. Autor z důvodů, jaké zná jen on sám, přehlédl celou řadu faktů a skutečností i ze současnosti, kniha tak končí pohledem na část pravdy a v závěru text připomíná torzo. Většina si dokáže domyslet i ten nevyřčeny zbytek, ale není dobré řečené považovat za celou pravdu.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 