Kniha Synové hor autora Františka Kožíka přibližuje realitu chudých krkonošských tkalců na konci 19. století a na počátku 20. století. Příběh se zaměřuje na život sportovce a vlastence Bohumila Hanče, jeho cestu za sportovní slávou až k tragédii v březnu 1913, kdy umírá na podchlazení v bouři na krkonošských hřebenech, přibližuje také okolnosti smrti jeho věrného přítele Václava Vrbaty. Kniha není literaturou faktu, jedná se o oslavnou ódu na chudé české tkalce a hlavně na Bohumila Hanče, muže mnoha kvalit i ideálů. Jazyk knihy se dnes může zdát přežitý stejně jako styl vyprávění, pokud se však čtenář přestane zaměřovat na některé archaické obraty, vtáhne jej poutavé vyprávění o lidské dřině a odhodlání, jaké skončilo tragédií tam, kde měla být čest a sláva.
Category Archives: Historie
ZÁHADY: Samovznícení a my
Fenomén samovznícení je znám minimálně od 17. století, kdy mělo dojít k nejstaršímu zaznamenanému případu. Vzrušoval veřejnost skrze ústně předávané příběhy a nejeden večer byl naplněn vyprávěním o neskutečném způsobu odchodu z tohoto světa. Později ústní vyprávění přešlo do knih a i když dnes už je samovznícení poněkud upozaděno, nelze přehlédnout dobu po jakou bylo bráno jako fakt.
Po Evropě na kole se starým pánem
Poutnický deník malíře, grafika a ilustrátora Jiřího Boudy je souborem deníků ze tří autorových cest na kole po Evropě. Každá cesta čítá několik týdnů a je praktickým přehledem starostí a potřeb každého dne. Autor popisuje nejenom různá setkání s lidmi a návštěvy zajímavých míst, ale také přehled jídla, rozpočtu, starosti o ubytování a řešení okamžitě vzniklých problémů. Kniha se může zdát rozvláčná a mnoho informací nedůležitých, kdo však zažil podobné cestování po Evropě i mimo ni, rychle se pozná v každém zápisku a o to více jej kniha vtáhne. Poutnický deník je nejenom skvělým čtením pro milovníky jízdy na kole, ale také pro každého, kdo rád vyjede na dlouhou a zajímavou cestu s rozvážným panem Boudou a nechá si vyprávět o starostech všedního dne na nevšední cestě. Je to zajímavé a zároveň i klidné čtení. Příjemně ubíhá jako cesta na kole malebnou krajinou.
Mudr Pudr
Kniha Medicínské katastrofy autora Richarda Gordona je výborným dovolenkovým čtením. Soubor příspěvků, které spojuje pouze zdravotnictví nebo zmínka o lékařské vědě, jsou nenáročným odpočinkem ještě nenáročnějšího čtenáře. Kolísavá kvalita jednotlivých krátkých kapitol je pro knihy tohoto typu typická. Populárně naučná forma i beletristicky zpracované skutečné příběhy jsou skvělým průvodcem do nadcházející horkých dnů, kdy od knihy nic nečekáte a přitom se chcete alespoň trochu pobavit. Navíc když knihu někde zapomenete, bude vám to vcelku jedno.
Zapomenutá historie
Josef Rezler vypráví o svém boji proti vlastní negramotnosti i negramotnosti okolí, těžké hradbě nevzdělanosti i pronásledování mocnářstvím. Jako sociální demokrati se snažili zakládat odbory, spolky pro podporu vzdělanosti i dotýkat se jiných sociálních témat. Později skončili ve vězení i ve vyhnanství. Kniha je psána velmi emotivně a sugestivně a čtenáře skutečně vtáhne do pocitů bolesti a nespravedlnosti. I tak je však nutné zachovat si odstup a kritické myšlení a výpověď srovnávat s dalšími historickými prameny. I když není možné Josefa Rezlera v žádném případě obvinit ze lži, je nutné mít na paměti účel jeho vyprávění a to byla také politická činnost. I tak však knihu doporučuji jako jednoduchý a čtivý vhled do již pozapomenuté části našich dějin.
Osvětová činnost v pohřebnictví
Knihy žertovných příhod z temných a neznámých odvětví jsou vždy vítané a populární. Po hahaha historkách z letectví jsou určitě dalším oblíbeným tématem hahaha historky z pohřebnictví. Vždyť kde může být lepší líheň černého humoru a super historek, než kolem mrtvol!
Výlet rodáků z Mníšku pod Brdy do barokního areálu Skalka
První stavbou na skalnaté vyvýšenině nad Mníškem byl kostelík sv. Maří Magdalény, vybudovaný v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dienzenhoferem. Kostelík byl postaven na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Stavební dozor měli Jan Rektoris a Benedikt Spinner z Mníšku. Vzorem pro vybudování kostelíka byla kaple ve francouzském Aix en Provence, kde sv. Maří Magdaléna dlela na pokání. Zvláštností těchto staveb jsou vnitřní omítky napodobující krápníkovou jeskyni. Původní podlaha byla dlážděna oblázky z nedaleké řeky Berounky.
Proč se věda rozhodla mluvit anglicky? Příběh jazykového monopolu vědeckého světa
Neumět napsat vědeckou publikaci v angličtině, a to v kvalitní angličtině, je Achillovou patou vědce, která se neodpouští. Ačkoli se stále můžeme setkat s výzkumy popsanými v časopisech v národním jazyce neanglického typu, kvalita těchto výstupů je automaticky zpochybňována. Jak k tomu historicky došlo?
Lekce Alfonsiny Strady
Alfonsina Strada byla první ženou, která se zúčastnila závodu Giro d’Italia, a to v době, kdy byla nerovnost mezi pohlavími velmi výrazná.
Dne 6. dubna 1924 se v Itálii konaly parlamentní volby, v nichž měli volební právo pouze plnoletí občané mužského pohlaví. Skutečnost čistě mužského složení volebního orgánu (který měl odměnit Benita Mussoliniho) neslouží ani tak ke zdůraznění – pokud to vůbec bylo potřeba – zaostalosti italské společnosti po první světové válce, jako spíše k vysvětlení výjimečnosti toho, co se mělo stát o měsíc později. Desátého května totiž odstartoval dvanáctý ročník Giro d’Italia a mezi jeho účastníky byla i žena (i když to zpočátku věděl jen málokdo): jmenovala se Alfonsa Rosa Maria Moriniová, provdaná za pana Stradu a známá prostě jako Alfonsina Strada. Cesta, která tuto ženu přivedla k účasti na nejvýznamnějším cyklistickém závodě Itálie, začíná už dávno předtím.
Mrtví, navždy slavní a ti druzí
Knihy obsahující medailonky slavných osobností napříč dvacátým století se stále těší velké popularitě. Kladou si za úkol jednoduše připomenout co nejvíce jmen spjatých se zábavním průmyslem. Kniha Adiny Janovské Tajnosti slavných s podtitulem Zákeřnosti osudu připomíná několik desítek jmen hlavně televizní zábavy a také zpěváků. Její rozsah sice nesahá až do období filmu první republiky, ale dosahuje až do dnešních dnů. Kniha se čte příjemně a oceňuji připomenutí dnes již zapomenutých nebo téměř neznámých osudů. Problém však vidím v nostalgickém pojetí knihy, kdy není dán důraz i na tragičtější část života slavných.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 