Mezi březnem a červnem táhnou miliony ptáků na sever po migračních trasách, ale ve městech je čím dál častěji mate umělé světlo z oken a venkovního osvětlení. Ptáci často migrují v noci a orientují se podle magnetického pole Země i podle slabého světla Měsíce a hvězd; umělé světlo jejich navigaci narušuje, vychyluje je z trasy a někdy je „uvězní“ v kuželu světla.
Tag Archives: ptáci
Etolog Ondřej Fišer a filozof jazyka Tomáš Koblížek objasňují, jak výzkum ptačích hejn inspiruje studium internetových komunit
Viděli jste někdy na obloze hejno špačků, jak se vlní jako obří živoucí mrak? Nebo husy letící v dokonalé formaci písmena „V“? Jak to, že se ptáci pohybují v hejnu tak hladce, aniž by do sebe vráželi? A napadlo vás někdy, že podobný fenomén existuje nejen na nebi, ale třeba také v online světě? I zde uživatelé internetu, třeba nevědomky, vytvářejí hejna, v nichž dochází k vzájemné koordinaci a souladu.
Zvířata ve městech: I my chceme pít, vedra nás ničí!
Tropické počasí působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, parcích apod. Trpí přehřátím a nedostatkem vody! Apelujeme tedy na všechny příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Ježci, zajíci, kosové, čmeláci, včely a další vám to zcela jistě vrátí zpět.
Do konce století může vyhynout přes 500 druhů ptáků, varují vědci
Pokud se nezmění přístup k ochraně přírody, z oblohy mohou zmizet druhy jako papuchalk, drop velký nebo hrdlička divoká. Vědci varují, že bez aktivního lidského zásahu se z hrozícího kolapsu ekosystémů stane realita.
Ptáci v Česku zbytečně hynou v lidských pastech
Významné množství ptáků, ale i dalších živočichů, každoročně zahyne v pastech, které jim lidé ve svém okolí nevědomky připravují. Nejčastěji se jedná o skleněné plochy, nádrže s vodou, nezabezpečené roury nebo různé sítě. V poslední době se záchranné stanice také čím dál častěji setkávají s ptáky uvíznutými v lepových pastech. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby si více všímala potenciálních pastí ve svém okolí a snažila se je odstranit nebo vhodně zabezpečit.
Jak pomoci mizejícím koroptvím polním?
Klíčovou roli v ochraně koroptví mají zemědělci a způsob jejich hospodaření v krajině. Někteří z nich stále častěji obnovují meze, zakládají květnaté pásy nebo snižují množství použitých pesticidů.
Od letošního roku s nástupem nového Strategického plánu společné zemědělské politiky navíc mohou vstupovat do agro-environmentálně klimatického opatření kombinované biopásy, které má za cíl podpořit v krajině právě zmíněné koroptve i další polní ptáky. Více o tomto opatření např. na tomto odkazu Kombinovaný biopás pro koroptve.
Jak některé ptačí druhy přišly o protivirový gen
Ztrátu protivirového genu zvaného tetherin se u několika ptačích druhů podařilo popsat týmu z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Včetně krocana divokého, který je hojně chován v hospodářství. Nález je překvapivý, protože se jedná o první popis evoluční ztráty tohoto důležitého protivirového mechanismu u obratlovců.
Nejohroženější ptáci v Evropě
Víte, kteří ptáci jsou nejohroženější a proč?
Jsou to ti, kteří žijí v zemědělské krajině. Jedním z důvodů je umístění hnízda někde uprostřed pole, kde nejsou při sklizni vidět a řidič si jich nevšimne. Hnízda proto hledají zkušení a proškolení dobrovolníci, a někdy se podaří mláďata zachránit. Poděkování patří všem, kteří se na tom letos podíleli a také zemědělcům, kteří ornitologům s ochranou hnízd ochotně pomohli.
Pták roku 2024: rehek domácí
Rehek domácí je malý pěvec lidově též zvaný kominíček. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal souputníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní populace přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince. To vše patrně souvisí s oteplováním planety.
Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2024 rehka domácího. Na pomyslném trůnu střídá poláka velkého. Udělením tohoto čestného titulu chtějí ornitologové upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou napomoci porozumění, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jednotlivých populací. Cenná data o zimním výskytu rehků může veřejnost dodat již během této zimy v doprovodné akci Rehci v zimě, která probíhá od začátku prosince 2023 do konce února 2024 na Rehci v zimě.
Čimango falklandský – nový adept na ptačího Einsteina
Když je řeč o nejinteligentnějších zástupcích ptačí říše, pozornost se dlouhodobě upírá především na papoušky a vrány. Výsledky nedávného experimentu však naznačují, že některé další druhy se v tomto směru podceňují. Jako slibní kandidáti se ukázali čimangové falklandští, ptáci z čeledi sokolovití žijící na jihoamerických Falklandských ostrovech, píše deník The New York Times (NYT).
„Měla jsem takové tušení, že na těchhle ptácích je něco pozoruhodného,“ řekla behaviorální ekoložka Katie Harringtonová, která působí na veterinární univerzitě ve Vídni. Čimango falklandský (Phalcoboenus australis) podle jejích zjištění dokáže řešit problémy stejně efektivně jako papoušci.
Blog & Podcast by Pepik Hipik & Knižní kočka 