Kam vede přírodní výběr současné lidstvo? K horšímu zdraví, nižšímu vzdělání a chudobě. Britsko-nizozemská studie potvrdila, že se člověk stále ještě nevymanil z přirozeného výběru. Ten postrkává současnou britskou společnost nežádoucím směrem. Konkrétně k horšímu zdraví, nižšímu zdělání a nižším příjmům.
Představa, že moderní civilizace zastavila evoluci lidstva, je mylná. Člověk Homo sapiens se stále vyvíjí. Naše evoluce přitom nenabírá zrovna příznivý směr. Jakkoli lidé měří úspěch tím, kolik vydělávají peněz, jaké si pořídili auto nebo dům a jakou si mohou dovolit rekreaci, z ryze biologického hlediska existuje jen jedno jediné měřítko úspěšnosti.
Tím je počet potomků a v něm mají navrch lidé s nižšími výdělky, s horším vzděláním a slabším zdravím. Vyplývá to z výzkumu ekonoma Davida Hugh-Jonese z University of East Anglia v anglickém Norwichi a genetika Abdula Abdellaouiho z Universiteit van Amsterdam zveřejněného ve vědeckém časopise Behavior Genetics.
Přirozený výběr je milosrdnější ke skupinám s nižšími příjmy a nižším vzděláním, k lidem, kteří se stali rodiči v nízkém věku, ale i k těm, kteří žijí single, a k těm, kteří za život vystřídají víc sexuálních partnerů. Přirozený výběr naopak intenzivněji prosévá nositele genů spojených s dosažením vyššího vzdělání a vyšších výdělků.
Znevýhodnění jsou z evolučního hlediska lidé s nízkým rizikem poruch pozornosti a hyperaktivity nebo s nízkým rizikem vážných duševních depresí a také s geny spojenými s nízkým rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
„Podle Darwinovy evoluční teorie se všechny druhy vyvíjejí v důsledku přirozeného výběru malých odchylek v dědičné informaci. Zvýhodněny jsou ty varianty, které zvyšují konkurenceschopnost jedince, jeho schopnost přežít a rozmnožovat se. Cílem našeho výzkumu bylo zjistit více o tom, jaké vlastnosti jsou pozitivně a negativně selektovány přirozeným výběrem v současné populaci žijící ve Velké Británii,“ přibližuje cíle studie David Hugh-Jones.
Genetické vysvědčení s třiatřiceti známkami
Vědci využili data o více než třech stech tisících obyvatelích Spojeného království převzatá z britské databáze UK Biobank. Ta shromažďuje informace o dědičné informaci Britů, faktorech životního prostředí a jejich vlivech na rozvoj nejrůznějších onemocnění.
Hugh-Jones a Abdellaoui využili tzv. polygenních skóre, což jsou jakési „výsledné známky“ pro dědičnou informaci daného člověka za to, jak chrání nebo naopak disponuje svého nositele k chorobám, vzdělání, životnímu stylu nebo k typu osobnosti. Hodnotili také data ze dvou generací obyvatel Spojeného království o počtu jejich sourozenců a o počtu dětí, které tito lidé sami zplodili.
Pro každého sledovaného člověka sestavili vědci pomyslné genetické „vysvědčení“ s 33 „známkami“ – tedy panel s polygenními skóre pro 33 vlastností. A zjistili, že 23 z 33 polygenních skóre má významnou spojitost s tím, kolik daný člověk za svůj život zplodí dětí.
Polygenní skóre, která korelovala s nižšími výdělky a nižším vzděláním, signalizovala, že jejich nositelé zplodí víc dětí. To znamená, že varianty dědičné informace stojící v pozadí těchto polygenních skóre evoluce upřednostňuje a v populaci nabývají na četnosti.
Podcast by Pepik Hipik 